Malovani a novou podlahu v nove nemovitosti mi delali spanelsky mluvici remeslnici – imigranti.
Vite co je na tech imigrantech nadherne? Jak si vazi, ze jim date praci. Kdyz jsem se prisel podivat jak co na dome udelali, tak jsem videl prijemnou a pratelskou energii. Jejich sef co umi anglicky mi hned prisel podekovat jak moc je rad kolik jim davam prace (nechavam je delat ruzne udrzby a opravy na skladech a tech je docela dost). Jeho zamestnanec byl zase vdecny, ze jsem mu jednu bytovou jednotku pronajal. Ze konecne po mnoha letech bude bydlet se zenou sami dva (bez sirsi rodiny). Doopravdy naprosto uprimne. Zadna pretvarka. On je tam relativne levny najem, ale byl jsem ochoten dat stejnou nabidku komukoliv.
K tomu dodam, ze na tom makali jak v sobotu tak v nedeli. Snazi se vse co nejrychleji dodelat.
Je to neuveritelne prijemne. Zlati imigranti. Naprosto vazne. Kdyz to srovnam s tim jak jsem zamestnaval lidi v pizzerii tak z nich ciselo, ze si zaslouzi velkou vyplatu i bez nejakeho usili. Proste meli ten pocit, ze mi delaji sluzbu, kdyz se dostavi do prace (bez ohledu na to jaky vykon podaji). Bohuzel tam jsem si nemohl dovolit zamestnat nikoho kdo neumi dobre anglicky, protoze to byl prilis maly provoz. A to doprosovani se zamestnancu bylo fakt tezke. Kdyz se vam vysmejou, ze se jim nechce delat o vikendu (i kdyz na pohorovu rekli, ze to neni problem), apod.
Ale doopravdy mam k te imigrantske mentalite velmi blizko. Vidim v tom sam sebe kdyz jsem zacinal a byl jsem rad za kazdou praci a makal jsem jak sroubek. Ono po tom prestehovani doopravdy lidem cvaka v zadku, protoze kdyz udelaji chybu tak neni problem skoncit jako bezdomovec. Nemate blizko rodinu. Nikdo vam nepomuze. Ale na druhou stranu pak v tom businessu jsou takove silnejsi a intenzivnejsi vztahy. Kdyz s nekym spolupracujete tak si toho vazite.
