Kazdy den to vidim. Jak malo staci, aby se cloveku dobre darilo. A jak malo staci nedelat aby se clovek darilo spatne. Vse to je jen o praci, ktera se nam nikomu nechce delat. Uplne me irituje, kdyz se nekdo snazi dopatrat proc se mi dobre dari a pak vidim, ze ten stejny clovek neni vubec ochoten vyhrnout rukavy a maknout. Jen hleda nejaky “zazracny” navod na uspech. Zazracne navody moc nefunguji. Nic neni zadarmo.
“Ziaden obed nie je zadarmo.” ;o)) suhlasim
Inak vsetkym prajem pekne siatky a uspesny Novy rok.
akože neni zadarmo a čo faraoni, napoleoni, králi ……? Proste aj keby boli týto spomenutý leniví tak by sa im darilo a mali by obed zadarmo ! A to len preto, lebo to dokázali ostatných presvečiť nejakým príbehom úspechu “víziou raja”, ktorému ostatný uverili a išli za ním ako za magnetom. Potom už stačí následovníkov zorganizovať a delegovať na ních všetku tu prácu ktorú trba okolo toho porobiť . “Z víziou dosiahnutia raja” A pritom ten príbeh o úspechu nemusí byť ani pravdivý a zo šlachetným cieľom ! viď: Hitler a i…
Protoze spousta lidi dela praci, ktera je nebavi. Prace musi byt zaroven i hobby.
myslim, ze presne o tom to je. Ak niekto podnika, pretoze aj John, alebo sused podnika, tak tazko hlada motivaciu pracovat, ked taka super telenovela ide v telke 🙂 Kto podnika, pretoze chce podnikat a citi to vzrusenie pri praci, ktore je ako droga, tak ma problem sa uvolnit po cas dna a nepracovat. Nie vsetci sa zrejme stanu uspesnymi podnikatelmi
S tímhle nesouhlasím, práce, která je hobby končí zpravidla celoživotní chudobou, viz. cvičitelé aerobiku, tanečníci, herci, … name it
Aneb největší překážkou úspěchu jsme často my sami
Souhlasim s Petrem, vetsinou jsme sami sobe nejvetsi prekazkou uspechu..
Drive jsem si rikal, proc se nadru na nejaky uspech daleko vice nez ostatni. Makal jsem poradne, ale vysledky nebyly takove, jake jsem ocekaval nebo jakych jini byli schopni dosahnout v daleko kratsim case. O lenosti to urcite nebylo.
Podle me je daleko tezsi je rozeznat, co je pro byznys to podstatne a cemu je treba venovat cas. A naopak co vam cas jen zere.
Pokud se naucite spravne rozpoznat “to podstatne” a budete, jak rika John, delat i (podstatne) veci, ktere se vam delat nechce, uspech prichazi.
Nedávno jsem mluvil s jedním profesorem z lékařské fakulty a ptal jsem se ho proč v Česku průměrně medicínu dokončí jen kolem 20% přijatých studentů. A on mi na to řekl krásnou myšlenku: “Kolego, většina lidí považuje lékařskou fakultu za nejtěžší vysokou školu vůbec. Někteří si dokonce myslí, že máme málo inteligentních studentů, a proto jich tolik odpadne. Ale tak to vůbec není. To co rozhoduje o tom zda student školu dokončí či nikoli je jeho vůle překonávat nechuť k učení – ti co to umí nejlépe jsou nejlepšími studenty, ti co jsou v tomto průměrní jsou průměrnými studenty a ti co to nedokážou, prostě školu nedokončí. S inteligencí a nadáním to má pramálo co společného.”
A to samé platí i pro podnikání – jde jenom o to zda člověk dokáže překonat nechuť udělat co je potřeba udělat. Často jsou to opravdu prkotiny, které nezaberou tolik času – jako třeba přidat na web kontaktní formulář, odeslat písemnou nabídku či prostě a jednoduše jít na schůzku v době vánočních svátků kdy se nikomu nechce. A o tom to celé je.
