V ramci svych moznosti kazdy den udelat co nejvice jsem schopen.
Neni potreba delat zazraky. Neni potreba se upracovat k smrti. Neni potreba se extremne stresovat. Nemusite pracovat jen na ambicioznich a vyznamnych cilech.
Nemuzete ale necinne sedet. Ignorovat kroky, ktere se vam nechteji delat. Obzvlast kdyz neco zabere jen par minut, tak je to potreba udelat hned. Je potreba porad premyslet na cem pracovat. A pak se rozhodnout co dava nejvetsi smysl (urcit si priority). Casto jde o malickosti, ktere hodne ovlivni vysledny cil. Dulezita je okamzita realizace.
Ty malickosti muzou byt cokoliv. Vylepsete web. Vylepsete podnikani. Promluvte se zakaznikem. Vyreste nejaky problem. Vse se pocita. Ale musi se to udelat dnes.
Díky, vyřešil jsem si alespoň při sobotě večer maily 😀
Hele, ale že tím článkem přesvědčuješ taky trochu sám sebe? Problém je, že při podnikání musí člověk často dělat věci, které ho nebaví a do kterých se mu zoufale nechce. Udělat dnes. Dnes je ale opravdu hnusně, to fakt není den na práci. Maňana…
Samozrejme spousta veci se mi nechce delat:-). Ale kdyz je udelam tak mam pak dobry pocit a dlouhodobe je videt jak ty relativni malickosti pomahaji a kumuluji se.
Nejvíce užitečné, ale zaroveň nejméně viditelné je to drobné vylepšování obchodu. Je to činnost která zabere nejvíce času a na první pohled není vidět, ale dlouhodobě se to vyplatí.
Možná, že pro spoustu lidí je tenhle článek výkřikem do tmy, ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že je to větší pravda, než se zdá…
Nejtěžší je dokázat něco dělat i bez viditelného okamžitého přínosu. Je poměrně jednoduché dělat nějaké kroky ke zlepšení když hned vidím, že tahle změna mi třeba za měsíc přinesla nějaké peníze navíc. Často je ale potřeba pracovat a vytrvat třeba 2 – 3 roky než se dílo podaří a začne být vidět ten přínos. A to je na tom to nejsložitější – vytrvat a věřit, že to co dělám se mi jednou vrátí. Alespoň taková je moje zkušenost.
Díky Johne, zrovna tohle jsem potřeboval teď slyšet. I když je to samozřejmě jasné, tak takhle krásně stručně a jasně napsané to dokáže člověka hezky nakopnout 🙂
Souhlasím s článkem a pořád na to sám zapomínám.. 😀