Johne, zdá se, že video blogování bude docela dobrá obrana/ochrana před zpřístupněním části informací například konkurenci. Na video v češtině je zatím Gogle Translate krátký 🙂
To s tou otevřeností vs. vyzrazováním firemních informací – možné řešení je zveřejnit, nebo napsat článek s s půl / ročním odstupem. Data už nebudou tolik citlivá (asi jak která) a zároveň máš od těch věcí odstup dokážeš je objektivněji zhodnotit.
1. Nevíte přesně jaký dopad bude mít aktivita, kterou nyní děláte, na vaši budoucnost. A také se přesně neví jakým směrem se taková aktivita bud vyvýjet.
2.Dělejte to, co vás baví. Pokud se do něčeho nutíte, jste o dost méně efektivní.
Super videa jen tak dál rád navštěvuji tvůj blog jsi pro hodně lidí inspirací a vážím si toho co pro nás děláš 🙂 . Pro mě osobně kdybych chtěl začít podnikat v USA by byl hlavní problém domluvit se proto by mě zajímalo kde jsi se naučil tak dobře anglicky zda už jsi to uměl než jsi tam jel nebo jsi se učil až tam. Díky
John se naučil pořádně až v USA, Zprvu měl obrovské problémy s telefonováním. Proto ani do inzerce nedával svůj telefon. Každodenní praxe vše změnila.
Angličtina v ČR: četba knih (po čase ti slovíčka budou docházet), kurzy – lépe dražší, ale kvalitní, v ČR je miliarda Erazmus studentů – začleň se do jejich komunity. PS: radit umím velice dobře a taky se do toho kopu. Nejlíp stanovit si nějaký certifikát, ať je motivačka a nějaký trochu bič nad tebou.@rejza
@rejza Pro me na anglictinu funguje pohybovat se v AJ svete – koukat na AJ serialy, cist si AJ weby, chatovat s lidmi anglicky(samozrejme ne s lidmi z CR:)) Kdyz jsem byl pak pred par mesici v Australii, lidi se me ptali jestli nejsem z USA nebo jsem tam nestudoval anglictinu, ze mam ten prizvuk – to me pobavilo, anglicky aktivne vubec nemluvim v CR. Podle me ta kombinace chatu/kazdodennich pracovnich e-mailu a poslouchnani cloveka “nauci” mluvit.
@eastbiz lol 🙂 Jinak jeste jsem chtel podotknout ze v dalsi veci je ten videoblog dobry – muzu pracovat na necem lehcim(copy&paste) a u toho poslouchat blog.
V závěru John hovoří o tom, že psaním na blog si třídí myšlenky…. Mám podobnou zkušenost, pokud mám nějaký problém ale i nápad, tak si to napíšu na volný list. Zcela určitě by to měla hlava vyřešit rychleji, ale vizuální kontakt s problémem (i když zatím jen na papíře) je pro mě velmi důležitý. Někdy se pak problém jeví nepodstatný, to když k tomu připisuji různá řešení. Stejně tak si napíšu i dobrý nápad nebo zajímavý postřeh, ten se pak zdá zase hodně velký, to když k tomu připíšu co všechno to bude stát a když zjistím, že už to tu je, tak papír úspěšně letí do koše. Taky dobrý, to je zase obrana proti stresu 🙂
To o tom, ze clanek se ma napsat za doby nejvetsi euforie je svata pravda. Uz tolikrat jsem si rekla, ze neco napisu pozdeji a pak to nenapsala, protoze……. se mi nechtelo, uz mi to neprislo tak zajimave… atd. A pak me to zpetne mrzelo.
@eastbiz jsem pro: Kolem járu dvacet jedna kol se scukla ve na fí³ru podnikanivusa.com sajtna borců které se hí³kalo plotna. Mezi sebí³ hantýrovali tak, že všichni vostatní borci z jinéch americkejch štatlů z toho negí³mli ani ťuk. No a to byl brněnské hantec.
Třídění myšlenek za pomocí psaní blogu je zajímavá myšlenka. Znám mnoho lidí co takto relaxují, ale příjde mi že každý zatím hledá něco jiného a má jiný styl. Znám člověka, kterého nejvíce uvolňuje rituál než začne psát. Nejvíce mu prý pomáhá, když se projde lesem, následně si udělá čaj a v přesně danou hodinu začne psát. Samotný článek je jen takové dokončení myšlenkové očisty. A naopak znám člověka, který musí prostě napsat vše hned. Píše si své myšlenky nebo jen poznámky i v autě na červené. Příjde mi, že kolikrát je skutečně zajímavější pozorovat rituály, než samotné psání….
@ora @eastbiz Berte prosím ohľad aj na slovenských čitateľov, ale inak klobúk dolu “Brnenske hantyrce”. Na tretie prečítanie som všetkému porozumel 😉
Som rád, že si to takto zhrnul Johne. Tvoj video blog prišiel presne v období, kedy uvažujem, že sa do toho tiež pustím. Poviem rovno, že značnú časť inšpirácie mám práve z tvojho blogu, akurát téma bude trochu iná.
