All posts by John

Trip report: Mike Wiegele helicopter skiing

Cestovani

Kdyz na horach napadne cerstvy prasanek, tak si vsichni nadsenci rano privstanou, stoupnou si do fronty u lanovky a kdyz se otevre tak je prasanek do hodiny kompletne rozjezdeny. Takze kdyz se chcete naucit jezdit v prasanu tak ty prilezitosti rychle mizi.

Da se to delat i jinak. Helikoptera vas vyveze na vrchol hory kam zadna lanovka nevede. Jedete nedotcenym terenem. Hned jak sjedete dolu tak vas helikoptera vyveze na jiny vrchol a jedete znovu. Opakujete cely den.

    

Tento heli skiing zalozil v Blue River, Kanada rakusak Mike Wiegele v roce 1970. Mike Wiegele ma uz 80 let, ale skoro kazdy den je nekde v resortu videt. Prijde potrast rukou hostum. Prohodit par slov s klienty, kteri se tam opakovane vraci. Pronese uvitaci rec u vecere. Je to rodinny podnik a je to videt v jejich pristupu.

Ja a Mike Wiegele 

Par fotek jak vypada ubytovani. Jsou to jednotlive kabiny. Nektere maji spolecne prostory (idealni pro skupiny hostu co se znaji). My jsme spali v kabine, ktera se jmenuje Lookout (cislo 273). Ta zadny spolecny prostor nema, takze je idealni pro dvojici.  Ma krasny vyhled do lesu a je i kousek od helipadu. Na pokoji byla vana s virivkou i parova sauna v ramci sprchy.

Vyhled z okna.  Chatka z venku. Ma dve separatni casti (horni a spodni).
Restaurace kde se podavali snidane a vecere.

Jidlo vyborne. Kuchar je ze svycarska a doslova vse poctive pripravuje. Pece vlastni pecivo i chleba. V lete si treba necha navozit cerstve lososy, ktere sam vyudi a pak je muzete ochutnat na snidani. O jidle a ubytovani pisu jen aby se nereklo, hlavne tady slo o lyzovani. To ze litate helikopterou je perfektni zazitak sam o sobe. Nadherne vyhledy. Prekrasne hory.

Neustale jsem obdivoval totalni preciznost jak nas pilot dokazal pristavat .. Na jedne strane se vyskladali lyze na hromadu.  U nich byly dva male praporky.

Na druhe strane jsme si klekli do snehu a cekali na odvoz. Helikopetra se priritila. Nekdy jsem mel pocit, ze mi pristane na hlave, ale vzdy se zkorigovala a pristala doopravdy pomalu na desitky centimetru presne u tech praporku. A zhruba 1.5 m od nas. Neuveritelna preciznost. A upresnuji, ze podminky nebyly idealni. Treba pristani do svahu (kdy se zvedaji mraky snehu, pres ktery neni videt). V nekterych situacich to byla doopravdy jen takova mala spicka hory.

Kdyz nas helikoptera zrovna vylozila tak jsme chvili pockali nez jeden z pruvodcu vylozi lyze an druhe strane a pak helikoptera odleti pryc.

Nasim pilotem byl puvodem svycar Beat Steuri. A zrovna to byl jeho predposledni tyden pred odchodem do duchodu. Ma za sebou 22,500 letovych hodin, ktere naletal za 39 let! Tomu rikam dostatek zkusenosti!

Zrovna o nem na rozlouceni vysel clanek, ktery si muzete precist zde. A popisuje tam ten zpusob jak pristava.

When you approach a landing all you see is two flags, like two lines on the windshield. That’s the reference from which you have to judge the height, the speed and the approach angle. On the snow below, you see no indication of the helicopter’s movement. Now you have to bring those flags closer and closer to the helicopter till they end up beside the ski basket. If the approach speed in the last 30 yards is too slow, the powder snow will show you what a white out is. If you’re going too fast the helicopter will end up on a place where you don’t want to be.

Doopravy to byl machr, ktery letal naprosto na jistotu. Kdyz nas vylozil nekde na hore tak jsme se pokochali vyhledem, nasadili lyze a sli na to.
Dostali jsme instrukce kam jet. Jeden z pruvodcu jede vepredu. Zjisti jakym mistem je nejlepsi sjizdet dolu (v ledovcich jsou treba ruzne rozsedliny, ktere nejsou pod snehem moc videt) a riziko se tam propadnout. Nebo urcita mista jsou nachylna na laviny tak nam rikal kam nezajizdet nebo kde se nezastavovat.

