Firme se nahrne prace a kazdy ma co delat aby stihal. K tomu se objevi par prusvihu. Nekdo onemocni, nejaka zakazka se pokazi, resi se problemy se zakazniky, nekdo nedela praci jak ma delat a majitel/sef firmy maka 14 hodin denne aby to vsechno nejak drzel pohromade.
Do toho prijde zamestnanec, ktery chce hned ted a urgentne neco vyresit. Neni cas ani na praci a natoz na reseni nejakych slozitejsich veci. Ale je to zrovna jeden ze slusnejsich lidi, ktery pracuje dobre. Ne zazracne, sem tam se objevi nejaka chyba nebo problem, ale celkove pracuje dobre.
Ale tento zamestnanec vyciti, ze ted je skutecne potreba takze pozada o zvyseni platu. Nebo da rovnou ultimatum. Bud dostanu hned zvyseno nebo odchazim. Vi, ze firma ho ted potrebuje nebo se uplne polozi. Takze si rekne, ze situace vyuzije.
Dostali jste se do podobne situace?
Ja tyto ultimata nemam rad a snazim se jim vyhnout. Nejhorsi je, kdyz takoveho cloveka slusne pozadam at tyden nebo dva tydny pocka nez prejdeme soucasnou krizi a on cekat nechce. A pozaduje okamzitou odpoved.
Nekdo to zminil u minuleho clanku jak lide dokazou vycitit slabost a zautoci. Proste nekteri lide jsou skoro jak divoke selmy, ktere vyuziji kazde situace kdyz maji pocit, ze maji navrch. Proto se snazim mit v rukavu vzdy nejake reseni, ktere jde pouzit. Nebo se proste nenecham zvyklat a nenecham se nahnat do takove situace.
Stalo se mi to uz nekolikrat. Naposledy takto za mnou prisel agent, ktery pracoval pro mou realitni firmu v den kdy jsem odjizdel na dovolenou a chtel vyjednavat o zvednuti provize. Rekla jsem mu, ze se za 10 vracim zpet a v klidu to muzeme probrat. Ale za kazdou cenu nechtel uhnout. Dal jsem mu dve moznosti bud at odejde k jine firme nebo at pocka 10 dnu. Dosta casto to dopadne tak, ze najednou to urgentni prestane byt. Ale uznavam, ze tento neoblomny pristup je dost riskantni. Mne to ale pripada solidnejsi nez uhnou, podlehnout ultimatu, pridat penize a pak po par tydnech takoveho cloveka treba vyhodit, protoze si to pridani penez nezaslouzil nebo firma si to nemuze dovolit.
Ahoj,
jednoduche… s usmevem pridat na platu, po odchodu zamestnance z kancelare, okamzite rozjet naborovou kampan pro zamestnance noveho. Po prijeti noveho zamestnace ho nasadit na vstupni pozici a posunout vsechny o pozici vyse az do mista toho zadatele… a toho na hodinu propustit z jakehololiv jineho duvodu… Pustit do firmy "septandu", ze byl vyhozen pro zadost o zvyseni platu v dobe, kdy firma potrebuje naopak podporu vsech v tezke dobe. A uz se Ti to vickrat nestane…
2~3 tydny proces, bolestive, ale fungujici.
Vlasni zkusenost v me firme po 20 letech podnikani v Kanade…
F.
Petr S.: nie, mal som namysli viacmenej zdravotne problemy rodiny (manzelka, dieta).
A nad cim vobec rozmyslas?
Pokial peniaze potrebuje z rodinnych dovodov, tak ako clovek so slachetnym srdcom by si nad tym mal pouvazovat.
Ak je to vsak len vyuzitie prilezitosti, okamzite by mal ist z domu von. Ak ta vydiera takto teraz, bude aj v buducnosti – pripadne to zopakuje aj iny zamestnanec.
Udelej to s nim stejne jak s tim realitnim agentem, nejspis to bude mit uplne stejnej vysledek. Nejspis to nebude tak horky, proste to jenom zkusil, ale sam asi vi jaka je zrovna situace na trhu prace a nebude riskovat odchod. Navic ho to pouci a priste uz to zkouset nebude.
Tohle je jenom o sebedůvěře, věříš-li tomu, že si s libovolnou situací poradíš, i třeba s odchodem, tak si s tím poradíš.
