Kdyz clovek zazije nejaky uspech tak se mu otevrou oci. Uvedomi si jak je co mozne zrealizovat. A vi, ze to jde. Kdo to zazil tak to zna.
Pak nekde sdelite nejakou takovou pozitivni zkusenost. A vzdycky se najde nekdo kdo vi, ze to nejde. Proste vzdycky ma perfektni argument proc by to nemelo jit. Nebo proc jemu to jit nemuze. Jenze vy vite, ze to jde.
Detailni navod takovemu cloveku davat nechcete. Protoze kdyz nekdo hleda duvody proc to nejde tak to fakt nepujde. Je to skoda casu takoveho cloveka vodit za rucicku a venovat mu spoustu casu presvedcovanim. Nestoji to za to. Ono ho to stejne nezajima a nechce se poucit nebo zjistit jak na to. To by se dokazal zeptat a prijit na to jak to implementovat na svou situaci.
At radeji zije v tom svem svete a utesuje se tim, ze vlastne nic nejde. Pak muze byt v klidu, ze mu nic neutika.
asi mi ušla pointa článku
Pedro: Nemuzu psat za Johna, ale prijde mi, ze to je reakce na klasicke cechackovske "Kdo nic nedela nic nezkazi" :-).
Asi by to ale chtelo dodat, ze pred kazdym uspechem je mnoho neuspechu, mnoho zklamani, a neskutecna pile, vetsinou mravenci prace.
Martin: Té mravenčí práci se dá právě předejít tou "nejde to" filozofií:-). Já jsem měl v začátcích štěstí, že jsem něco začal a až když jsem to dělal, tak jsem se od lidí dozvěděl, že to nejde. Takže jsem tenhle fígl prokouknul včas:D
Pred pár rokmi som narazil na toto úžasné motto:
"Kto chce, hľadá spôsoby. Kto nechce, hľadá dôvody."
Je fascinujúce sledovať, ako to v praxi funguje. Stačí počúvať čo ľudia hovoria, keď sa narazí na nejaký problém. Ak vymenúvajú dôvody prečo to nejde, nemá zmysel sa s nimi ďalej baviť. Ak začnú rozmýšľať nad spôsobom ako ten problém obísť alebo čo by sa dalo zmeniť aby to šlo, tak sa to určite podarí.
Mimochodom, keď ma niekto požiada o spoluprácu na nejakom projekte, tak počúvam sám seba. Ak mi v hlave naskajuje zoznam všetkého, čo v tom projekte bude problém, nejdem do toho. Viem že sa mi do toho podvedome nechce. Ak naopak hneď uvažujem, ako by sa dali vyriešiť problémy ktoré tam nastanú, viem že ma projekt bude baviť a že do toho mám ísť.
inak všimli ste si, koľko diskusií pod článkami tu začína v štýle "tak toto by v čechách/na slovensku nebolo možné … toto by sa v čechách/na slovensku nedalo…" 🙂 …. je to síce trošku smutné, ale nakoniec to aspoň trošku uľahčí podnikateľský život tým, ktorí sú odvážnejší a do niečoho sa pustia …. ako moja babka v 89 – nechoď na tie demonštrácie, je strašná zima, nachladneš a aj tak to nebude mať význam – nič sa nezmení! 🙂
K tomuto clanku by do paru pasovala dobre jeste uvaha na tema "kdy s tim skoncit".
Mirim k tomu, ze kdyz clovek podnika, obcas se neco nepovede. O produkt nebo sluzbu neni zajem, atd. Pokud je to jedina cinnost dane firmy, tak konec prijde pomerne rychle, nicmene pokud ma firma produktu vice, muze se polomrtvy projekt udrzovat docela dlouho – a pritom to uzira zdroje na jine cinnosti.
Jak se rozhodujete kdy neco ukoncit a kdy to jeste nechat?
Souhlasim s Johnem az na to, ze nema smysl tyto lidi presvedcovat o opaku. Z me zkusenosti jsou lide, ktere temer presvedcit nelze, ale jsou lide, kteri se presvedcit daji – jen jim nekdo musi otevrit oci. A ja vlastne ten Tvuj clanek muzu paradoxne otocit proti Tobe – pokud ty lidi nechces presvedcit, tak je nepresvedcis – ovsem kdybys to skutecne chtel, tak by se Ti to nakonec povedlo. Spis je otazka, zda ma smysl venovat temto lidem tolik casu, kolik by potrebovali na presvedceni – a zde uz se asi shodneme, ze velmi casto to smysl nema.
Kazdopadne si myslim, ze ma smysl vyuzit kazdou situaci si s takovymi lidmi promluvit, protoze jinak se ta nalada a postoj spolecnosti tezko zmeni. Cim vice lidi bude aktivnich a podnikavych, tim vice pozitivnich prikladu ti ostatni uvidi a zacnou premyslet jinak. Je to rozhodne dlouhodoby proces, ale verim, ze v konecnem dusledku je to proces spravny.
A v podstate tento Tvuj blog je jednou z tech "presvedcovacich" metod. Vy, kteri jste pred ctenim tohoto blogu mysleli "negativne" a John vam otevrel oci – kde jste? Ozvete se a ukazte Johnovi, ze presvedcovani smysl ma :-).
