Ctenar Zhenia mi poslal zajimavy odkaz na Krajovu popsanou praktickou zkusenost investic do bytu v ciganske oblasti Litvinova.
(Jestli vas zajima kdo je Zhenia, tak se prosim podivejte na Netflixu na rusky serial Silver Spoon a podle podoby hned budete vedet. Ja mu chci zachovat soukromi tak jeho jmenu nepisu).
Ale zpet k tomu dulezitemu. Kraja to krasne popsal. Mam tyhle real life priklady nejradeji. Zkusil si to. Zazil na vlastni kuzi. A neco se z toho naucil. Sam mam zkusenost z pronajmu slabsim socialnim skupinam v USA pres program Section 8. Tak silene zazitky jak Kraja nemam. Sem tam ne najemnik neco rozbil nebo nechal nejaky neporadek. Ale celkove i kdyz to byly rizikove investice, tak financne vychazely dobre. V USA si totiz urady vzaly rovnou moje bankovni udaje a penize na najem posilali primo mne (pravidelne a vcas). V podstate kdyz se najemnik kvalifikoval na dotovane bydleni, tak uz byla jistota, ze najem dostanu. A urad platil docela velkoryse (podle tabulek). Ty ceny urcuji trzne a cim lepsi najmy daji tim vice majitelu jim vlozi sve byty do toho programu. Podle me to funguje celkem dobre. A v podstate se na tom neda financne prodelat.
Myslim, ze i v pripade Kraji to asi vyslo dobre nebo penize neztratil. Spise jde o to, ze to jsou nervy porad neco resit. To cloveka odrazuje nejvice. A pak radeji prijme mensi prijem a vice klidu. Takto to citim u sebe a byl jsem rad kdyz jsem ty byty a domy prodal. I kdyz porad mam mnohem vetsi odolnost na problemy a starosti nez spousta lidi. Tohle si myslim, ze je potreba pro investovani do nemovitosti i pro podnikani. Mit tu odolnost.
No a o tom jsem se dostal se Zheniou do diskuze. Ja rikam, ze je dobre, ze si to Kraja zkusil. Ma zkusenost. Prachy asi neprodelal. Neco se naucil. Proste takove podnikatelste vzdelavani. Ze tomuto pristup davam vzdy PLUSOVE BODY. Obzvlast kdyz to nekonci dluhy a financne OK. Proste je to fakt jen vzdelavani. Neni uz TEORETIK, ale PRAKTIK. Zhenia ale vehementne tvrdi, ze je lepsi vubec takovymi mrzenimi neprochazet, ze to absolutne nestoji za nic. A ze je proste lepsi vubec se radeji do niceho nepoustet. Nikdy se nespalit. Ja rikam, ze to spaleni vytvari odolnost. Dela cloveka silnejsim. Zhenia je teda trosku opatrnejsi a to nechci kritizovat. Jen proste popisuji, ze jsou odlisne pristupy. Co si myslite vy? Jaky pristup je lepsi?
Kdyz to vyjde plus minus nula, tak to podle me za to stalo, protoze ta zkusenost je neocenitelna. Jenze v pripade tohoto businessu to vypada, ze to mohla byt jen otazka velkeho stesti a pritom to nemohl moc ovlivnit (mam ten pocit jen z toho clanku, nemam zadnou zkusenost). Sance ze se to posere, ze to treba nekdo vypali, je asi docela vysoka. Je otazka jestli neziskavat jiny “neprijemny” zkusenosti z podnikani, kde to riziko neni hned zpocatku tak evidentni a pruserova zkusenost skoro stoprocentni. Jinak si myslim, ze ty negativni zkusenosti jsou potreba na ceste za uspechem. Je to neprijemny, ale obohacujici.
Zkusenost je proste k nezaplaceni a hotovo. Ted je PRAKTIK a to je uplne jinej level :).
A popravde je jedno jestli vydelal nebo prodelal, protoze nikdo nevi na zacatku jak business dopadne. To by musel mit kristalovou kouly, kterou maji jenom TEORETICi, kteri perfektne vi, jak co dopadne (rozumej nedopadne).