Zavola vysilackou a po obdrzeni instrukci nasledujeme za nim. Ve skupine nas bylo deset. Ale prostoru je vzdy dost na to aby si kazdy mohl jet na svem nedotcenem prasanu. V podstate pro kazdou jizdu pruvodci rozhodli jestli se stejna hora da sjet znovu a treba trosku jinak nebo se helikopterou presuneme na jinou horu. Jeden pruvodce vepredu. A ten vzadu zase kontroloval, aby se nikdo neztratil.

Mel jsem z tech pruvodcu a cele organizace velice dobry pocit. Ono to v podstate vubec neni nejaky extremni sport. Nikdy jsem nemelo pocit nebezpeci. S touto organizaci bych doporucoval i nekomu kdo je na stredni urovni  lyzarskych schopnosti at se neboji to zkusit.

Behem jednoho dne na helikoptera vyvezla treba desetkrat nahoru (je to neomezene podle toho kolik se stihne a jak dlouhe sjezdy se jedou). To kouzlo bylo v tom, ze se ten teren neustale meni. Mike Wiegele ma k dispozici 1.2 milionu akru kam muzou letat. Kazdy den jsme videli jine hory, jine vrcholy a krajinu.

Mike Wiegele nabizi ruzne balicky. Nejlevnejsi je tzv. Deluxe, pak ma Super Elite (kde je garance vetsiho mnozstvi najezdenych vertical feet) a pak si muzete pronajmout celou helikopteru sami pro sebe. Ani jeden den jsem nemel pocit, ze bych toho chtel najezdit jeste vice. Fyzicky jsem toho mel docela dost. Obzvlast ke konci nebo v nizsich nadmorskych vyskach kde snih zacinal meknout jsem mel s tou silou v nohach co delat. To byly presne ty mista kde me asi moje manzelka nejvice proklinala, ale zvladla to dobre.

Na helikopter skiing se da prijet jen na par dnu. Vetsina lidi jezdi na cely tyden nebo trosku kratsi tyden coz byla moje varianta. Takze jsem vybral pet dnu (lyzovani od nedele do ctvrtka) a odjezd v patek rano.  Rikal jsem si, ze kdykoliv jdu lyzovat tak po par dnech toho mam dost a stejne si chci odpocinout. Jeden den pocasi nespolupracovalo. Byla obrovska mlha a helikoptery nemohli letat. Uprimne receno mel jsem radost, ze nemusim priznat, ze jsem unaveny a mohl si odpocinout! V takove dny muzete jit do sauny, dat si masaz, zacvicit si v posilovne, zahrat ping pong nebo treba pro nas zorganizovali poker (sef restaurace delal dealera a delal to tak profesinalne ze jsem si pripadal jako v Las Vegas). Foto z doby kdy jsem jeste vyhraval:-).

Proste jen varovani, ze kdyz prijedete na par dnu tak pocasi nemusi spolupracovat a neda se s tim nic delat. Ale porad je zabavy dost.

Prijeli jsme v sobotu (coz je den kdy se meni skupiny). Je to zorganizovane podobne jak na pionyrskem tabore:-). Vetsina lidi prijede v sobotu. Projde se bezpecnostnim skolenim. Vyfasuje se vysilac, kdyby nas zasypala lavina (at se dokazeme navzajem najit). Kazdy jsme vyfasovali batuzek se skladaci lopatou a teleskopickou tyckou. Pruvodci nam ukazali jako co pouzivat. Podepsali jsme legalni papiry, ze si uvedomujeme vsechna rizika. A druhy den v nedeli se uz lyzovalo.

