Neni nad to poznat mistni kulturu pres jidlo. V Seoulu se mi to podarilo vyborne. Muj druhy pruvodce byl znamy blogger Daniel Gray. Pise blog o korejskem jidle Seoul Eats. Jestli treba znate televizni show Bizzaire Foods s Andrew Zimmern, tak ho muzete primo videt v poradu ze Seoulu.
Jako turista vetsinou nevite kam jit. S mistnim pruvodcem zajdete do mist, kam byste normalne nesli. Stoji to za to. Chodite uzouckymi ulickami. Jite v pochybne vypadajicich restauraci, kde nikdo neumi ani slovo anglicky. Jidlo je vsak vyborne.
Prvni restaurace na nasi food tour byla korejske BBQ. Ale tentokrat trosku jine. Zameruji se jen na jeden druh masa (skirt), ktereho na praseti moc neni. Takze je to takove mistni specialita.
Pani nabere maso a kimchi z lednicky prikryte kartonem.
Nesmi chybet kimchi a dalsi prilohy.
Dalsi zastavka byla restaurace s korejskymy pancakes. Predstavte si vsechno mozne (zeleninu, maso, kimchi, ryby…) smazene ve vajickovem a moukovem obalu. K tomu jsme popijeli rychle zkvasene ryzove viny (neco jako burcak z ryze).
Jidelnicek
Tour pokracovala nastevou mistniho trhu v podzemi.Tento trh zasobuje mistni restaurace. Staci zavolat telefonem co vam v restauraci doslo. A vse vam privezou.
Chili papriky, ktere se rozdrti a pouzivaji se do Kimchi a dalsich jidel.
Tady zase prodavaji ruzna Kimchi na vahu.
Dalsi zastavkou bylo vynikaji specialita Bong-chu. Kotlik plny zeleniny, brambor, cibule, kureciho masa, nudli ze sladkych brambor a omacky z fermentovanych cernych fazoli.
Posledni zastavkou byla oblibena hospoda pro mistni filmovou komunitu. Chodi sem casto mistni filmovi herci a umelci.
Majitel hospody byl na jednom z plakatu na stene. Jen tak mimochodem korejske drama je udajne v cele Asii strasne popularni (a mozna nejenom v Asii).
Takto divoce to vypada uvnitr. Stary typicky korejsky dum predelany na hospodu. Tato mistnost byla drive dvorek. Napravo je kuchyne a k tomu jsou dve male mistnosti.
Predkm byl takovyto nakrajeny koren.
Pak tofu vyrabene s morskou (slanou) vodou a cerstve kimchi.
To zelene je znovu cerstve fermentovane ryzove vino do ktereho pridali nejake zelene listy. Vypada to nevabne, ale chut je dobra. Znovu je to trosku podobne burcaku (ale z ryze). Popiji se z misek.
Pohled do kuchyne.
A na zaver male video jak se dela zakusek z kusu medu a kukuricneho skrobu (prodavany ve stanku na ulici).
Mal som tu moznost pochodit po miestnom trhovisku v Busane a obdivujem ich ako sa zdravo stravuju.
hm, vraj Korea vyvinuta krajina, vyzera to tam ako v ciganskej osade. Som prekvapeny. Jedla tiez bohvieako nevyzeraju. Dufam, ze John si zobral nejake lieky proti salmonele… Zvyknuty na chicken wings, hamburgere a teraz toto…
Mě se tohle naopak strašně líbí. Takový ten asiatský pořádek v nepořádku; uvolněnost; blázinec a přitom klid. Takováhle jídla jsou z čerstvých surovin a určitě mnohem zdravější než po šesti měsících rozmražená křídla v KFC. To si tu jen my myslíme, že čim víc McDo, tim víc cool.
Navíc i podle fotek z letadla se John v jídle nejspíš vyžívá víc, než aby pro něj byl vrcholem BigMac z okna do auta…
Osobne nesnasim takoveto “rychlorestaurace”. K jidlu clovek potrebuje klid a ne honem rychle vsechno nahazet do sebe, zapit litrem coly a zase utikat dale.
Takových lidí jako John je spousta. Co se mi přihodilo v Praze: představte si klasické české řeznictví v centru Prahy. Dělají tam i jídla jako guláš a podobně. Ale všechno je tam velice čerstvé, maso a podobně zpracovávají na místě. Jinak to ale nevypadá zas tak lákavě. A já si tam dávám ten guláš s chlebem a najednou se dovnitř přihrnula skupina Japonců a dávali si guláš a pečené koleno:-)
Museli si o tom někde přečíst, že je to tam vyhlášené, ale nevím kde. Určitě by jinak nešli do krámu, kde není na vývěsním štítě jediné slovo anglicky (okolo je fůra klasických tourist traps). Obsluha anglicky umí, ale stejně by mě zajímalo, odkud to věděli 🙂
To jsou nejvetsi poklady kdyz vis o takovych mistech.. az prijedu do Prahy tak tam chci jit na gulas:-))
Řeznictví Kosina, Kaprova ulice, přímo naproti metru Staroměstská. Ale upozorňuji, že je to klasicky “na stojáka”. Ovšem jídlo výborné. Kromě guláše kolena, řízky, sekaná a tak.
Klasické prodejny tohoto typu se naštěstí začínají znovu objevovat. A máte pravdu, je to poklad vědět, kam jít za dobrým masem, kvalitními uzeninami, a pod. 🙂
Mňam. To jsou super fotky. Chtělo by to nějakou seznamku s takovými jídelními průvodci. určitě bych si objednal, když jsem na dovolené či na novém místě,