A to je dobre, bejt na svete moc PRAKTIKu, tak se s ty konkurence pekne zpotime 🙂
Ono vůbec je lepší k životu přistupovat radši než “doufám, že se nic nestane” stylem “když se něco stane, já si s tím poradím”.
Moje pozorování je, že většina lidí neumí pracovat s rizikem. Vadí jim podstoupit rizikovou činnost, kde je ztráta pravděpodobná ale omezená. A nevadí jim nasáčkovat se do situací, ve kterých můžou přijít úplně o všechno, třebaže je to nepravděpodobné.
Tuším, že Taleb o tom mluví tak, že lidi víc zkoumají pravděpodobnost ne/úspěchu, ale ve skutečnosti by je víc měl zajímat dopad.
Moje heuristika: Agresivně se vyhýbat všem situacím, které by mě mohly úplně potopit. Ale nebát se chodit do rizikových/nebezpečných businessů, kde si můžu spočítat, o co přijdu, když to fakt nevyjde. Často to není tak hrozné, jak to vypadá, a ten upside za to stojí.
Zhenya je imho Motejlek, jen trochu baculatější. Uhádl jsem tvůj zdroj!!!
Takovy promo pres noc, koukam. A diky za sireni!
Prachy jsem v tom asi v uhrnu neprojel/neprojedu zadny, ono se to blbe pocita, mimo jine proto, ze mi jeste dva “hodnotnejsi” byty k prodeji zbyvaji, takze finalni suma jeste neni.
Faktem je, ze pokud bych mel jako naklad pocitat i jakoukoli smysluplnou hodinovku za svuj cas, ktery jsem treba nevenoval jinemu svemu byznysu (ok, je otazka, jestli bych mu ho venoval, nebo delal zas neco jineho, z ceho by “taky” nebylo nic), tak bych se z cervenych cisel nemel sanci vyhrabat.
Zastavam nazor, ze kazda investice, kazdy projekt, nemuze skoncit ziskem, a nez nedelat nic, je lepsi neco delat a posrat to. Jinak, nez ze si clovek ruzne veci zkusi, se je nenauci, nepochopi, a neposune ho to zase nekam dal.
Nj tehle typ “lidí” má blíže spíše ke zvířatům než lidem… Je to smutné a jsem rád, že bydlím ve městě kde žádné větší ghetto není (až na několik menších “levných ubytoven”) a cikána tu človkěk moc nepotká, jenom jich pár bývá u jednoho obchodního domu.
Osobně bych to absolutně nedal jednat s tímhle póvlem, ani kdyby na tom bylo ROI 100% ročně bych to nedělal…
S odstupem casu samozrejme souhlas. Na zacatku clovek ne vzdycky vi, jakej to bude extrem. A na blbce clovek narazi vsude – jen nekde “trosku” vic.
Pokud vas zajimaji tahle temata, seznamte se v pojmem stredni hodnota a variance. Verte, ze neni to o “ciste” matematice a jde o principy samotne podstaty sveta. A/Nebo se seznamte s pokerem – dokonalou paralelou ke zdravemu fungovani spolecnosti a businessu.
Johne, napsal si o jednom z důvodů, proč tvůj blog sleduji dlouhodobě. Je to ta praxe. Můžeme vidět hodně webů, kde je vše jen o teorii, kde je psané, jak někdo přinesl světu něco převratného. Ale to, že se mnoho z těch projektů ani nespustí, o tom řeč už není. Takže jsem rád, že jsi praktik. Dřív jsem byl teoretik taky. Poté mi došlo, že kdekdo má nápady. Těch je prostě spousta, ale ta realizace je prostě o jiném pocitu. :3 Prostě se mi líbí a naplňuje mě, jak všude najdeš skulinu a jak co kde jde udělat líp, levněji a víc chytře. Jak říkáš, tak to “Slovanství” je super. Snažíme se všude něco hledat, jak to obejít.
Pro mě je taková investice nezaložená na tržních principech, ale přerozdělování daní, neetická. Pomáhá sociálnímu státu.
Reaguji na Johna, českou story jsem nečetl.
