Ekonomika v USA

V USA je ted hodne tezke ziskat pujcky. Nepujcuji si uz ani banky mezi sebou, protoze si navzajem neveri. Maji strach, ze kdyz druha banka zkrachuje tak prijdou o penize. Kazda banka musi mit urcite procento rezerv v hotovosti. A hotovosti je ted malo. Jde totiz o to, ze kdyz banka odepise ucetne par miliard dolaru v cennych papirech, ktere byly zalozeny na pujckach, tak se ji okamzite zvysi pozadavek na castku, ktera je potreba na hotovostni rezervy.

Osobne mam ted diky mym nedavnym investicim do skladu v Kalifornii vice dluhu nez bych chtel. Takze to, ze nejdou ziskat pujcky me zas tak netrapi. Za normalnich okolnosti bych se snazil vse co nejrychleji splatit to co dluzim. Ale mam velmi nizky urok. Treba na jedne komercni pujcce to je pouze 5.8%. Takze mam pocit, ze to ani nema smysl se pokouset.

Zijeme v zajimave dobe a jsem zvedavy jak se to bude dale vyvijet. Depresivnich zprav je kolem strasne moc, ale v realnem zivote nevidim tolik zmen k horsimu. Skoro bych si dovolil rict, ze jsme mozna na dne a ted to pujde nahoru.

Spread the love

31 thoughts on “Ekonomika v USA

  1. No pokud se podari protlacit nesmyslny napad napumpovat do ekonomiky statni penize tak opravdova krize teprve prijde. to neni reseni problemu ale jen zameteni pod koberec aby se pak v jinem volebnim obdobi zase vynorili v 10x vetsi intenzite.

  2. Jednou jsem videl dokument o 9-11. Byl tam nejaky broker z Wall Street firmy.. a rikal. God forbid… ale 9-11 bylo pro me klienty nejvetsi pozehnani. Vsichni zbohatli na dvojnasobek. Akcie sly sice dolu, ale tenhle broker hned po tom nestesti prevedl akcie svych klientu na zlato…

    Proste byla to tragedie a zive si pamatuji jak meli vsichni strach z recese. Ale asi ten kdo se v tom umi orientovat vydela skoro v jakekoliv situaci.

    Taky to bylo cerstve po padu internetove bubliny. Bylo to hodne depresivni podnikat na internetu. Pak se najednou objevilo Adsense a vsechno se zacalo menit.

  3. Zdá se, že chorobní­ optimisté ještě nevymřeli.

    Já teda nejsem žádný ekonomický expert, ale vidí­m to trochu jinak. Podle všeho právě teÄ� v americkém bankovní­m systému chybí­ 700 miliard dolarů. A to nejsou jenom americké pení­ze. To byly Irské, Německé, Švýcarské, Ruské, a tak dále.

    A jestli se nepletu, tak to znamená, že není­ dost volného kapitálu vůbec nikde. Jinými slovy, nejsou prachy. To základní­, co je potřeba v tržní­ ekonomice, tam zůstalo jen v omezeném množství­ a je to tudí­ž drahé nebo nedostupné.

    Takže když firma, spoleÄ�nost nebo fabrika půjde do banky a bude chtí­t půjÄ�ku, tak jí­ nedostane nebo jí­ dostane strašně draho. Nebudou žádné nové montážní­ haly, žádné velké projekty, žádné nové sklady. Když tohle nebude, tak nebude ani zisk pro banky ani nábor nových zaměstnanců a tak dále.

    Vznikne řetězová reakce.

    No a protože Země je kulatá, tak vás každý problém dří­ve Ä�i později dožene.

    Napří­klad Česká ekonomika je z 80 procent vázaná na Německou + Evropskou. A Němci vyvážejí­ hlavně do USA…. A máte to zpátky.

  4. Já to sice sleduji z povzdálí, ale podle mého názoru by se ty banky měly nechat padnout a k osobní odpovědnosti pohnat jejich šéfy, kteří si neváhali vyplácet obrovské odměny i v době, kdy již věděli o blížící se krizi. Pokud dnes totiž zasáhne vláda do budoucna se nic nezmění, protože bankéři si budou i nadále říkat – když udělám průšvih, daňový poplatník to zaplatí.

  5. odklon od dolaru zacal jiz Saddam Hussein kdyz chtel obchodovat ropu prave za eura. To pokladam za jeden z hlavnich duvodu invaze do iraku.

  6. Odklon od obchodování­ s ropou v USD by byl pro USA skuteÄ�nou katastrofou. Nastal by naví­daný převis nabí­dky USD a obrovská poptávka po EURech které bych předpokládal jako další­ možné platidlo. Ukázalo by se v plné kráse že dolar není­ krytý niÄ�í­m jiným krom toho že je obchodován v obrovských objemech. Diví­m se že už to arabští­ producenti ropy dávno neudělali. SkuteÄ�ným zpracovatelům ropy je jedno v Ä�em platí­ ale americkou ekonomiku by to zasáhlo neví­daným způsobem. Americký dolar je velice nebezpeÄ�ná a nestabiliní­ měna stojí­cí­ na hliněných nohách. Ne že by na tom bylo EURo o několik řádů lépe ale má velkou výhodu ve své neprůhlednosti. Dnes nikdo vlastně neví­ na Ä�em hodnota eura stojí­.

