Kazdy den si reknu co muzu ted hned (dnes) udelat, abych se pohnul s projektem kupredu o dalsi krok. Ale to klicove slovo je udelat. Diskuze, schuzky, jednani, telefonni hovory a emaily se nepocitaji. Ty jsou nekdy nutnosti, ale pro dosazeni cile se nepocitaji.
Kdyz zustanete ve fazi, ze se o vsem jen bavite nebo premyslite, tak nepostupujete kupredu. Pro postup kupredu je potreba realizovat konkretni kroky.
Kdyz kazdy den udelate neco tak vas projekt bude pokracovat milovymi kroky. Ohlednete se zpet za par mesicu a uvidite to sami. Zatimco nekdo jiny bude po tydnech a mesicich stale ve fazi planovani a rozhodovani.
P.S. Nejde mi do hlavy jak se tomuto konceptu nekteri lide strasne brani.
Jo, to taky dělám, že projekt rozdělím na malé části a potom realizuji jednotlivé malé kroky a funguje to perfektně. Hlavně je důležité si zpočátku na sebe toho nabrat co nejmíň, je spousta lidí, co mají velké oči (že zvládnou to či ono), a pak 🙂
Je potřeba na sebe ušít dobrý marketing… říct si: “Uděl aspoň tuto malou věc, co ti zabere 2 minuty pro ten projekt a pak se uvidí.” A ono většinou to skončí u udělání nějaké práce:)
Projekty si plánuju a odhaduju kolik hodin mi to bude trvat. U každého projektu vidím kolik procent mám hotovo a kolik hodin musím ještě pracovat,aby byl hotový. Je to naprosto nepřesné ale velice motivující. 🙂 Na internetu je halda softwaru na úkoly, ale ani jeden mi nesedl, ten můj funguje právě na mě. Předtím jsem měl problém dosáhnout 110 hodin měsíčně, teď už bez problému 200 hodin. Je třeba určitě najít co funguje na osobnost, pro mě to bylo těžké zjistit.
@Travic Nekoho ta predstava, co je treba udelat, naopak demotivuje. “Snez slona” > “To nezvladnu”. Misto toho: “Dej si kousek (a nemysli na velikost slona)” a za mesic je slon pryc.
Pokud nevím, kolik času a peněz mě to bude dohromady stát, jsem demotivovaný tím, že nevím jestli se mi nevyplatí dělat něco jiného.
Když se rozhodnu slona sežrat a přitom mě napadne nějaký lepší způsob (zajít za hladovým kamarádem který je 5km daleko aby mi pomohl), nevím přesně jestli se už potom nevyplatí dokončit to co jsem začal nebo to udělat jiným způsobem takže ztratím dosavadní práci.
@dciz @Travic Morální problém úpadku České republiky do hlubokého bahna korupce.
Jenže zatímco v mnoha státtech platí, že když budeš poctivě a tvrdě pracovat, tak musíš hodně vydělat ať děláš cokoliv.
Tak v Česku musíš tvrdě přemýšlet, protože v půlce oborů se ani tvrdou prací nikam nedostaneš, maximálně tak k statutu blbého otroka přinášejícího blahobyt těm okolo.
@Travic Stejný problém, dělám všechno a nic. Jak jsi to vyřešil, není-li to tajemství?
Vubec ta cela pracovni moralka je zajimava vec. Byl jsem vzdycky jeden z tech, kteri meli opravdu velke problemy s koncentraci. Dost jsem brouzdal nebo hral hry…Nemel jsem pocit ze se dokazu “stopnout” – ted uz to nastesti, vicemene vzdy, zvladnu. Pokud mi to nejde tak se podivam jestli to neni nahodou prepracovanosti po 3 dnech. Pak je to omluvitelne a dam si volno 🙂 Dokazu pracovat treba do 7 do rana. Ty ruzne motivacni pomucky jsou urcite dulezite (sam pouzivam takove ty virtualni post it papirky ve Windows 7), ale podle me clovek potrebuje zazit neco jako ja v Australii 😀 Musel jsem makat na pocitaci od rana do vecera(nebo spis do rana, vetsinou jsem nesel spat pred patou), skoro denne 3 mesice, abych poplatil vysoky najem(2x vyssi nez v CR) + jidlo a jeste vydelal na vylety na posledni mesice. Sice jsem to odstonal ale na to nasazeni co je clovek schopny a o kterem ani nevi se nezapomina. Ted kdyz se mi nechce tak si vzpomenu jak jsem byl i do 9 do rana vzhuru, 3x jsem spanek vynechal…Jednou jsem makal na pocitaci, nespal, pak jel s pritelkyni na brigadu na Gold Coast(celodenni prodavani zmrzliny:)) Nejaka takova lekce je pro lidi co maji problemy pracovat ucinna 🙂 Rozdelovani ukolu na kazdy den kousek je pak zaklad, souhlasim…
@Pes @Travic
co učím své manažery je prostě práce s diářem a projektovým plánováním. Prostě si sednout a dát si úkoly na papír, stanovit priority,popřípadě vypracovat projekt.