Počas celého obdobia čo píšeš tento blog, podľa čoho si sa rozhodoval, ktoré informácie zverejniť a ktoré nie? Na inom anglickom blogu som čítal radu, že je fajn mať nazačiatku zoznam “o čom áno” a “o čom nie” a ísť podľa neho. Mal si, alebo máš niečo podobné? Rád by som písal o podnikaní za špecifických podmienok na Slovensku a popravde najviac sa bojím kradnutia nápadov. Preto aj to “za špecifických podmienok” namiesto konkrétnej veci.
musim naprosto souhlasit s tim, ze kdyz napisete clanek tak se tim perfektne tridi myslenky a navic je tu bonus zpetne vazby a jineho pohledu na vec.
Pred 4 lety jsem zacal psat blog o obchodovani price action na burze – prave abych si tridil myslenky. A najednou se zacali pridavat ostatni takze postupem casu to preslo do fora kde si kazdy vede svuj blog jak obchodoje a navzajem si pomahame.Forum je sice uzavrene – tedy jen pro zvane ale mozna i diky tomu porad funkcni.
ja som bol vždy za to, že otvorenosť, blogovanie, komunikácia s verejnosťou biznisu pomáha. A ani to nemusí byť vyslovene účelové PR. Viď. 37 signals, Virgin a kopec ďalsích firiem. Je to dnes v mí³de a je toho plný internet. Preto bolo zaujímavé, keď som sa dostal ku knihe Hidden Champions. Je to o firmách, ktoré nie sú vidieť, nikto ich nepozná, ale sú úspešné, veľmi rýchlo rastú a sú jedničkami na určitom trhu. Mali jednu spoločnú vec: majitelia neradi hovorili o tom čo robia a o svojich úspechoch. Báli sa, že by to do toho úzkeho segmentu trhu pritiahlo príliš veľa pozornosti a konkurencie. Sú teda také skryté odvetvia, ktoré ťažia okrem iného aj z nezáujmu verejnosti o ten biznis.
Johne, zdá se, že video blogování bude docela dobrá obrana/ochrana před zpřístupněním části informací například konkurenci. Na video v češtině je zatím Gogle Translate krátký 🙂
Ať se daří. Petr @ promena.cz
@petr.silon Přesně tohle jsem taky chtěl napsat, jen aby si konkurence nenajala českého tlumočníka 🙂
To s tou otevřeností vs. vyzrazováním firemních informací – možné řešení je zveřejnit, nebo napsat článek s s půl / ročním odstupem. Data už nebudou tolik citlivá (asi jak která) a zároveň máš od těch věcí odstup dokážeš je objektivněji zhodnotit.
Pak nezbyde nic jineho nez prejit na Brnenskou hantyrku… doufam, ze ctenari z Prahy to pak jeste budou zvladat:-)
Dva postřehy:
1. Nevíte přesně jaký dopad bude mít aktivita, kterou nyní děláte, na vaši budoucnost. A také se přesně neví jakým směrem se taková aktivita bud vyvýjet.
2.Dělejte to, co vás baví. Pokud se do něčeho nutíte, jste o dost méně efektivní.
Super videa jen tak dál rád navštěvuji tvůj blog jsi pro hodně lidí inspirací a vážím si toho co pro nás děláš 🙂 . Pro mě osobně kdybych chtěl začít podnikat v USA by byl hlavní problém domluvit se proto by mě zajímalo kde jsi se naučil tak dobře anglicky zda už jsi to uměl než jsi tam jel nebo jsi se učil až tam. Díky
John se naučil pořádně až v USA, Zprvu měl obrovské problémy s telefonováním. Proto ani do inzerce nedával svůj telefon. Každodenní praxe vše změnila.
Angličtina v ČR: četba knih (po čase ti slovíčka budou docházet), kurzy – lépe dražší, ale kvalitní, v ČR je miliarda Erazmus studentů – začleň se do jejich komunity. PS: radit umím velice dobře a taky se do toho kopu. Nejlíp stanovit si nějaký certifikát, ať je motivačka a nějaký trochu bič nad tebou.@rejza
@rejza Pro me na anglictinu funguje pohybovat se v AJ svete – koukat na AJ serialy, cist si AJ weby, chatovat s lidmi anglicky(samozrejme ne s lidmi z CR:)) Kdyz jsem byl pak pred par mesici v Australii, lidi se me ptali jestli nejsem z USA nebo jsem tam nestudoval anglictinu, ze mam ten prizvuk – to me pobavilo, anglicky aktivne vubec nemluvim v CR. Podle me ta kombinace chatu/kazdodennich pracovnich e-mailu a poslouchnani cloveka “nauci” mluvit.
@eastbiz lol 🙂 Jinak jeste jsem chtel podotknout ze v dalsi veci je ten videoblog dobry – muzu pracovat na necem lehcim(copy&paste) a u toho poslouchat blog.