  7. Mayský kalendář skuteÄ�ně shodou okolností­ znám ovšem není­ do důvod mého předpokladu že zrovna v roce 2012 k něÄ�emu dojde. Tento můj předpoklad stojí­ na zcela pragmatických základech a nemá s kalendářem zcela nic spoleÄ�ného 🙂 ale ano znám ho a překvapilo mne trochu že zrovna v roce 2012 má odejí­t hodně velké množství­ ameriÄ�anů do důchodu. Zdroj této informace je z běžné literatury – a ověřil jsem si to sehnání­m demografických údajů takže je skuteÄ�ně pravdivý. Naví­c deficit v důchodovém systému je zcela nehorázný. Co z toho vyplývá si musí­ každý domyslet.

  8. No tak zrovna tem sejkum to jedno bejt nemuze jelikoz kdyz maji v bance treba 40 miliard a najednou maji polovicni hodnotu tak asi radost nemaji

  9. Ked toto vsetko prejde, akciovy trh bude hotovy gold mine. Pravda, depresivnych sprav je vela, ale… – su vobec vsetky cenne? Media vypustaju take spravy, ktorymi prilakaju divakov a ktorymi navodia pocit, ze vsetky informacie su podstatne a dolezite pre ich zivot.

    Je to tak, situacia je zla, ale mohla byt ovela ovela horsia. Toto je este nic.

  10. Myslim, ze ked zarobene peniaze rozumne rozdelis, tak to nie je problem. Cast investovat do relaxu / konickov, cast do vzdelania, co zvysi tvoju hodnotu na trhu prace a pripravi ta na horsie casy, a cast investovat (zlato, umenie, nehnutelnosti atd, veci, do ktorych ludia vrazaju peniaze pocas krizy. ked pride kriza, mozes veci predat a mat cash na momentalne vydaje).

  11. LukaÄ�oviÄ�ovi sa mí´že dobre pí­sať o tom, že najlepšie je minúť zarobené peniaze skí´r, ako ich zožerie inflácia. Ale priemerný Ä�lovek si potrebuje našetriť na dí´chodok a toto rozhodne nie je najlepšia cesta k tomu, ako prežiť starobu bez veľkých finanÄ�ných starostí­.

  12. No po tom co americka vlada napumpuje potrebnych XXX milirad dolaru to pujde zase nahoru. A kecy o tom, ze skoncily zlate padaky je beztam zase jenom hra. Ti co na krizi mohli vydelat uz davno vydelali.

  13. Celé je to o tom, jak už tu kdosi psal – pení­ze nemá jinou cenu, než cenu papí­ru + ví­ry lidí­, že mají­ cenu. Kdysi to bylo jinak, byly měÄ�í­m kryté a tí­m pádem svojí­ cenu měly. Ale dnešní­ ekonomové samozřejmě krytí­ peněz považují­ za přežitek.

    Tí­m se pení­ze dostaly plus mí­nus na úroveň akcií­, které jsou také kryté v mnoha pří­padech dosti virtuálně, tedy velmi málo bez jakékoli záruky.

    Nelze proto o krizi předví­dat téměř nic z minulosti – protože tak nulově kryté pení­ze v minulosti nebyly. Pení­ze zkrátka dnes fungují­ jinak – a jsou jiným “zboží­m”, než tomu bylo v minulých krizí­ch. Proto jakékoli optimisty, kteří­ se spoléhají­ na zkušenosti z minulých krizí­ je třeba upozornit, že dnes je znaÄ�ně jiný kontext peněz.

    Osobně si myslí­m, že bude 4-5 let trvat, než cena dolaru se dostane na rovnice dolar = cena papí­ru na vytištění­. A tam se to dostane. TeÄ� se krize na Ä�as uklidní­, vystrÄ�ila růžky, udělají­ se opatření­, některé věci se zdánlivě srovnají­, bude se méně riskovat, takže možná se zí­ská i dojem, že se věci zlepšují­. Aby o něco později vypuklo totéž s mí­rně větší­ razancí­. Základ totiž není­ v penězí­ch, ale v systému.

    Systém postavený na jedincí­ch, kdy každý se chová stylem “urvi co můžeš” – nemůže nikdy v tomto stylu zabránit krizi.

  14. “Kdysi to bylo jinak, byly měÄ�í­m kryté a tí­m pádem svojí­ cenu měly. ”

    V tejto súvislosti je úplne jedno Ä�i sú kryté zlatom, alebo nie. Podľa tej tvojej teí³rie by za chví­ľu padli všetky meny sveta na cenu papieru keÄ�že kryté nie sú žiadne.
    Akcie sú v tom prí­spevku popletené rovnako ako ich poplietol LukaÄ�oviÄ�. Podľa tej teí³rie by nemal nikdy cenu ani jeho podiel v sezname a ani podiel nikoho v jeho vlastnej firme. Treba sa trošku hlbšie zamyslieť nad vecami a neskoÄ�iť ihneÄ� na na prvý pohľad lákavé, ale zato nezmyselné reÄ�i.

