Tohle je nazor co zaznel u jednoho starsiho clanku.
Nejvetsi prekazka k uspechu je v kazdem z nas. Nekdo si ty prekazky vytvari vetsi nekdo mensi. Tento clovek si je vytvari mnohem vetsi nez by musel. Ono to tak skutecne funguje. Cemu verime to se splni. A co skutecne chceme se vyplni.
That's correct 🙂
Podobny vocmrdavace mam nejradsi, kdyz jsou lini, tak at to nesvadi na znamosti… chjo
Heh znamosti, to se rika vsude(nedostal jsem se na VS, protoze nemam znamosti atd.). Teda ja k prvnimu vetsimu uspechu nepotreboval ani jednu znamost, veril jsem ze se to povede a znamost me kontaktovala sama(nekecam), videla moji praci na duskiznich forech-malem jsem ten mail smazal.. Stesti?Ne, vesmir pracuje tak jak mu rekneme 😉 Bez kecu, nejsem v zadny sekte ale funguje to tak, dukazy se zacnou hromadit tak hodne ze i ten nejvetsi realista musi uznat ze nejde o nahody.
Jo jeste Johne k te strukture clanku, je to fajn ze to Shipito funguje a ze se chces podelit, je to pochopitelne kdyz te to bavi. Cas od casu si rad kazdy precte jak to funguje .-) NA druhou stranu je ve vsem dobry balanc a urcite vsichni ocenime kdyz to bude v ramci moznosti vybalancovany treba temahle postrehama, vis co, aby se to nezvrhlo v nejakej reklamni blog, to by byla skoda! Mas pekny postrehy.
konecne prijemna zmena po vsech tech clancich o rucnicich, plysacich, casopises a shipitech, ty uz me lezly krkem, jen tak dal 😉
Tak abych to napravil tak casopis INC je ted na sleve jen na par dnu za $4 na cely rok!!!!!:-))))))))) Sleva kvuli July 4th.
http://shop.shipito.cz/inc–predplatne-12-cisel—1-rok-120
LOL:-D Uz jsem to chtel napsat jako clanek.
Negativismus jeste nikdy nikoho nekam neposunul… nekteri lide ho ale maj v sobe hluboko (treba za to ani nemuzou, vychova atd.)
Bez vychloubani rikam ze to jde. Zacinal jsem jako umyvac zachodu pred 6 lety v UK. Dneska mam dum, auto, motorku a dobrou praci v perspektivnim oboru. Jsou tu lidi co to dokazali treba i za 2 roky. Kazdej ma svoji cestu, pro nekoho je klikatejsi.
Nekdo se nauci anglicky za rok nekdo ani za tri ale kdyz vydrzi taky se nauci.
Kdybych remcal a vzdaval pri neuspesich urcite bych se nikam neposunul. Jeste na jedny veci zalezi. Videni sveta a souvislosti..
Uz jsem to sem psal nekolikrat ze mi pripada mnohem jednodusi se v USA nebo v UK prosadit ale neprijde to samo.
Možná kdyby dotyčný zůstal na 1 místě delší dobu místo objíždění různých míst.. Je jasný, že nedostane třeba v UK hned práci za 50k (na rok v librách :).. ale jak píše Djouzef je potřeba tvrdě makat a vypracovat se..
Krátký, věcný, hezký článek s dobrým příkladem. Jen tak dál…
Mimochodem s takovým přístupem se nedivím, že se nedaří…možna bys Johne mohl napsat článek o vytrvalosti v podnikání .)
Je to opravdu na kaztdem z nas! cca 12 let jsem se zivil sam, tedy podnikal. Vydelal jsem si tolik, kolik jsem potreboval, poridil si byt rodinu. Pote prisla urcita unava, nekdo tomu rika syndrom vyhoreni a tlak okoli /rodiny/ na mirne zbrzdeni. Na duchod bylo preci jen trochu brzy, nechal jsem se tedy zamestnat. Prvni prekvapeni, bylo kolik casu ma clovek na to se v praci flakat /myslim tim praci v kancelari/ druhe prekvapeni – jak malo casu zbyva na sve vlastni zajmy, protoze v praci stravite nejproduktivnejsi cast dne, treti prekvapeni jak obtizne je prosadit vlastni napad. Jsem spatny tymovy hrac, na nizsi pozici, na te vyssi me nikdy neohodnoti tak jako se mohu ohodnotit sam, nedokazu prodat svuj napad zamestnavateli, protoze byrokracie ve firemni strukture muze byt kolikrat vetsi nez ta statni.
S odstupem casu vidim, ze jsem tenkrat mel jit radeji na rok do duchodu. V praci travim paty rok, cekal jsem, ze spokojenost prijde sama. Neprisla! Neprijde! Posledni 1/2 rok pri zamestnani soustavne dru na rozjezdu noveho projektu a verim, ze si k vanocum dam darek ve forme fungujici spolecnosti.
Byt zamestnanec je pohodicka a klidek, pokud si odvedete svou praci. Zadnou jistotu ale cloveku neda, ve skutecnosti je vice zranitelnejsi nez kdyz podnika, protoze nevyuzijete vsech napadu, ktere prichazeji pri podnikani a nemate ani tolik casu na jejich realizaci. Mame tolik kolik si zaslouzime.
Jak tak koukam Johne, asi bys mel zalozit blog pro shipito 😉
ahoj,
To Pavel: souhlasím, mít tady více článků třeba o tom osobním rozvoji, měl bys myslím více čtenářů:-)a k tomu ty komentáře…bylo by to fajn.