Můžete prozradit jméno toho profesora a pracoviště, kde působí, že spolkl takový nesmysl? Protože z počtu přijatých a počtu absolventů lékařských fakult vyplývá, že dokončuje studium daleko vyšší procento, téměř v obráceném poměru! Např. lékařské fakulty dodaly 1084 absolventů v roce 2009. To si vážně myslíte, že na nich začalo studovat 5000 studentů? Jinak studium medicíny je velice drahé, takže prokrastinující studenti, když překročí např. dobu studia, mají dost vysokou “daň za lenost”.
Studium coho je lacne? V porovnani s akym inym odborom je studium mediciny drahe?
Studium medicíny je drahé, protože se pracuje s drahými přístroji třeba v rámci praktik. A když jedna pipeta stojí 40 tisíc a je jich potřeba třeba 50, tak to rychle naskakuje. Navíc je drahý i zdravotnický materiál, který studenti “spotřebovávají”. Pokud jde o to, že se lenost prodražuje, tak jde o to, že pokud člověk studuje déle než je nominální délka studia plus jeden rok (tedy pro medicínu 7 let), platí za rok fakultě nějaké peníze.
jeste ze je medina draha, jinak by se otevrela zas nejaka univerzita mediciny kdesi ve sluknovskym vybezku a titul by stal 100K. Takhle zadna z turboskol nikdy neziska akreditaci, coz je jen dobre pro nas pro vsechny.
Naco by otvarali medinu v nejakej prdeli, ked si v terajsich lokaciach vedia ludia tie tituly kupit aj tak?
Libore nejde o nějaká absolutní čísla. Ta jsem zahlédl v jakémsi článku a myslím si, že nebudou daleko od pravdy, když jen na první lékařské fakultě v Praze končí po prvním ročníku 50% lidí. Ale jde o tu nesmírně zajímavou myšlenku, že nezáleží na talentu a inteligenci, ale na tom jak člověk umí bojovat se svou leností.
Tak medicína je zrovna typ školy, kde to je převážně o naučení se telefonních seznamů nazpaměť, míra úspěšnosti pozitivně koreluje s počtem hodin prosezených u knih. Talent tu hraje úplně jinou roli, než např. u matematika/programátora apod.
S tím plně souhasím, někdy to je boj o to dostat se ze stereotypu, přijít z práce a místo sledování televize, serfování po internetu prostě sednout k pc a dál pracovat. Velikost bankovního účtu je přímo úměrná s počtem přátel na facebooku a vším, co odpoutává naší pozornost od skutečného světa. Podnikat může opravdu každý, peníze jsou všude a stačí se jen dívat, ale hlavně jde o to jít si za svým a nezastavovat 😉 PS: přeji úspěšnější příští rok 🙂
Mě udivuje, kolik lidí mi vždycky říkalo, že mám talent na počítače, ale já nikdy žádný talent na to neměl. Vždycky jsem u toho seděl jenom hodiny a hodiny, a pak jsem se to logicky naučil.
Stejné jsem to měl s angličtinou, ten jazyk mi nikdy nešel, ale po chození 20 hodin týdně na jazykovku jsem se jazyk naučil. A takhle je to se vším.
I když jsem hledal práci, tak jsem 4 hodiny denně rozposílal životopisy, a hle něco se našlo. Podle mě stejné je to se vším, když tomu člověk věnuje čas, musel by být poleno, aby se nezadařilo.
Jenomže spousta lidí je prostě líných, vůbec nic nedělají a čekají, že jim všechno spadne shora, a pak se diví.
Nic take ako talent neexistuje. Vsetko si treba odmakat. Za vsetkym je drina a nadsenie. To su dva katalyzatory uspechu. Ziadne ine neexistuju.
Slovo talent je tu iba na to, aby ti neschopni vedeli ospravedlnit sameho seba a aby tvorili vety typu “on ma talent, ja nemam => on je uspesny, ja nie”. Uspesny clovek vsak nikdy o sebe nebude tvrdit, ze je talentovany, lebo vie, co za jeho uspechom stoji. A nejaka pomyselna a neidentifikovatelna vec typu talent za tym urcite nie je.