V závěru John hovoří o tom, že psaním na blog si třídí myšlenky…. Mám podobnou zkušenost, pokud mám nějaký problém ale i nápad, tak si to napíšu na volný list. Zcela určitě by to měla hlava vyřešit rychleji, ale vizuální kontakt s problémem (i když zatím jen na papíře) je pro mě velmi důležitý. Někdy se pak problém jeví nepodstatný, to když k tomu připisuji různá řešení. Stejně tak si napíšu i dobrý nápad nebo zajímavý postřeh, ten se pak zdá zase hodně velký, to když k tomu připíšu co všechno to bude stát a když zjistím, že už to tu je, tak papír úspěšně letí do koše. Taky dobrý, to je zase obrana proti stresu 🙂
@eastbiz Možná by byla sranda jeden příspěvek (nějaký odlehčený) napsat schválně v tom hantecu 🙂
@ChorvatskoLevne @eastbiz Myslíš “v tym hantecu”?:)
s tim zapalem, ze to clovek ma napsat v nejvetsim okouzleni – to je svata pravda…
To o tom, ze clanek se ma napsat za doby nejvetsi euforie je svata pravda. Uz tolikrat jsem si rekla, ze neco napisu pozdeji a pak to nenapsala, protoze……. se mi nechtelo, uz mi to neprislo tak zajimave… atd. A pak me to zpetne mrzelo.
@eastbiz jsem pro: Kolem járu dvacet jedna kol se scukla ve na fí³ru podnikanivusa.com sajtna borců které se hí³kalo plotna. Mezi sebí³ hantýrovali tak, že všichni vostatní borci z jinéch americkejch štatlů z toho negí³mli ani ťuk. No a to byl brněnské hantec.
Třídění myšlenek za pomocí psaní blogu je zajímavá myšlenka. Znám mnoho lidí co takto relaxují, ale příjde mi že každý zatím hledá něco jiného a má jiný styl. Znám člověka, kterého nejvíce uvolňuje rituál než začne psát. Nejvíce mu prý pomáhá, když se projde lesem, následně si udělá čaj a v přesně danou hodinu začne psát. Samotný článek je jen takové dokončení myšlenkové očisty. A naopak znám člověka, který musí prostě napsat vše hned. Píše si své myšlenky nebo jen poznámky i v autě na červené. Příjde mi, že kolikrát je skutečně zajímavější pozorovat rituály, než samotné psání….
@ora @eastbiz Berte prosím ohľad aj na slovenských čitateľov, ale inak klobúk dolu “Brnenske hantyrce”. Na tretie prečítanie som všetkému porozumel 😉
Som rád, že si to takto zhrnul Johne. Tvoj video blog prišiel presne v období, kedy uvažujem, že sa do toho tiež pustím. Poviem rovno, že značnú časť inšpirácie mám práve z tvojho blogu, akurát téma bude trochu iná.
Počas celého obdobia čo píšeš tento blog, podľa čoho si sa rozhodoval, ktoré informácie zverejniť a ktoré nie? Na inom anglickom blogu som čítal radu, že je fajn mať nazačiatku zoznam “o čom áno” a “o čom nie” a ísť podľa neho. Mal si, alebo máš niečo podobné? Rád by som písal o podnikaní za špecifických podmienok na Slovensku a popravde najviac sa bojím kradnutia nápadov. Preto aj to “za špecifických podmienok” namiesto konkrétnej veci.
@Luigiko @ora @eastbiz Aby ne, náš brat!:)
musim naprosto souhlasit s tim, ze kdyz napisete clanek tak se tim perfektne tridi myslenky a navic je tu bonus zpetne vazby a jineho pohledu na vec.
Pred 4 lety jsem zacal psat blog o obchodovani price action na burze – prave abych si tridil myslenky. A najednou se zacali pridavat ostatni takze postupem casu to preslo do fora kde si kazdy vede svuj blog jak obchodoje a navzajem si pomahame.Forum je sice uzavrene – tedy jen pro zvane ale mozna i diky tomu porad funkcni.
ja som bol vždy za to, že otvorenosť, blogovanie, komunikácia s verejnosťou biznisu pomáha. A ani to nemusí byť vyslovene účelové PR. Viď. 37 signals, Virgin a kopec ďalsích firiem. Je to dnes v mí³de a je toho plný internet. Preto bolo zaujímavé, keď som sa dostal ku knihe Hidden Champions. Je to o firmách, ktoré nie sú vidieť, nikto ich nepozná, ale sú úspešné, veľmi rýchlo rastú a sú jedničkami na určitom trhu. Mali jednu spoločnú vec: majitelia neradi hovorili o tom čo robia a o svojich úspechoch. Báli sa, že by to do toho úzkeho segmentu trhu pritiahlo príliš veľa pozornosti a konkurencie. Sú teda také skryté odvetvia, ktoré ťažia okrem iného aj z nezáujmu verejnosti o ten biznis.
kazdy prispevok ma nakopava hah, pecka
kazdy prispevok ma nakopava hah, pecka
Jsem poctěn, že sis vybral můj komentář 🙂