Sice krátký článek, ale velmi výztižný! S tím naplno souhlasím. A snažím se tím také řídit.
Luky: Hlásím se, jsem jeden z nich. Nemyslel sem sice úplně negativně, ale často jsem došel do fáze rozhodnutí, že to nejde. Po přečtení pár článků na této stránce, jsem se ale rozhodl to aspoň zkusit… Nedosáhl jsem zatím žádného většího úspěchu, ale zkušeností v tom je spousta. Takže díky za tento blog
Souhlas: kdo chce, hleda zpusoby. Kdo nechce, hleda duvody!
100 bodov za tento clanok 🙂
pedro ty si ozaj idiot
Já myslím, že každý se prostě na podnikání nehodí. Je to každého volba, pro co se rozhodne. Je ale pravda, že v ČR je těch negativních postojů k podnikání velice moc. Osobně doufám, že se to časem zlepší…
2 Luky: Jo, souhlasím, i když je to dost drastické přesvědčování určitě. Luky, docela by mne zajímalo, jaké postupy třeba navrhuješ?
(viz Tvůj odstavec: …pokud ty lidi nechces presvedcit, tak je nepresvedcis – ovsem kdybys to skutecne chtel, tak by se Ti to nakonec povedlo.)
2 Ondra: To je velmi dobra otazka, ovsem obavam se, ze odpoved by skoro zaslouzila samostatny blog na toto tema :-).
Problem je v tom, ze my mame na svet hodne jiny pohled, nez ti negativiste. Vidime veci, ktere oni nevidi a klidne to muze byt i proto, ze je videt nechteji. Kazdopadne myslim si, ze spousta z nas kdysi taky tyto veci nevidela; az prislo neco, co nam otevrelo oci. Cili jedine, co musime udelat je otevrit oci tem ostatnim.
Lidi bych zjednodusene rozdelil do dvou skupin: ti, kteri jsou ochotni poslouchat a ti, kteri ochotni poslouchat nejsou. Moje osobni zkusenost mi rika, ze lidem, kteri jsou ochotni poslouchat neni az tak tezke ukazat tu spravnou cestu a myslim si, ze jsou si vedomi, ze toto je ta spravna cesta.
Lidem, kteri nejsou ochotni poslouchat, nema smysl rikat nic o podnikani, protoze nejsou ochotni poslouchat. Tyto lidi je potreba nejdriv presvedcit, ze poslouchat ma smysl. Dokud se toto nepovede, tak oni poslouchat nebudou. A cim razantneji s nima budes diskutovat, tim vice se oni zatahnou. Proto se s temito lidmi neda hned mluvit ve stylu: "Kdo chce, hleda zpusoby, kdo nechce, hledat duvody.", ponevadz tim je hned stavis do pozice "kdo nechce", coz vyvolava negativni emoci a oni se s Tebou bud prestanou bavit uplne, nebo prestanou premyslet a budou slepe argumentovat stylem: "Musim za kazdou cenu vyhrat diskusi.".
Prace s takovymi lidmi je tezsi, mnohem tezsi, ale pri spravne strategii (a ja ji sam jeste poradne nemam vypilovanou) se da jim ukazat ta spravna cesta. A pokud je donutis alespon zacit premyslet, tak je to jen a jen dobre, protoze oni uz kolem sebe nebudou sirit tolik negativismu.
Ja osobne mam svoji teorii "spontanniho usmevu". Pokud se Ti na diskutujicim podari vyvolat usmev, ktery oni sami nejsou schopni kontrolovat, tak mas vyhrano. Takovy usmev urcite sam dobre znas – kdyz Ti nekdo rika neco tak uzasneho a zajimaveho, tak se proste zacnes usmivat :-). A presne o tom to je – pokud dokazes na negativistovi vyvolat takovy usmev, pak z Tebe je (pripadne bude) vyborny obchodnik :-).
Umel bych toho na toto tema napsat mnohem, mnohem vice…. ze zacinam uvazovat, ze si zridim blog :-).
Jeste poznamka k "FIT [11]": Ano, ne kazdy ma bunky na podnikani a ne kazdy ma chut podnikat. Ja znam ze sveho okoli dost lidi, kteri nemaji chut podnikat, ale moji snahu podporuji a nesnazi se v tom hledat cokoliv negativniho – prave naopak.
Vzdyt pokud lide prestanou byt negativni, tak se zvysi i kvalita jejich osobniho zivota. A o tom to prece je. Muzu mit i normalni povolani a byt na svoji praci hrdy a byt hrdy na to, ze jsem neco dokazal – dokazal neco, v cem me me okoli podcenovalo. Ten pocit je k nezaplaceni, to jiste vsichni tady vime.
A kazda takto presvedcena duse za to rozhodne stoji.
Johne a ostatní "skalní čtenáři",
nedávno se tu vyskytl článek o hromadném investování (každý dá třeba pár babek na projekt a dává zkušenosti hlavnímu leaderovi).