To já si zase věřím, že každému sedí něco jiného, má pro něco vlohy, které můžou vycházet z jeho povahy a vlastností. Těžko asi jen tak někdo zaběhne třeba 100m pod 10s, když na to nemá figuru a když vezmu analogii ze šachu, tak co mistr světa, to člověk z jiného soudku, jeden měl geniální schopnost řešit kombinace, druhý měl cit pro hru a třetí měl talent na to analyzovat tisíce hodin, nebo si pamatovat tisíce partií, každý jeden byl specifický typ člověka a to se i projevilo na jeho charakteristické hře.
ja si zasa myslim, ze nieco, ako talent je dost dolezite – trosku offtopic – ale ked som bol mensi, tak som plaval. A hodne casto a dost som sa snazil. Ale sam vidim, ze som na to nemal talent – mnohi ludia boli odo mna lepsi, hoci sa menej snazili – proste im to slo od ruky.
Taktiez – nie kazdy ma na to byt dobry podnikatel.
Pozri na Johnovu konkurenciu – zbytocne sa snazi, proste nanho nema 🙂
to ale prece nemusi znamenat ze jsou nestastni..sorry, to melo byt jinam, jsem zde prvne..
neni to z my hlavy ale o to je to lepsi. pamatuju na jedno moudro z knizky zrcadlo svetske moudrosti. bod 18 rika:
pile a talent: bez obého nestaneme se nikdy znamenitými, spojíme-li je však, pak v míře největší. Pílí dokáže prostředně nadaný více, nežli nadanější bez ní. Práce jest cena, za kterou se kupuje sláva. Malou má cenu, co málo stojí. Mnohým scházela jenom píle k dosažení nejvyšších úřadů, zřídka jen nechá nadání na holičkách. Lépe jest zajisté býti prostředním na vysokém místě, nežli vyznamenaným na nízkém, to omlouvá vysoká mysl prvého: naproti tomu spokojujeme-li se prostředností na nejnižších místech, zatím co bychom na nejvyšším mohli býti znamenitými, nemá omluvy. Jest tedy třeba přírody a umění, jimž píle vtiskuje svůj znak.
me to vzdycky nakoplo
Mam stejnou zkusenost s pocitaci 🙂 Mam s nima praxi uz vlastne pres 20 let, a presto mi lidi rikaj ze mam “talent”.
Talent samozřejmě existuje. Netalentovaný člověk je ve svém rozvoji v určitém oboru omezen jednak časově ‘“ protože zvyšovat čas na to aby nahradil talent lze jen do určité míry, protože je času omezené množství.
Další věc je, že talentovaný odborník je rozeznatelný i svými postoji. Je většinou univerzálnější, dokáže dohlédnout dále. Už jen proto, že na stejný výsledek musel dát méně času a tak se ve zbylém čase seznámil s dalšími aspekty života.
Talent plus dřina pak dokáží neuvěřitelné věci.
íšspěch a talent jsou dvě různé věci. Upřímně, finančně úspěšnější je často spíše hloupý, jednoduchý a netalentovaný člověk. V minulém století tomu bývalo jinak, protože se nepěstoval pouze předprodej výrobků či spekulace a vidělo se dál než za účetnictví jednoho kvartálu.
Miloslav Ponkrác
Inteligentnější člověk taky obvykle nemá jako hlavní prioritu velikost bankovního konta a uspokojují ho rozdílné věci než značka auta a velikost domu.
můj úspěch začal tím, že jsem se zbavil mámy a ségry, které mě vykořisťovaly, využívaly a já neměl čas na sebe… takže pryč s prací pro druhé zadarmo!!! fuck off… od té doby jsem z nuly udělal největší firmu v ČR a SR ve svém oboru během 1 roku !!!! mít čistou hlavu a nezatěžovat se problémy druhých…