A k tématu. Držím se hesla. Všechno jde, ale úplně vše!
chacha 🙂 zase neco na urovni svetoveho nazoru.
Samozrejme funguje neco, cemu rikaji na vychode karma, krestani vule bozi a nevzdelani materialisti nahoda.
Je treba stale zkoumat jak svet funguje a jasne definovat a poupravovat cil sveho snazeni.
Prioritou by melo byt dobre prozivani a vztahy s okolim. Tomu bude odpovidat i fyzicky stav.
Na to by clovek mel nabalit dobre manzelstvi a rodinu s detmi
a na to by se melo nabalit dobre zamestnani/podnikani a dostatek penez.
Na to ale kazdy musi prijit sam. Remcali a pohodlni lidi se budou porad na neco vymlouvat a nechaji se zivotem vlacet tu v lepsich, tu v horsich podminkach. "Bojovnik za lepsi zivot" se chopi sveho osudu a vramci moznosti prozije zivot, ktery mel svuj pocatek a konec. Proste mel smysl. Ne mlaticka jak to zijou ostatni.
A komentar pro Miru – ano hodne toho je o znamostech ktere ani ja mit nebudu – proto jsem zamestnal zenskou ktera ty znamosti ma, po ktere jedou chlapi a ktera to popotahne a nauctuje lidem vice nez bych si dovolil sam.
Kazdy ma jine dispozice – coz je dobre a treba to jen nejak zkloubit.
Souhlasím – největším nepřítelem úspěchu jsme my sami. Nejdůležitější je přístup k problémům. Ne vždy se daří a ne vždy všechno vychází podle našich představ. Podle mých zkušeností jsou úspěšní lidé jiní než ti, kteří úspěchu nikdy nedosáhnou. Mají prostě jinou životní filozofii a jiné vystupování. Nepřemýšlí nad tím kdo může za jejich neúspěch, ale nad tím co udělat, aby si úspěch zajistili. Prostě na všem se snaží najít něco pozitivního. Nedávno jsem byl na obědě s chlapíkem, který měl obrovské problémy ve své firmě, ale vůbec to na sobě nedával znát. Bavil se se mnou naprosto v pohodě a říkal, že to nevzdá. Nevzdal to a získal velkou zakázku. Člověk se prostě nesmí nechat zlomit – i když ho to někdy štve a nejradši by se na všechno vykašlal.
Lidé kteří nikdy nedosáhnou úspěchu jsou negativističtí a hledají chybu všude jinde než u sebe. V jedné firmě se 150 zaměstnanci když se firmě minulý rok moc nedařilo říkali "copak ředitel, tomu je to jedno, má vyděláno, barák má, k tomu audinu, apod. toho finanční krize netíží, to si nakradl peníze z našich prémií". Ale to, že se ředitel snažil udržet všechna pracovní místa, aby nemusel propouštět a nepodlehl tlakům na prodej firmy do rukou lidí, kteří by se s tím prostě nepárali již nikdo nevidí. Mohl to klidně prodat a odjet na doživotní dovolenou na Bahamy.
Proto je pravdivé přísloví, že každý svého štěstí strůjcem:).
"Cemu verime to se splni. A co skutecne chceme se vyplni."
V zasade je to skutecne tak. K tomuto tematu doporucuji knihu "Myslenim k bohatsvi" ("Think and Grow Rich") od Napoleona Hilla.
Clovek na tyhle veci prijde sam, kdyz napr. podnika nebo dosahuje jinych cilu. Ale je dobre si takovou knihu precist, protoze se clovek presvedci, ze to co ho potkalo je uplne normalni a potkalo to i jine uspesne lidi – tzn. ze se presvedcite o tom, ze jdete spravnym smerem. A neni to jen o knize, ale i napr. zkusenosti z tohoto blogu.
pozrite si toto celkom zaujmavy film – COmu verite to sa splni… sry sa spam
http://www.filmy.cekuj.tv/film.php?id=300
Ta odpověď se mi trošku protáhla, takže tady je link: http://my.opera.com/jiriknesl/blog/show.dml/39685…
Johne, souhlas.
Taky souhlas.
Jinak, Johne, chci se zeptat:
To, že ses do tohoto stavu mysli dostal, bylo cílené nebo náhoda???
Clovek ak chce nieco dosiahnut musi si najprv ujasnit co vlastne chce. Musi si stanovit ciel. Niekomu vyhovuje byt zamestnancom v nejakej firme, odpracovat si 8 hodin a ist domov, niekomu vyhovuje byt samostatny a podnikat. Je to otazka volby, ale niekedy aj otazka okolnosti. V zivote sa striedaju dobre aj zle obdobia, a ked pride to obdobie, kedy sa nic nedari, vtedy treba vydrzat, nevzdat to a ist dalej. Lebo nikto nevie kedy ho caka prilezitost, ktora mu prinesie uspech. Najhorsi je negativisticky postoj, ktory veci komplikuje. Teraz je taka dobe, kedy sa vsade pise o krize a vsade su clanky o tom ako ludia prepadli depresii a musia chodit ku psychologovi, lebo stratili pracu a nevedia ako dalej. Tu je vidiet to, ze vsetci boli zvyknuty na zabehnuty system a zrazu sa nieco zmenilo a nevedia sa s tym vysporiadat. Preto by mal byt clovek pripraveny na to, ze nic netrva vecne a musi mat pripravenu alternativu pre pripad zmeny.
Nie vsetko je o znamostiach, aj ked lobizmus existuje vsade. Zivot je o tom, ze clovek nesmie mat strach nieco urobit a musi byt optimista.
Ten clovek nema ocividne velmi pozitivne myslenie. 🙂