Kdyz se clovek prestehuje do jine zeme tak ma tendenci se citit trosku jako outsider. Amerika je vyborna zeme, kde vas lide skutecne prijmou. Ale presto si porad uvedomuji, ze jsem pred par lety prisel temer s holou prdeli:-). Proste jsem si na vse jeste nezvykl. Mam v zive pameti, kdy jsem se snazil vse budovat. V noci jsem premyslel nad tim co chci v USA dokazat. Snazil jsem se prijit na to jak co nejrychleji vydelat penize. Chtel jsem investovat do nemovitosti, ale na to jsem ze zacatku nemel finance. Misto abych vymyslel kraviny jak investovat bez penez jsem se radeji vrhl na jejich vydelavani. A prebytek co jsem nepotreboval insvestovat do vlastniho podnikani jsem investoval do nemovitosti.
Za tech par let jsem toho nastradal docela dost. Pozemky, byty, domy, kancelare i sklady. Proste to byla moje predstava a sen co chci delat. A sel jsem za tim.
U investovani do nemovitosti je nejtezsi ziskat dobre najemniky. Takze jsem v hodne pripadech najemnikem sam sobe. Verim vlastnimu podnikani vice nez nejakemu najemnikovi. Jakmile bude nemovitost splacena tak nemam problem nejakou budovu pronajmout nekomu jinemu. V nejhorsim pripade, kdyz najemnik zkrachuje tak jen prijdu o prijem na relativne kratkou dobu. A hlavne nebudu mit velke naklady ve splatkach pujcek. Tohle povazuji za nejmene riskantni pristup.
Nedavno byla v nasem komplexu kancelarskych budov a skladu schuze vlastniku budov. Je jich tady v arealu 22 a mame spolecnou asociaci. Spolecne totiz platime urcite veci. Treba udrzbu okoli nasich budov. Odvoz odpadu, apod. Hlasovalo se o ruznych vecech. Kdyz ostatni majitele zjistili, ze mame dva hlasy tak prekvapene koukali.
Ty budovy totiz nejsou uplne nejlevnejsi a za par poslednich par let krize byl kazdy rad, ze se drzel nad vodou. Ja jsem byl jednim z prvnich majitelu a na zacatku roku jsem koupil posledni budovu co byla na prodej.
Byl to takovy okamzik, ktery si vychutnate a uvedomite si, ze vlastne mate uspech. Vidite to v ocich tech lidi okolo, kteri si rikaji co se deje, ze jim nestacila jedna budova.
K tomu mi zavolal muj agent jestli tu druhou budovu nechci prodat. Ze ma pro me kupce, ktery ji strasne chce. Puvodne ji totiz chtel koupit, ale dlouho se rozhodoval. Ted zjistil, ze zadna obdobna budova na trhu neni. Zaplatil by naklady a pridal neco navic. Vypada to tak na 100 tisic dolaru. A agent nasel budovu dvakrat vetsi nez oba moje soucasne sklady, ktera se prodava a velmi vyhodnou cenu. Vlastni ji velka firma, ktere ji potrebuje nutne prodat. A co nejdrive. Takze jsou ochotni jit s cenou vyrazne dolu. Ale do dalsiho obchodu se moc nehrnu. Je na to jeste moc brzo.:-)
‘žCo se deje, ze jim nestacila jedna budova?”
To musi byt uzasny pocit 🙂
Za chvilku o tob2 budeme číst něco jako v knížce "Vlk z Wallstreetu" ve smyslu "Tak jsem narval pět miliónů dolarů do sportovní tašky, sedl na tryskáč a uložil ve švýcarsku" 🙂
Gratuluji! Asi fakt úžasnej pocit, to věřím 😀
Je príma mít úspěch, a ještě více je príma, že se z tebe nestal nějaký snob, a navíc, že dokážeš relaxovat a užívat si života :). Akorát mě zaráží, že člověk tvého formátu, ještě šetří dolary (viz to, že máš společný účet ženou na Kindle atd.), ale asi to souvisí s životní filosofií, si říkám, že na tvém místě bych už aspoň dolary a desítky dolarů neřešil :).
Jako treba ze se s zenou chces podivat na stejny film na DVD nebo poslechnout stejne CD tak si to kazdy koupite zvlast?;-) U knizek to tak taky delate? Rovnou dve kdyz ji budete cist oba.. Zajimave. Me by to takto skutecne vubec nenapadlo.
Ale ne, to je jasné, že jednu.
Já jen, že jsi zmiňoval, že čtete stejné věci a tak je máte pod Kindle na jednom účtu. A přitom se jedná o pár dolarů a čekal bych, že podobné věci už budou pod tvým "prahem", kdy to rozlišuješ… Ale zase na druhou stranu je fajn, že neřešíš jen ty věci, kde se jedná o statisíce dolarů, protože to bychom si už asi moc nerozuměli :), a opravdu bych ti začal závidět :).
Ja jen premyslim, jak to porad myslis.. me to pripada strasne iracionalni..
Perfektni clanek
John: tentokrát v tom nehledej žádný sarkasmus :), jde mi o to, jestli stále přemýšlíš nad tím, kolik stojí některé potraviny, a další věci v supermárketu, aby jsi ušetřil… Třeba já jsem přestal číst různé letáky, je to jen ztráta času. Jde mi o to, jestli vidíš sám na sobě, že se nějak změnilo tvé chování k penězům, jestli ses někam posunul do oblasti, že už běžné věci neřešíš atd. Snad je to teď jasné, proto jsem psal o tom Kindle, že jsi psal, že máte na jednom účtu stejné knihy, tak jsem si neřekl, jestli to bylo kvůli úspoře pár dolarů a nebo jen čistě prakticky. Ono když lidí zbohatnou, tak nekteří jdou takovou střední cestou, že věci typu náklady na život už prostě neřeší (ale nemají ani žádné výstřelky), jiní i dále strašně šetří (třeba W. Buffet a nebo majitel IKEA co jezdí stále ve svém starém autě) a jiní zase propadnou penězům a začnou nakupovat luxusní věci…
Jinak jdu se ještě jednou zamyslet nad článkem o tom jak neztrácet čas, ten je tu v poslední době snad to nejzásadnějšího.
Osobne nie som zastancom idey zbohatnut a nakupovat drahe veci, lebo cloveku nijak neprilepsia. Je to iba o tom, ze clovek si prestane vazit peniaze (ktore druhym vacsinou chybaju) a zacne ich vyhadzovat za nepotrebnosti a podporovat firmy, ktore predavaju produkty bez hodnoty za velke peniaze.
Ale zaroven nesuhlasim s pristupom, ktory ma W. Buffet alebo I. Kamprad. Byvat v jednom starom dome cely zivot? Ok, preco nie, ale zrat kazdy den hnusne bifteky za par dolarov, to veru nie. A takisto nie jazdit na starom rozsypanom aute, ale kupit si aspon take, ktore ma pri autohavarii (ktora hrozi na kazdom rohu) dostatocne ochrani a ktore bude ekologickejsie k prostrediu. Treba zvolit strednu cestu. A Johnova myslienka s Kindle sa mi paci. 🙂
Mě se jeho myšlení (stejně jako Buffeta s bytem) líbí taky :).
S tím autem máš pravdu, dnes je to na ulici o zdraví.
Me ta otazka prisla jako neco ve stylu: ty jsi za vodou, nemusis takove veci resit. Na druhou stranu kazda koruna (dolar) zbytecne utracena nemuze byt investovana.