Problém není v tom, že by lidi obecně nevěděli jak si řídit čas a ukoly, problém je v tom, že to dělat podvědomě nechtějí…. mnohem snadnějsí je vymlouvat se na to, že nemají čas, vědomosti, že něco nejde…..
Je to hodně o zvyku. Az pozná clověk ten uzasny rozdil mezi tím, kdy má hlavu plnou ukolu a pocit ze nic nestíhá a tím, kdy si tyto ukoly hodí do diare a jeden po druhém si je v pohodě odskrtává a tak vidí že postupuje dopredu…. je to návykové 🙂
Muj problem planovanim a procrastinaci byl jednak v tom, co psal @markoniuss – naplanoval jsem toho moc. K tomu dorucuju knizku “The power of less”. A pak me osobne hodne pomuze, kdyz si u kazdyho ukolu napisu duvod, proc to chci udelat a jakymu mymu velkymu cili me to priblizi. Hodne veci totiz duvod vlastne nema (a tedy ani smysl) a jen zaclaneji v seznamu todo. Proste se nic nestane, kdyz je neudelam, protoze jiny maji vetsi efekt.
No a posledni s cim obcas bojuju je ten “efekt” – tedy abych ten efekt popsal meritelne.
Jo a posledni – snazim se redukukovat todo s ucelem “se bude nekdy hodit”. To je jen zrout casu a duvod lelkovat a nedelat to, co efekt ma ted. To jsem se naucil ze zasad agilniho programovani (nedelat zadnou vlastnost, co zakaznik ted nepotrebuje).
Muj problem planovanim a procrastinaci byl jednak v tom, co psal @markoniuss – naplanoval jsem toho moc. K tomu dorucuju knizku “The power of less”. A pak me osobne hodne pomuze, kdyz si u kazdyho ukolu napisu duvod, proc to chci udelat a jakymu mymu velkymu cili me to priblizi. Hodne veci totiz duvod vlastne nema (a tedy ani smysl) a jen zaclaneji v seznamu todo. Proste se nic nestane, kdyz je neudelam, protoze jiny maji vetsi efekt.
No a posledni s cim obcas bojuju je ten “efekt” – tedy abych ten efekt popsal meritelne.
Jo a posledni – snazim se redukukovat todo s ucelem “se bude nekdy hodit”. To je jen zrout casu a duvod lelkovat a nedelat to, co efekt ma ted. To jsem se naucil ze zasad agilniho programovani (nedelat zadnou vlastnost, co zakaznik ted nepotrebuje).
To Pes: Můžu ti ukázat screenshoty ze systému, který jsem začal dělat v excelu a teď funguje v php, ale jak říkám – musíš si udělat vlastní, který postihuje tvoje povahové rysy a tak spíš budeš mít motivaci ho dodržovat. Většina systémů mi nevyhovuje, protože nedokážu splňovat úkoly ze seznamu. Neumím to a nikam to nevede a trvalo mi spoustu let, než jsem to zjistil.
Hlavní co dělám je zaznamenávání hotových úkolů v hodinách. To mě taky nutí slučovat podobné činnosti a tak šetřit čas. Takový úkol mi trvá zaznamenat pár vteřin.
http://img816.imageshack.us/i/ukoly.png/
Každý úkol spadá do projektu. Tady vidím kolik hodin jsem už z projektu udělal, jak dlouho ho dělám… Pokud jsem třeba něco před půl rokem začal dělat a najednou jsem měl práce nad hlavu, pomůže mi to uvědomit si kolik práce jsem už do toho dal. Člověk rychle zapomíná.
http://img18.imageshack.us/i/projektyx.png/
Tady je náhled projektu s jeho úkoly, který nefunguje, chybí popis, ale to je důvod proč ho zatím nepoužívám. Spíše si dělám složku na disku s projekty, kde jsou různé dokumenty, statistiky a poznámky.
http://img831.imageshack.us/i/nahledprojektu.png/
Nějaké místo, kde si můžu poznamenat věci, které mi připadají úžasné nebo užitečné. Sem chodím občas s nápadama, když se nad nimi potřebuju rozepsat, nebo číst když jsem úplně mimo a nevím co mám dělat.
http://img717.imageshack.us/i/napadya.png/
Tady chodím rád. Ukazuje mi to statistiky kolik hodin jsem odpracoval v určitých obdobích, kolik hodin jsem prodával, dělal administraci, propagaci, vylepšování a expandování, kolik hodin na který můj produkt. Prostě nádhera.
http://img545.imageshack.us/i/statsq.png/
Svým způsobem teď zpětne vidím, že jsem trochu vyšinutý, ale dělá mě to produktivního a tím pádem i šťastného. Často mě napadnou věci, kterými by to bylo zábavnější, ale většinou se k tomu nemám, protože dnes jsem sakra zatím žádnou práci neudělal, tak jdu do toho … 🙂
Jo a ještě jeden tip. Hodně mi pomohlo, když jsem se zamýšlel nad tím, co mě bavilo dělat v dětství, když jsem ještě nebyl deformovaný školou.
Ano, ano… také jsem se tomu hrozně bránil. A teď jen doufám, že mne to nestálo místo na trhu
@pppavel zlata australia:DDD dva joby plus praca na pc:DD
Souhlasím s kouskováním projektů na malé části, to je, aspoň pro mě, zdaleka nejlepší cesta. V sobotu si naplánuji příští týden – co který den budu dělat. Dohledám si k tomu základní věci, ať pak neztrácím zbytečně čas. V neděli si poručím klid od práce. A od pondělí na to vlítnu s tím, že ráno si ještě rozplánuju úkol na ten konkrétní den. Důležité jsou také pauzy – teď udělám to a to a za 2 hodinky du na kolo, pak 3 hodiny další úkol a dám si dobrý oběd atd. Pak člověk zvládne dělat klidně do večera a ani mu nepřijde, že nějak extra pracoval.
Ještě bych po přečtení některých komentářů zmmínil jednu věc: opravdu není dobré to přehánět – já vím, že člověk si říká, že je mladý a když měsíc vydrží spát pár hodin denně, je to přece ok. Jenže ono se to může projevit zpětně na zdraví a docela drsně. A pak je vám úplně k ničemu, že jste třeba finančně za vodou. Myslete na to, sám vím celkem dobře, o čem mluvím.
Já myslím, že problém celého time managementu je v tom, že člověk si na sebe ušije strašnou spoustu věcí, který se mu nechtěj dělat. Pak musí projekty třídit, rozdělovat, prioritizovat. Já jsem se roky snažila najít ten nejlepší time managementovej nástroj. Dohrabala jsem se k diářům Franclin Covey. Klobouk dolů, pomohlo mi to pohnout s projekty, udělat úkoly, vydělat a mít čas na osobní život. Ale.. ..nějak jsem furt měla pocit, že tomu něco chybí. Prostě i když jsem měla rozplánované úkoly od A1 do C4 a dávalo to všechno smysl, stejně jsem se vždycky ráno vzbudila a měla strašnou chuť jít dělat.. (něco jiného, každý ať si doplní to svoje). A byla jsem zpruzelá, že to ale podle plánu zrovna dělat nemůžu, protože musím jít dělat ty smysluplné úkoly, co jsem si tak hezky dlouhodobě rozplánovala.
Jak to tak bývá, jednoho dne nastala vnitřní revoluce a já vstala z postele a šla dělat ROVNOU to, na co jsem měla děsnou chuť. A další den znovu. Předmětem mých činností byly samé strašné ptákoviny, ale děsně mě to bralo. Nádherné nezodpovědné období, které nikdy neskončilo, protože, světe div se, po čase koukám, že mě ty ptákoviny živí, ba co víc, napadají mě další a ještě větší ptákoviny než ty předešlé. Nekecám, Taky někdy dělám věci nutné, které mě nebaví, ale je jich míň než polovina, co jde, tak outsourcuju. Je to super. Akorát si moc nepopovídáte se zpruzelým českým publikem, protože, kdybyste jim začali vykládat, jak trávíte pracovní dny, tak by asi padli. Ale nevadí vnitřní svoboda je nade vše. A až se jednou bude soutěžit v tom, koho živí větší kravina, tak vyhraju 🙂
@tepanakrajka dobry!
Nechces se podelit, co ze ptakoviny to delas?
Jinak pristup skvelej, ale myslim, ze to takhle dela hodne z nas, ale zdaleka ne vsichni nejspis maji ten dar se dostat do te dalsi faze (kdy to cloveka zivi).
Ale je taky mozny, ze mnohym z nas prace s timemanagingem sebere tolik casu a energie, ze pak na praci cas nemaji (ala Rimmerova priprava na astronavigacni zkousky) 🙂
Podělím, až to bude trochu prezentovatelný, určitě, to já bych nevydržela 🙂 ale teď by to bylo jako říct pointu dobrýho vtipu dopředu.. vydrž!
Zravim, tohle je klíč k úspěchu!!!!!!!! Kdo tohle dělá, je jen otázka času, kdy zažije úspěch.