Johnovi se intership v USA moc nevydařil, takže co kdybychom to napravili a udělali jakýsi internship přes internet, na kterém se může podílet kazdy, kdo za sebou ma maly ci velky uspech v podnikani a zasle motivacni dopis, proc chce byt investorem.
Leaderem by mela byt osoba se srdcem pro podnikani (staci zaslat motivacni dopis s kratkym planem) a jakousi krátkou anotací, o čem projekt je, aby se na něj přihlásilo co nejvíce solidních investorů. Projektů může běžet třeba více.
Hodne ctenaru tu ma neco spolecneho, a asi to je urcita vira v uspech, takze verim, ze se lavina strhne.
Moznost by ale byla zalozit firmu v USA, ale i v CR – proc ne, zaviselo by na druhu podnikani. Dalsi spolecnou veci bude malo casu investoru se venovat leaderovi. Nebudeme se chtit venovat tomuto podnikani treba dele nez 10 min. denne. A dale myslim, ze by John mel byt spravcem vkladu, protoze mu verim. A urcite i ostatni. Nicmene pro vstup do projektu by mela byt urcita pravidla a prvni, co mne napadaji jsou napr.:
1) prihlaska projektu do terminu (treba konec unora, 2009),
2) vkladem je mysleno predplatne na min x mesicu,
3) projekt by se resil pouze pres online planovaci program – napada mne Goplan,
4) musí se jednat o internetový projekt i ve spojeni s kamennym podnikanim, sluzbou, ale zaměřený na masovější užití, konkurenceschopný,
5) Leader si musi verit a jit za svym, musi umet presvedcit investory,
6) Omezeny pocet investoru na kazdem projektu,
7) investoři mohou získat dohromady např. 40% obch. podílu, 60% musí mít Leader (vezměte to z psychologického hlediska toho Leadera, který se na to jinak vykašle).
8) Leader musí psát svůj deník, na čem dělá přímo na tom Goplanu a investoři mohou přímo komentovat (neveřejný blog).
Věřím, že se najde dost dobrodruhů na to, aby doplnili i oni své připomínky.
31. ledna, ve 22:00 středoevropského času se vrátím k tomuto vláknu a věřím, že tu bude víc názorů, které posbírám a sepíšu a John by je mohl snad vyvěsit jako článek k recenzi a opravám.
Johne, určitě i Tebe něco napadlo, jinak bys o tomto tématu nepsal dříve. Těším se…
ad 2) vkladem je mysleno predplatne na min x mesicu: tady jsem to mel rozmysleno nejdrive tak, ze by investori v projektu pusobili do te doby, dokud by platili jakesi "predplatne" (treba to bude $10)…
K těm motivačním dopisům jsem možná neuvedl spojení: krabs@myfreight.cz
Nekdo te ted vytocil nebo pises obecne?:) jinak souhlas.
Naprosto souhlasím s Lukym, sám mám kolem sebe spoustu lidí, se kterými je (mírně řečeno) obtížná diskuze.
Určitě je nelze o čemkoli přesvědčit konfrontací jejich názorů, to zaujmou obrannou pozici. Také je nelze přesvědčit rychle, třeba na posezení. Spíš než o přesvědčování lze mluvit o hlodání, ale přinejmenším to většinou možné je.
tomeec: Právěže to podnikatelský život odvážnějším neulehčí. To je taková rozšířená pověra, že čím méně konkurence, tím pro podnikatele lépe. Ve skutečnosti je to přesně naopak.
Jde to ruku v ruce s ochotou se ucit nove veci. Dneska clovek studuje prakticky cely zivot.
Negativista rekne, ze nic takoveho nikdy potrebovat nebude(a ani nechce), clovek co se diva dopredu vi, ze se mu cokoliv se nauci bude do budoucna hodit.
tieto motivacne clanky sa mi pacia
Pokud myslíš, že můžeš, tak můžeš. Pokud myslíš, že nemůžeš, máš taky pravdu.
Henry Ford
Johne, napsal jsi to jasne a presne, neni co dodat a stoprocentne souhlasim.
za každým velkym úspěchem stojí pořádná dávka štěstí. Jak vám budou tvrdit všichni neúspěšní…
a taky – Kdo tvrdí že za peníze si štěstí nekoupíš, neví kde nakupovat.
Cituji z knihy Benajamina Kurase – Jak přežít padouchy.
Za každým velkým úspěchem stojí pořádná dávka štěstí a někdo kdo mu šel trpělivě naproti 😀
Podle mě je na podnikání nejdůležitější dokázat odlišit důležité věci od těch nedůležitých. To je tajemství celého úspěchu. Vidím to třeba na sobě. Hrozně často se totiž člověk utápí v detailech namísto toho aby řešil to co je důležité a co vydělává peníze. V tomhle je internet taková mrcha zrádná, protože se člověk většinou nedokáže oprostit od detailů a řeší blbosti namísto důležitých věcí.
Proto je podle mě zásadně důležité dělat věci v pořadí: 1) to co mi přinese okamžité peníze – 2) marketing a hledání nových klientů – 3) drobné změny, které zlepší produktivitu a až potom vše ostatní.
Loňský rok byl pro mě neúspěšný právě z toho důvodu, že jsem se tohohle nedržel.