Celou tu mou serii o investorech neberte jako prinaseni nejakych argumentu proc investora brat nebo nebrat. Je to spise jen takovy feedback z jednani, kterymi jsme prosel v poslednim pul roce. Vzdycky jsem zacal jednat s novou firmou a rikal jsem si, ze treba tito vypadaji velmi rozumne a na nejakem obchode se domluvim. Ale pak doslo na detaily smlouvy. Samozrejme kdybych mel tu spravnou motivaci tak to dotahnu do konce a nejaky kompromis bych vyjednal. Protoze me vsak nic nenuti tak si muzu dovolit byt docela nekompromisni v urcitych vecech a tim je to obtizne. Investori jsou zvykli, ze si kladou podminky. Ne obracene.
Znate Golden rule? Investori ho vetsinou chapou takto: Who has the gold rules. Ja zase takto. 🙂 Tohle asi shrnuje perfektne cele me vyjednavani.
Ale ted k dalsimu zamysleni o celkovem prinosu. Pri kazdem jednani jsem daval otazky co vlastne prinesou investori do firmy krome penez. Snazil jsem se ptat co nejvice do detailu, abych skutecne rozumel jaky muzou mit prinos.
Muj zaver? Myslim si, ze prinos investoru je docela precenen. Investori vzdy pri jednani rikaji jak mnohonasobne zvednou hodnotu firmy. Jak urychli rust. Jak dokazou pomoci s budovanim struktury.
Ale kdyz se dostanete do detailu tak neexistuje nic co byste si nemohli koupit za penize. Proste kazdou vec co ten investor nabizi ve vetsine pripadu stejne zaplatite. Treba investor pomuze najit nejakeho manazera, ktery u vas bude pracovat za nejaky sileny plat. Ale kdyz budete presvedceni, ze ziskanim takoveho manazera skutecne posunete firmu kupredu tak vam nic nebrani si najmout profesionalni sluzby, ktere vam zaridi to stejne.
To stejne je s pravniky, ucetnimi, apod. Ja jsem ted prochazel dobrovolnym auditem, ktery jsem delal pro Shipito. V pripade, ze budu chtit koupit nejaky hodne velky sklad tak banky budou chtit videt, ze mam audit. Vetsina firem si audit delat nenecha, protoze to je asi nejvetsi opruz co si dovedete predstavit. Skoro dva mesice me v kanclu sedeli lidi z auditorske firmy a do detailu zkoumali kazdy proces jaky ve firme mame. Auditovani vetsinou prichazi s tim, kdyz ziskate investora do firmy. Auditori vam ve vsem udelaji poradek. Doporuci jak co mate delat. Ucetnictvi se prevede do GAAP standardu. Ale to stejne si muzete udelat sami a ani nemusite cekat na investory. Stoji to desitky tisic dolaru, coz se nikomu platit nechce. Ale ono to bude stat stejne kdyz budete mit investora nebo ne.
A podobne je to se vsim. Investor vam pomue najit lepsi pravniky nebo dodavatele sluzeb. To stejne si muzete udelat sami. Takze po desitkach jednani jsem trosku skeptik k tomu jakou skutecnou hodnotu investor prinese. Dost casto mi tvrdili, ze az budu chtit prodat firmu, ze ji s nimi prodam lepe. Ale i na to se da zamestnat investicni banka a znovu si tu sluzbu muzete koupit.
Urcite existuji vyjimky, ale obecne si myslim, ze prinos investoru je dost casto precenovan. Ze to jadro uspechu je v te firme.
Urcite souhlasim. Podle me, jako ze osobni zkusenosti s timto mam nulove, je prinos investoru hlavne v kontaktech. Dobry investor je takovy, ktery zavola svemu znamenu, ten se nekomu zmini, anebo primo zaridi deal, ktery firme zvedne obrat rekneme o 100%. Tohle ma jedine podle me smysl.
Druhy podstatny prinos vidim, i kdyz jde vlastne taky o kontakty, v maximalizaci sanci na dobry exit. Takze kdyz ma clovek jako investora nekoho z PayPal mafie (http://www.bloomberg.com/video/86911852/), mimo USA investuje napr. Dave McClure (pozn. pro Cechy), tak jiste zvysi sve sance na dobry exit.
Priklad z posledni doby: Rapportive, contact plugin do Gmailu (mozna i do jinych mail klientu), byl koupen LinkedIn. Rapportive mel investici prave od Dave McClure/500 startups, sef LinkedIn je Reid Hofmann. Oba delali pro PayPal.
Tolik me 2 centy 😉
Velmi pěkně napsáno. Vše se dá koupit za peníze, ale pokud je firma nemá, v ten moment je potřeba investor. Pokud peníze ve firmě jsou, nevidím důvod proč mít investora. Strategické partnery, kteří přinesou, kontakty co popisuje Honza, je možné získat do dozorčí rady i bez investice.
Ahoj, já bych úplně nevztahoval jednu zkušenost na všechny investory. Spousta firem další kapitál pro svůj rozvoj potřebuje a když nemají majetek, který by mohli ručit bance, tak jim nic jiného nezbyde. Nejvíc se to projevuje u technologických firem – např. když třeba získáte nějaký patent (třeba v oblasti nanovláken) nebo když vyvíjíte nějaký unikátní software (např. http://www.cognitivesecurity.cz ) – potřebujete vybudovat prodejní týmy v několika zemích, pobočky, investovat do marketingu atd.
U těchto firem zakladatelé investují hlavně svůj čas a know-how, ale nikoliv peníze. Proto u nich investoři vyžadují větší záruky. To, ale není případ Shipita.
Dle mého názoru Shipito nepotřebuje tzv. venture investora, ale tzv. strategického investora – firmu, kde by oboustranná spolupráce přinesla nové možnosti. Např. firmu, která má sklady po celém světě, logistickou firmu, velkého retailera atd. Možná to chce ještě pár let růstu a potom DHL nebo Fedex pochopí, že když koupí Shipito a nabídnou slučování zásilek, tak získají více zákazníků i zisku. Mohlo by to hodně změnit světový obchod, protože retaileři by nemohli tak snadno držet různé ceny pro různé regiony nebo novinky nasazovat jenom v několika zemích.
Prečo si vlastne jednal s tými investormi? Nebolo by jednoduchšie uviesť firmu na burzu a predať akcie a za to získať peniaze? Tuším sa tomu hovorí IPO 🙂
Je to asi jako s hypotekou. Nikdo ji nechce platit, nikomu se nelibi podminky ve smlouve, ale kdyz si clovek nemuze vybirat a presto je presvedceny ze nemovitost hned dnes je to pravy, pak je to v zasade jedina moznost. Na ktere samozrejme banka zhodnocuje sve jinak denne ztracejici finance.
Mí´j pohľad: Ak tvoj business bude aj nadalej uspešny, tak je len otázkou času, kedy sa na to dajú aj veľky hráči a až potom začne boj o prežitie a to bude aj čas na investorov. To už nebude otázka kvalitnej služby ale marketingu a rozpočtu naň. Príklad vyrobcovia antivirusov, dnes už za každým je investor, je tam zo 5 spoločnosti ktoré súperia o ten koláčik, ale bez značných investícii sa už v tom ich ringu bojovať nedá.
když přemýšlím o tom, že bych jednou prodal firmu, dost bych měl obavy z toho, co kdyby nový majitel firmu vedl jinak, po svém a špatně… bojím se aby pak neúspěch neházel na mě, že jsem mu prodal něco nefunkčního 🙁 i takoví idioti se najdou a buh ví jakýma praktikama by pak ze mě lámali peníze zpátky! a co já s tím potom?