Já osobně bych si položil otázku, jaký může být nejhorší scénář situace (např. krachne celá spoleÄ�nost), pak bych si položil otázku, nejlepší mé reakce z daného scénáře (založím jinou ještě víc výděleÄ�nou spoleÄ�nost v lepším odvětví s mými zkušenostmi, která nebude tak závislá na zlovůli jednotlivce).
A pak bych udělal rozhodnutí mým obvyklým stylem “tak co, přinejhorším krachne spoleÄ�nost, založím si lepší a ještě výděleÄ�nější, klidně běž” :).
ZaÄ�ni uvažovat jiným směrem, máš teÄ� hromadu známých, víc zkušeností, víš že obor mimo on-line jsou výděleÄ�nější, máš lepší přístup ke kapitálu a stejně si vlastně chtěl procestovat svět. A kdyby v nejhorším celá ta firma krachla, tak by tě to mohlo i posunout dál. A najednou zjistíš, že máš hromadu sebevědomí stát si za svým a takovýhle lidé nemají šanci.
Richard: “Pokial peniaze potrebuje z rodinnych dovodov, tak ako clovek so slachetnym srdcom by si nad tym mal pouvazovat.” – takže, když za tebou přijde zaměstnanec, že si teÄ� pořídil nový barák a aby tam s rodinou mohl bydlet, tak bude mít velké splátky hypotéky, tak mu jakožto “Ä�lověk se šlechetným srdcem” klidně zvýšíš plat? 😉
Souhlasím s názorem Jindry. Navíc to tak vypadá, že s ultimátem vlastně přišel ten zaměstnanec (chci to teÄ� hned) a to není úplně dobrá vyjednávací pozice z jeho strany. Pokud je rozumný, tak by si měl nechat vysvětlit, že firma jako celek teÄ� zrovna řeší důležitěkší věci a že si můžeš nad jeho návrhem spoleÄ�ně sednout až za pár dní. Klidně bych mu i pak tu vyšší mzdu zpětně za těch pár dní doplatil, pokud je opravdu dobrý a zvýšení platu si zaslouží.
Marek ma recht.
nebo mu rict, dobre, penize dostanes, ale budes delat jeste to a to a vykompenzovat si situaci…
reseni agent je dobre na posileni sve autority, ale dovedu si predstavit, ze ve vypjatych situacich to muze byt opravdu velke riziko
Caymane… ja vidim, ze ses super teoretik…:-) ale trosku mimo v te pointe.
Teoreticky je kazdy kral a umi vsechno nejlepe a vi to nejlepe. A proto je mozna lepsi zustat v anonymite at nikdo nevidi jak to vlastne je.
Ale ja bych si vice vazil presneho opaku. Nebat se jit s tou kuzi na trh. Misto anonymnich vyroku a teoretickych uvah ukazat jak to skutecne je.
este mu muzes pridat a az krize pomine a ty budes mit cas a prostredky na to misto shanet nekoho dalsiho tak ho bez milosti vyrazit 😉
Podle me clovek, kterej je schopen jenom videt svuj prospech a je pro nej v pohode takto situace vyuzit, muze v nejake ostrejsi krizi firme uskodit daleko vice. Takze pryc s nim.
Zamestnanec by nemel davat ultimata, pokud tomu uz tak je, tak by mel alespon vedet cim je pro firmu prinosem a jak se jeho prinos firme po zvyseni platu zvysi.
V pripade, ze je to vypocitavy clovek, ktery vyuziva citliva obdobi ve svuj prospech, tak bych mu moc asi nepridaval, pokud tomu tak neni, tak bych se pridani nebal 😉
pepa:
Kompenzování je něco jako když já na tebe vytáhnu pistoli, ty na mě vytáhneš samopal a donutíš mě, abych dělal co chceš.
To co ovšem riskuješ je to, že až se nebudeš dívat, tak tě někdo bodne kudlou do zad.
~NX~: Myslím si, že vnímání vlastního prospěchu před prospěchem spoleÄ�nosti je souÄ�ástí západní kultury a podle mého vidění světa je to možná dokonce i tak lepší, o výsledcích komunismu netřeba mluvit.
Využívání slabostích ostatní ovšem nepodporuji. T.j. když bych u Johna pracoval a dostal bych lepší nabídku práce a on by měl hodně práce, tak bych v klidu dal výpověÄ�, to není osobní, já se chci mít dobře. Ovšem urÄ�itě bych neÄ�ekal na to, abych vyhrožoval, že dám výpověÄ�, když bude mít hodně práce. To už mi přijde jako využívání, je to nad rámec vlastního prospěchu, tohle už je spíše záměrné ubližování a využívání.