    PS – zlato od roku 1980 – 2000 padalo z cca 800 USD na 200 USD. Teda nieje dí´ležité do Ä�oho investujem, ale kedy a za akú cenu.

  15. “V tejto súvislosti je úplne jedno Ä�i sú kryté zlatom, alebo nie. ”

    Nemyslí­m si, že je to jedno.

    “Podľa tej tvojej teí³rie by za chví­ľu padli všetky meny sveta na cenu papieru keÄ�že kryté nie sú žiadne.”

    Ne, nepadly. Pokud jsou pení­ze kryté jen a pouze ví­rou v jejich hodnotu, pak záleží­ na té ví­ře. Jen na té ví­ře.

    “PS – zlato od roku 1980 – 2000 padalo z cca 800 USD na 200 USD. ”

    Podí­vejte se laskavě a srovnejte k tomu “cenu peněz”. Vezměte si pár věcí­, třeba cenu rohlí­ku a cenu domu a porovnejte, v jakém rozpětí­ se věci pohybují­ třeba za stejné období­.

    Ona totiž stálá hodnota neznamená neměnná hodnota, ale znamená to relativně málo se mění­cí­ hodnota.

    Pení­ze v zásadě neustále devalvují­. Musí­ devalvovat a snižovat svojí­ hodnotu, protože jinak by se nenaplnila základní­ ší­lená ekonomická teorie, kterou si vymysleli ekonomové – totiž “neustálý ekonomický růst” na omezeném prostoru země, o který se snaží­. Aby to bylo možné, musí­ pení­ze ztrácet hodnotu, dokonce legálně – tzv. inflace.

    Dejte si vedle sebe křivku “ceny peněz”, tj. porovnejte ceny základní­ho zboží­ a klidně si vedle sebe nakreslete do stejného grafu cenu zlata. To je co? Ta stab ilita ceny zlata a ta vrtkavá, prachavá a neustále klesají­cí­ v obrovském rozsahu cena peněz!! A o tom to je.

  16. To že existuje inflácia nie je novinka ani pre žiakov základnej školy. To že inflácia ukrajuje z ceny peňazí­ vieme všetci. Ale ak si myslí­te, že so zlatom ste za každých okolností­ v suchu, tak ste dosť na omyle. Grafom je na internete dosť.
    Momentálne je na tom zlato dobre, ale ako hovorí­m boli obdobia, kedy by si na ňom Ä�lovek spálil prsty. Bohužiaľ život Ä�loveka je obmedzený a pred dí´chodkom si Ä�lovek nemí´že povedať, že si teda poÄ�ká, kým mu to zlato vylezie aspoň na cenu za akú kúpil. Je vyslovene naivné myslieť si, že cena zlata bude za každých okolností­ rásť rýchlejšie ako inflácia. A toto platí­ pre akékoľkvek aktí­vum vrátane realí­t, diamantov, akcií­ atÄ�.

  17. filip glasa: To, že existuje inflace není­ novinka, ale co to znamená do důsledků a proÄ� vlastně je, to neví­ 99% lidí­. Dost bych se hádal, jestli to vůbec tuší­ i většina ekonomů.

    Asi takhle – pokud si lidi v jakékoli době poří­dí­ ve skupině A zlato a ve skupině B pení­ze jako zajištění­ na důchod(řekněme s výhledem desí­tek let do budoucna), schválně, ve které skupině bude mnohem větší­ procento lépe zajištěných? Na pení­ze bych moc nesázel.

    Jasně, můžete pení­ze investovat a bájeÄ�ně zbohatnout. Nají­t pří­ležitost, která Vám bude vydělávat třeba tisí­ckrát, nebo milií³nkrát tolik, kolik jste nainvestoval. Má to drobný háÄ�ek – toto se stane jen zanedbatelnému množství­ lidí­ – takřka na úrovni statistické chyby. Zato obrovskému množství­ lidí­ se stane, že o pení­ze přijdou třeba měnovou reformou ala 1953, nebo krizí­ v USA, která srazí­ cenu dolaru na nulu (poÄ�kejte pět let).

    Právě, že pení­ze nemají­ žádnou hodnotu. V krátkodobém výhledu je možné samozřejmě s hodnotou peněz poÄ�í­tat. Na krátkodobých výkyvech samozřejmě vydělávat jde, pokud je trefí­te.

    Základní­ úvaha je, že nikdo na světě nepotřebuje žádné pení­ze. Jestli Vás tato věta šokuje, tak je naprosto pravdivá. Ani Vy, ani já je nepotřebujeme. My totiž potřebujeme ty věci, které si za ně nakoupí­me, a pokud je dostaneme bez peněz, nejsou pení­ze vůbec k niÄ�emu.

    Proto jsou chybné úvahy, které třeba mě ří­kají­ cenu peněz, nebo zlata. Většina lidí­ totiž zanedbává tu transformaÄ�ní­ funkci, jak by řekl matematik, totiž vztah mezi cenou peněz a hodnotou toho, co si za ně chci koupit.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *