Premyslel jsem jak by bylo nejlepsi zacit s importem vina do USA. Nemuzu si dovolit privezt do USA nejake obrovske zasoby od ruznych vyrobcu vin. Nejenom je to nakladne mit hodne penez v zasobach, ale take pro kazde vino je potreba vyridit schvaleni etikety, FDA musi schvalit producenta v CR, apod.. Prodavat alkohol do USA je doopravdy byrokraticka dzungle. Je to tolik prace, ze to spoustu producentu odradi jeste nez zacnou.
Nejradeji bych chtel vedet predem treba o jake vino budou mit zakaznici zajem. Takze jsem si rikal, ze by bylo pekne mit takovy Priceline pro vino. Jestli neznate Priceline tak je to vyborny web na najiti levnych hotelu. Muzete zadat jaky hotel chcete (oblast, pocet hvezdicek) a kolik jste ochotni platit. A Priceline vam rekne, jestli vasi cenu akceptuji. Mate omezeny pocet kolikrat muzete bidovat na stejny pozadavek.
U vin bych si to predstavil tak, ze reknete kolik vin chcete (treba jednorazove nebo klidne jako pravidelne dodavky po cely rok), od jakeho producenta a co jste ochotni zaplatit. Ukazalo by to nejake predbezne info co je zhruba realne bidovat. Cim vetsi mnozstvi chcete tim je mozna vetsi sleva, apod. V nejake administraci by se me to schazelo a kdyz bych videl, ze mam dostatek na objednani cele palety nebo i kontejneru tak bych sel a vyjednal co nejlepsi podminky.
A aby to bylo spravedlive tak by vsichni zaplatili stejne (tu nejnizsi cenu) za kterou to vino nekdo bidoval.
Priklad:
1. Objednavka 1 lahev. Cena $15/lahev
2. Objednavka 20 lahvi. Cena $12/lahev
3. Objednavka 30 lahvi. Cena $10/lahev
4. Objednavka 100 lahvi. Cena $9.50/lahev
Zjistim, ze nejlepsi cena co se mi podarilo vyjednat je $10 za lahvi. Vim kolik objednavek mam. Takze bych vyridil 51 objednavek za $10. Zakaznici co bidovali vice budou radi, ze dostali slevu. A tim, ze mam vetsi mnozstvi se da dostahnou nejakych slev a hlavne usetrit na doprave.
Samozrejme jsem skeptik a to co jsem si tady vymyslel muze byt doslova uplna blbost. To se mi ostatne stava dost casto kdyz premyslim nad ruznymi napady na podnikani. Ale ciste v teorii se mi to velmi libi. Muze to fungovat pro velkoodberatele nebo i male zakazniky. Treba vim, ze vypiju 2 lahve vina kazdy mesic. Tak si jich objednam 24 na rok (klidne posilane po mensich varkach). Ja jako obchodnik bych videl pocet zajemcu a take ceny co jsou ochotni zaplatit. Mohl bych vyjednat vetsi objednavku za lepsi ceny.
Dal jsem to tady zatim jen jako predstaveni napadu.:-) Myslim, ze nejvetsi slabina je v tom, ze zakaznici nechteji na nic cekat. Takto by museli rict, ze chteji urcite vino a pak treba cekat 2 mesice nez ho dostanou. A mam obavu, ze nikdo nema trpelivost a to bude duvod proc tento napad zustane v supliku.
A co to napřed vyzkoušet s tím eshopem – nakoupit pár vín a zkusit je prodat, paralelně stím rozjet priceline, který by využívali asi hlavně velkoobchodníci a pak podle toho, jak se to uchytí, buď také doplnit zásoby na eshopu nebo ho úplně zrušit a nechat jenom priceline
Myslím že Priceline je založen na konkurenčním boji a zaměnitelnosti hotelů… u konkrétního vína by to bylo spíš o nalezení minimální ceny.
PS.: Já vidím problémy vždycky a všude …
Ahoj Johne, pokud chceš cílit na normální lidi, nikoli B2B, tak se obávám, že tento model nebude fungovat. Lidi chtějí experimentovat a ne se zavazovat k dlouhodobějším objednávkám. Ale chápu, že nechceš mít peníze v zásobách. Dá se to však elegantně obejít – něco podobného plánuji na česká a moravská vína pro distribuci v ČR. Pošlu mailem.
Něco obdobného funguje už po staletí ve Francii v Bordeaux – tzv. nákup En primeur , kdy se kupuje víno, které je ještě v sudech a bude lahvováno až za 18 měsíců. Víno z Bordeaux má mimořádný potenciál k dlouhému zrání a jedná se o poměrně velký trh se zájmem z celého světa. Nikde se ovšem v podobné velikosti nepodařilo zopakovat i přes četné pokusy.
Zajímavý “nekomerční” prodej vín zkouší http://vins.blog.cz/ – kdy okruh příznivců si pravidelně odebírá bedničku vín, které bloger vybírá při svých cestách za vinaři. Spíš bys možná uspěl s tímto konceptem – okruhu lidí, kteří chtějí vína z ČR bys prostě dovezl 1x za nějaké období tebou provedený výběr.
Nejsem zadny znalec vina, ovsem i jako laik (a vlastne zejmena jako laik) bych se bal nekolika veci:
1) Ruzne rocniky vina se od sebe umi vyznamne lisit. Pokud nemam praktickou zkusenost s konkretnim vinem, nevim ktery rocnik objednat.
2) Pokud pred sebe dostanu nejake cizi vino, vubec netusim jestli bude dobre nebo ne. Podle ceny se neda orientovat. Dam extremni pripad, na Krete jsem si pred odletem pred par lety koupil uplne obycejne “party wine” v takove te velke krabici s pytlikem uvnitr :-). Bylo skvele! Dalsi rok mnohem drazsi lahvove vino nestalo za nic. Pravda, oboji bylo kupovane v normalnim obchode a spis jako vyplneni kufru na zpatecni cestu, abychom meli neco “na pamatku”.
3) Vyborne vino umi udelat i mali no-name vinari. Neni mi jasne, jak toto vino propagovat…
Johne musím maximálně souhlasit s tvou poslední větou. Máš moc dobrý čich na díry v trhu, tato je příliš malá, nevýznamná a nerentabilní. A ber v potaz ještě jeden fakt- teď když budeš rozjíždět nový byznys tak každá hodina co tomu věnuješ tak tě stojí řekněme 1000USD(nevím kolik v přepočtu vyděláš za hodinu) naproti Frantovi z Brna co přijede s holou prdelí do améra a zrealizuje tvůj nápad. Chci tím říct, že tento obchodní model má jednu slabinu -paradoxně tebe. Protože každou jednotlivou hodinu co věnuješ byznysu s vínama tratíš na úkor shipita, které tím automaticky “zanedbáváš” potažmo “neženeš svou invencí vpřed” . Musel by to být jí³ trhák aby ti tržby z vínového byznysu kompenzovali příjmové “výpadky” ze shipita. Moravě zdar!:)
No to mas pravdu:-)
ale na necem musis taky relaxovat ze ano, tak proc ne na vine:-)
Tak beru to jako konicek na rozptyleni:-)
Import českých/moravských vín do USA? Nu, proč ne, zní to jako pěkné milionářské hobby 🙂 Může to ale být i pěkný niche market, zvlášť když to nikdo jiný nedováží a má před sebou potenciálně silnou překážku. Ale pozicovat to cenou a la Priceline? U hotelů, kde úplně stejný pokoj nabízí x dalších webů a víceméně jim nezbývá než se odlišit tou cenou, bych to chápal, tady mi to přijde mimo primární zájem zákazníků (vyzkoušet něco jiného). Nicméně pravdu má nakonec vždy zákazník a není lepší cesty jak ověřit teorii než přímo na lidech/zákaznících. Držím palce!