Kazdy chce penize, a kazdy cilevedomejsi zamestnanec pozada o zvyseni platu ve stejnou chvili, mel jsem hodinovou mzdu XYZ Kc a kdyz prisla spravna chvile, pozadal jsem o zvyseni hodinove mzdy o 5% a dostal jsem to, co jsem chtel.
A co kdyz je to jinak. Co kdyz ma jinou nabidku a dava vlastne soucasne firme moznost, aby zustal? Treba vidi, ze v soucasne dobe je potreba a jinak by odesel bez ptani.
Tim chci rict, ze to muze mit dve strany…
Jinak panove tohle je spise problem z doby kdyz ekonomika slapala na plne obratky… a kazdy mel velke oci, ze by mel vydelavat jeste vice…
Dnes je to samozrejme uplne jinak. Diky financni krizi se kazdy spise boji o praci, aby o ni neprisel. Takze v teto dobe si ani nedovedu predstavit, ze by se takovy problem stal.
Souhlasim ze jako zamestnanec to mas tezky… buhuzel jak vime pozadat o zvyseni platu je delikatni zalezitost a nikdy by to nemelo byti reseno ultimatem.. Urcite by bylo vsechno jinak kdyby potichu prisel a normalne vylozil karty na stul s tim ze si mysli ze je podhodnocen. Hlavni v tomto pripade je nenasrat druhou stranu coz ultimatum urcite udela.. Jsme vsichni lidi a vime ze nezalezi na tom co rikas ale jak to rikas. Proste asertivne dosahnout toho co chces.
p.s. aby můj předchozí komentář nebyl posuzován jako “namyšlené IT” dodám, že ta nepostradatelnost spoÄ�ívala v tom, že jsem byl po urÄ�itou dobu jediný, kdo měl představu, jak na sebe firemní procesy navazovaly.
Dnes si jedu na ŽL, zlomek práce a nasazení, peníze o dost vyšší. Byť nejisté.
anonym:
ono jde o styl jednání, jsem taky živnostník, a kdybych někoho vydíral, tak mě vyrazí a bude naštvaný (když jsem ještě dělal pro lidi a firmy kdysi). Jsme přece lidi. Jistě máme kapitalismus, ale to neznamená, že když máš momentálně klíÄ�e od skladu, tak ho vykradeš (zvážíš bez emocí situaci a využiješ/zneužiješ 🙁 toho). Takhle se netvoří dlouhodobé vztahy.
Hodně lidí má problém pravidelně žádat o něco, já jsem měl stejný, ale od jisté doby vždy pravidelně asi jednou za půl roku až rok u svých dodavatelů a odběratelů požádám o něco, vysvětlím svou pozici, a mnohdy dosáhnu pozice, kterou nemá nikdo jiný (a to jsou spoleÄ�nosti, které jsou stokrát až tisíckrát větší než já!!!). Ale nejdu zásadně cestou nátlaku, Ä�i vydírání typu, že vím, že daná firma má problémy, tak toho ještě zneužiji, to je hyjenismus největšího stupně, který vede k zásadnímu narušení vztahů, které se jen tak samo neopraví.
Tak isto nesuhlasim s ultimativnym poziadavkom na zvysenie platu, ale vzdy je to otazka konkretnych okolnosti. Prave teraz nieco podobne (z pohladu zamestnanca) riesim tu v UK. Som 9mesiacov na jednej pozicii s platom ako po nastupe. Dohoda bola, ze po siestich mesiacoch sa plat prehodnoti. Pocas tejto doby som pritiahol kamarata z Ciech a bez naroku na nejaky bonus. Ked som zacal ziadat o zvysenie platu podla dohody bolo mi vysvetlovane preco to nejde a podobne. Nakoniec pomohlo len danie ultimata, vysledok sice je, ze z firmy odchadzam ale po hlave si tiez clovek skakat nema nechat. Btw. pre rypalov jednalo sa o zvysenie o 10% co v cistom robilo 200 libier mesacne takze ziadne obrovske skoky.
to je fakt super postreh johne… musim se priznat ze jsem vzdy byl v situaci zamestnance, takze se mi spise promitaji ty druhe strategie. Jako cech nemam rad konfrontaci, takze jsem radeji misto ultimata nasel praci ktera vice platila…