Jen mala odbocka. Bylo pro me zajimave, ze jen mensi procento ucastniku bylo z Kanady a USA. Naprosta vetsina byly evropane a hlavne rakusaci. Mike Wiegele v Rakousku hodne inzeruje a ma tam jmeno. Treba v mem tymu byli ctyri belgicani (kluci po tricitce, kteri vsichni podnikali v ruznych oborech) a dva rakusaci (kteri jsou normalni zamestnanci ve vetsi prumyslove firme). Prvnich par dnu s nami jezdil doktor (kanadan s manzelkou). Ten tam jezdi pracovne pro pripad, ze by se neco stalo tak aby byl hned doktor k dispozici. Pozdeji prijeli dalsi dva rakusaci. Ten socialni aspekt, ze s lidmi co lyzujete taky sedite u stolu u snidane a vecere se mi  libil. Po lyzovani jdete na apre ski. Date drink a nejake male appetizery co nachystaji. Dobre konverzace. Zajimavi lide. Perfektni kolektiv. Vyborne jsme se bavili. Kazdy byl naprosto v pohode (asi tim, ze nas spojovalo nadseni z toho lyzovani). Jezdi tam ruzni lide od podnikatelu po normalni lidi co jsou fanousci do lyzovani a na takovy vylet si nasetri treba jednou za zivot. A uprimne ono to fakt stoji za to. Ten sestidenni pobyt vysel zhruba na 10 tisic kanadskych dolaru na osobu (coz je 7 tisic americkych). V cene je zahrnuto i jidlo (krome alkoholu) a dokonce i na ten svah helikoptera doveze obed (polevka, sendvice…). Tak jak je relativne hodne drahe lyzovani v USA mi to pripadalo jako dobra hodnota. Treba nekdo kdo jezdi do Vailu v sezone si to muze  parkrat odpustit a pak si zajede na heli skiing coz je zazitek na uplne jinaci urovni.

Tezko se to popisuje. Proto jsem sem dal spoustu fotek i nejaka videa. Rikam si, ze to z toho asi bude citit vice o co jde. Ten zazitek je silny. Sportovne, emocne a tou krasou okolo. Nekdy jsem si to chtel uplne vychutnat a zastavil jsem se a jen poslouchal to neskutecne ticho. Jste uprostred vysokych hor a kdyz neni vitr (nebo nedychate unavou) tak neni slyset naprosto nic.

Ty vyhledy byly neskutecne.  Divat se kolem na tu krasu. V tom cistem vzduchu to je uplne high definition. A pak jet dolu cerstvou stopou v prasanu.

Tak doufam, ze jsem udelal radost dalsim trip reportem! A premyslim jestli zkusime zvysit pocet nastevniku z CR a treba nevyhlasime termin ve kterem bysme se na heli skiing mohli v pristim roce potkat!  Kdo je pro tak napiste do komentaru:-).

Vyborna knizka od Scotta Adamse

Knihy

Prave ctu velmi dobrou knizku od Scotta Adamse (tvurce komiksu Dilbert):  How to Fail at Almost Everything and Still Win Big: Kind of the Story of My Life. 

Je to takova self-help knizka jak byt uspesny v zivote, ale napsana nesmirne vtipne. Me se na ni libi nejvice to, ze se podle stejnych pravidel intuitivne ridim, ale nikdy bych je nedokazal takto dobre a vtipne vysvetlit.

Treba jedno ze zakladnich pravidel je mit zivot v rovnovaze. A jednoduche pravidlo jestli to delate dobre nebo spatne je jak moc mate osobni energie. Kdyz te energie mate hodne, tak dokazete byt nesmirne produktivni. Dokazete toho vice nez ostatni lide. Citite se dobre a mate kvalitni zivot. A pro kazdeho je to naprosto individualni co mu tu energii v zivote dodava a co mu ji odebira. Treba ja jsem nikdy nemel rad nejake dlouhe obchodni schuzky a konferencni hovory. Psal jsem o tom vicekrat a vzdy jsem se jim vyhybal. Kdybych byl donucen v praci, abych porad nekde vysedaval po schuzich a telefonatech, tak toho za den moc neudelam.  Ale jak pise Adams, nekdo ma treba rad uplne jinaci cinnosti ktere ho nabiji.  Tohle si musite u sebe vysledovat a pak se podle toho ridit.

Prioritou v zivote je vzdy se starat o sebe a vlastni zdravi. Pro me je idealni den, kdyz si najdu cas si zasportovat (idealne venku v prirode). Klidne temer kazdy den. Lepe se mi spi. Citim se dobre. Lepe se pracuje. Mit moznost to tak delat vede k tomu, ze kdyz po sportu delam nejakou praci tak mi to vubec nevadi. Kdybych sedel v kancelari cely den, tak bych byl nesmirne unaveny a stejne bych moc prace neudelal.