Znám osobně jednoho člověka, který prodává tady v ČR vína. Nemá to jako hlavní podnikatelskou činnost, ale prodá jich několik kamionů za rok. Říká, že 95% lidí vybírá vína podle toho, jak se jím líbí etiketa. Vína, (i když chutnají skvěle) na kterých není hezká etiketa většinou prodává vinotékám, niko jiný je totiž nekupuje.. Možná by bylo dobré s tím počítat..
Jinak Vám všem, kteří říkáte, že John na vínech vydělat nedokáže.. Asi nečtete dostatečně dlouho jeho blog 🙂 -To samé mu říkali když zakládal Shipito.. A pravděpodobně i když se zmínil, že jede podnikat do USA..
Legracni argument a dukaz, ze nekteri lide proste potrebuji mit sveho neomylneho Guru.
Bral jsem to s lehkou nadsázkou.. 🙂 Ale když se podíváš do minulosti, tak měl John na většinu jeho projektů štěstí. Teď má navíc i poměrně silný kapitál, který mu může tohle podnikání usnadnit.
zrovna včera jsem byl na přednášce autorů webu Winefan, nejspíš je znáš Johne z Webexpo… a zmínili tam myšlenku pro prozkoumání trhu, jestli bude o produkty zájem. Celé je to založené na jednoduchém principu. Uděláš úplně jednoduché stránky třeba s dvaceti víny a tlačítkem koupit, které však nepovede ke koupi, ale ty si změříš, jaká je poptávka. Místo koupit můžeš dát, že momentálně nejsou skladem a že se omlouváš za problémy a případně jim nabídneš slevu až vína budeš mít připravená. Na tu stránku bude cílená reklama z facebooku, kde se v pohodě dostaneš na cenu za proklik na korunu a utratíš třeba jen 200 Kč, ale budeš mít tu představu, jaký by byl zájem.
Podobny koncept k ojebavani a mateni lidi je vyuzivan na netu celkem casto. Ala: “Blahoprejeme Vam, prave jste vyhrali iPhone4, pro ziskani vyhry staci kliknout na…” Jaky dojem si z takoveho jednani odnese zakaznik, asi netreba zminovat.
Myslím si, že to s tím iphone je, aby získali e-mailové adresy a mohli lidi otravovat se spamem. Tudíž bych to s tím moc nesrovnával. Případně je možné odkázat na jiný eshop, čímž člověk přijde o zákazníka, ale zde je spíše ten důvod získat přehled o zájmu.
myslím, že cieľom je skí´r získať a udržať si zákazníka svojimi službami ako ho odradiť tým, že mu ponúknem niečo čo nemám (na sklade) a klamem ho
čo takto vyrobiť portál ako Etsy.com, ale na eurí³pske vína? Položky aj popisy si budú pridávať sami vinári. Ty im za províziu pomí´žeš s legislatívnou a logistikou. A hlavne celú Eurí³pu nie len Moravu. Okrajové vína, ktoré sa v USA nepredávajú budú aj v iných krajinách.
Za zkoušku to stojí, ale jak jsem již kdysi dávno psal – co udělat VELETRH vín po moravsku košt, kde každý zákazník ochutná (placený vzorek za určité body, které si koupi při vchodu) a pak si objedná to co mu chutná. Tím se dá na ochutnávce vydělat 10násobek ceny za lahev a zbavíš se spousty vzorků. Když se to spojí s muzikou něbo nějakou další zábavou, tak to fungovat bude. Nevím jestl je toto možné pořádat v USA, ale jestl jo, tak se to rozkřikne a přijedou lidi z dalekého okoli.
takto to vyzerá byť skí´r zbytočné sťažovanie celého predaja ako zjednodušovanie.. podľa tvojej kalkulačky ti ľudia nabidujú 10$ za fľašu, tebe sa podarí zjednať sumu na 10$ za fľašu ak som správne pochopil, nevidím v tom zmysel predávať za nákupnú cenu