Adams pise, ze mit kontrolu nad vlastnim rozvrhem je mnohem dulezitejsi pro osobni stesti nez mit hodne penez. Naprosto s tim souhlasim. Na svete je spousta uspesnych lidi, kteri jsou nestastni, protoze nemaji kontrolu nad svym casem. Nejcasteji to je, kdyz maji praci kde primo vymenuji svuj cas za penize. Tohle jsem vzdy citil, ze neni co chci delat a vzdy jsem hledal jak vydelavat penize nezavisle na mem casu. To umoznuje mit kontrolu nad tim svym rozvrhem. Moznost delat veci kdy chcete je strasne dulezita. I kdyz mate financni moznosti delat cokoliv ale nikdy na to neni vhodny cas, tak je vam to k nicemu.

Kombinace ruznych schopnosti je mnohem dulezitejsi pro uspech nez byt spickovym expertem v jednom oboru. Adams to bere tak, ze je lepsi byt velmi prumernym i podprumernym, ale ve vice oborech. A cim vice schopnosti mate tak se nasobi sance na uspech. Sam nejsem spickou v nicem. Ale naucil jsem se trosku o podnikani, naucil jsem se trosku o marketingu, ucetnictvi, anglicky, pravo, … Nic neumim dokonale, ale vse mi hrozne pomohlo v podnikani, protoze jsem umel dost veci delat sam nebo poznat jestli pro me nekdo dela dobrou praci nebo ne. Na ty kombinace schopnosti taky verim. I kdyz v nicem nejsem dokonaly.

Knizku doporucuji!

Dodo Pizza otevrena

Pizza

Je oficialne otevreno. V rezii to ma velmi sikovna manazerka, ktera ma za sebou otevreni tri pobocek v USA pro Dodo. Drive pracovala v Dodo v Moskve (kdyz cely retezec mel jenom 15 provozoven). Vsechny moje zkusenosti se zamestnanci mi potvrdila, ze ma velmi podobne. Jedine reseni je byt v provozovne kazdy den a ty zamestnance si vypiplat. Postupne a pomalicku. Prochazela stejnym peklem. Nic ji neprekvapilo, protoze zazivala to stejne. Jen teda na rozdil ode me vytrvala!  Ted si bez problemu muze odjed ze svych trech provozoven a vse funguje. Tak to ma byt!

Kratce po nasi schuzce, jsme si placli a  prestehovala se v lednu do Kalifornie. Vcera se otevrelo. Nektere napady z Pizzouna prevzali. Napr. pestovani microgreens primo v provozovne.

Na zacatku jsem se inspiroval od Dodo. Tak je pekne, ze nejaky napad prevzali ode me:-). Az se zacnou pestovat microgreens v obchodech v Rusku tak to bude moje legacy:-).

Cele menu bylo vymysleno kompletne nove se zamerenim na kalifornsky trh.

Mame spolecny cil, aby provozovna byla profitabilni. DODO veri, ze to zvladnou do 3-4 mesicu.  Pak se rozhodneme co dale. Plan je rozjet dalsi pobocky v Kalifornii.  Ve vetsim mnozstvi pobocek je prave to jak se vytvari vysoka valuace. Nema smysl mit jednu provozovnu. Ten zajimavy business se z toho udela tim, ze tech provozoven je vice.

Dodo Pizza ma obrovsky zajem ukazat ze na tomto obrovsky konkurencnim trhu v Los Angeles dokazou uspet!  Ma to podporu od jejich CEO a celeho teamu. Tak jak ja se rozciloval, ze zamestnanci nedokazou udelat ani prumernou fotku mobilem, tak ted se vsechny recepty uvarili v testovaci kuchyni v Moskve, kde je rovnou profesionalne nafotili. Proste uz za tim stoji nejaka organizace a system jak co delat. A je to lepsi zpusob nez jsem to delal sam.

Pro me je to win-win deal. Jsem spokojen. A s ocekavanim se divam jak Dodo uspeje. Mam pristup do vsech dat a jejich systemu. Kdyz to pujde dobre tak s radosti budeme expandovat.

Slabost v luxusnim segmentu nemovitosti

Nemovitosti v USA

Ze zajimavosti sleduji jeden maly a vyhraneny trh s luxusnimi nemovitostmi. Mala lokalni oblast. Sem tam napisu nejakou nabidku na koupi (nizkou) a divam se jak budou prodavajici reagovat. Jeste v lonskem roce jsem dostaval odpovedi, ze prodavajici nepotrebuji penize a ani nebudou se mnou vyjednavat. Pockaji si, az jim nekdo nabidne plnou cenu. Od te doby se to vyrazne zmenilo. Prodavajici jsou ochotni vyjednavat i na velmi nizke nabidky. Prodeje jsou slabe. Ceny klesaji. Jakoby tem bohatsim lidem klesl apetit na ty velke nakupy. Duvodu muze byt vice. Jednim je urcite zmena v danovych zakonech, kdy ve statech jako Kalifornie je uz omezeno odecteni dane z nemovitosti do nakladu.

Podle analyzy prodeju vidim, ze nejvetsi vrchol a narust cen probehl v letech 2012-2015. To byly roky, kdy treba nekdo koupil dum, udelal nejake mirne upravy a dal to znovu na trh o 50% vyssi cenou. Proste optimismus byl obrovsky. Poslednich par let jdou ceny pomalu a jiste dolu. Ne viditelne. Na trhu zustavaji listovane domy za ty vysoke ceny. Ale vidim to podle tech reakci na ty moje nabidky. Je tam najednou ochota snizovat ceny (neverejne).   A ted se to v poslednich trech mesicich uplne akceleruje. Treba i pod hodnoty co jsem jim nabizel v lete a to mi nechteli ani odpovedet, ze nabizim moc malo.

Jak je tezke nacasovat nakupy behem krize

Nemovitosti v USA

Kdyz jsem kupoval muj prvni sklad pro XYZ bikes tak jsem netusil, ze se blizi nejaka krize. Ty signaly tam presto byly. Treba muj realitni business v Las Vegas me sel do haje. Mel jsem tehdy malou firmu a tady vidite graf jak nam klesly provize z prodeju. Rok 2005 byl pro nas vrchol. A pak to slo dolu.

Ale media psali, ze jde vzdy jen o docasne oslabeni a celkove tu situaci prezentovali, ze zadne vyraznejsi problemy nas necekaji. Vubec to jak media reportovali je zajimave a jak dlouho trvalo, nez vzali celou situaci vazne.

Furthermore, in 2005 when construction declined substantially, most media reports continued to deny the existence of a housing bubble. The media continued to promote and prop-up the housing market despite rising evidence that its continued expansion was unsustainable. As a result, when the housing market eventually crashed and the start of the financial crisis of 2008 began to unfold, investors were taken by surprise and many lost signficant investments. Thus, had the media accurately reported the condition of the housing market, the public would have had a more informed understanding of the issue.

Therefore, when the media actually began providing coverage of the issue, it was too late for the general public. Many people had already lost significant investments before they were even aware of the turmoil in the financial industry.

Kdy zjsem kupoval ten prvni sklad tak byl prelom roku 2007-2008. Kola (XYZ Bikes) se v Kalifornii prodavali dobre. Sklad jsem potreboval tak jsem ho koupil.

Postupne jak se rozjizdelo Shipito tak jsem kupoval dalsi sklady. Zajimalo me kdy jsem udelal nejlepsi dealy. Jestli byly nejlepsi koupe na zacatku krize nebo na konci. Dal jsem do tabulky a spocital tzv. compound annual growth rate (CAGR). V podstate to pocita kazdorocni narust od pocatku investice.

Statisticky zacala recese (Great Recession) v prosinci 2007 a skoncila v cervnu 2009. 

Kdyz jsen kupoval prvni sklad, tak jsem vyjednaval tvrde a smlouval jsem jak to jen slo. Bylo to oficialne v dobe kdyz zacala krize a presto to je moje nejhorsi koupe. Pak se to uz zlepsovalo. Ale nejlepsi dealy za nejnizsi ceny se mi podarilo zrealizovat az po oficialnim konci recese! Tabulka mluvi za vse. Jak to je krasne serazeno.

V roce 2013 uz bylo citit, ze recese je davno za nami. Ale presto jsem zrealizoval ty nejlepsi realitni dealy. Ta setrvacnost je fascinujici. Zive si pamatuji ty dve koupe v roce 2013. Financovani na ty sklady delal Goldman Sachs a jejich bankeri meli slovo v tom jestli prodaji nebo ne. Nejdrive mi rekli, ze na mou cenu nepristoupi, protoze si jsou jisti, ze ekonomika uz znovu roste a ceny budou brzy nasledovat a poleti nahoru. Ze si klidne pockaji. Pak mi zavolali o tri mesice pozdeji, ze kdyz budu schopen rychle deal uzavrit (do konce ctvrtleti) tak ze mi to prodaji.

Je z toho videt jak tezke je nacasovat koupe podle nejakych krizi. Taky je z toho videt jak velkou roli hraje psychologie a setrvacnost.