Nejak to ta spolecnost musi resit.. otazka je co je nejlepsi zpusob, ale cim mene byrokracie okolo a jednodussi system, tim lepe. Ja chapu, ze se nekdo dostane do uzkych a ten americky zpusob mi pripadal, ze funguje dobre.
K tomu slouží rodina (rodiče, druh/družka, sourozenci, děti), ne stát. (A to nejsem nějak extra rodinně založený.)
To nepovažuji za rozumný názor…neudělá jeden, udělá druhý…proti tomuto šlendriánu se dá bojovat jedině politicky a ve volbách..etika a trucování nic neřeší.
Mám už zhruba 15let nemovitost, ve městě cca 8000 lidí, asi z 50% procent stále prázdnou. Kvůli dispozicim tam nikdo bydlet nechce. Cikány jsem tam mohl ubytovat hned, takových 10 bytů 2+1 bych tam nacpal. Ale vzhledem k tomu, že se chci být schopný podívat každý den ráno do zrcadla a být na svoje činy hrdý, jsem to neudělal a nikdy neudělám. Protože 15 bytů = 90 zvířat a na obec by to mělo vliv. Samozřejmě to nikdo neocení, protože nikdo to neví, ale to mě nějak netrápí.
A co zlevnit nájem?
Řekl bych, že v okresním městě není takový šrumec o nájmy, lidi jsou tam víc zvyklí svoji nemovitost vlastnit (už kvůli tomu, že jsou tam dostupnější). A mnoho gastarbeitrů nebo studentů – jakožto velké skupiny nájemníků – se do maloměsta nestěhuje (pokud není poblíž automobilka apod.) …
Aj ked nehnutelnosti su mizerne investicie a aj ked nehnutelnost v ghete je uz na prvy pohlad uber kktina, urcite by som mu nezazlieval ze to skusil. Len nechapem preco az s 12 bytmi. Snad len nie kvoli diverzifikacii rizika? :DD
Tu v diskusii sa dost opomina fakt, ze len zazrakom nedostal na budku a neprisiel o vsetky peniaze. Mal si to otestovat pri 1-2 bytoch a skusenost by bola identicka ako s 12mi, snad iba menej intenzivna. 10 bytov navyse bol podla mna prave ten zbytocny a nezmyselny risk.
Mne vyhovuje nieco medzi, ak si mozem overit koncept v malom s co najmensou investiciou. Ked zafunguje, tak potom ist naplno. A ak nieco nefunguje v malom, tak vo velkom to nepojde ani ked do toho nasypu vagon penazi.
V kazdom pripade clanok od Kraja genialny. Nasmial som sa poriadne 🙂
No, on je “problem”, ze jsem to prvne zkusil s tremi, a ono to fungovalo. Ale ukazalo se v case, ze to byla spis relativne nahoda – kombinace relativne dobrych najemniku, bouchace v jednom z vchodu, ktery tam drzel hlidku.
Nutno rict, ze fotky ktere jsou v clanku jsou hlavne z toho “epicentra” v Trebusicke, kde tech bytu je polovina, druha je v jinych ulicich, kde je to o neco malo lepsi. Jako jasne, mohl jsem prochcat vic penez. Ale i tak by to nebyla az takova katastrofa, furt se bavime o <1M v cele investici, a 12 bytu v 8 ruznych domech/vchodech fakt ze dne na den nevyhori a neztrati 100% hodnoty. Ani 50%. Mimo to, v tom pomijime, ze jsem taky precejen neco na najmech zinkasoval, za tu dobu, takze ani pripadny prodej se ztratou nemusi byt ztrata v uhrnu.
Dik za dovysvetlenie, uz mi je to jasnejsie ako si sa dopracoval k magickemu cislu 12 🙂
Problem vidim v tom, ze je uplne realne, ze hodnota takeho bytu padne na 0 v dohladnej dobe, pricom u normalnej nehnutelnosti to nehrozi. Ale zas pri tak nizkej cene je to jedno.
V kazdom pripade, tvoja biznis story mi pride ako jedna z najzaujimavesich co som pocul za poslednu dobu..
Za mě je otázka, jestli taková zkušenost stojí za ten stres a nervy. To má každý jiné, ale tady bych řekl, že problémy ztoho koukají na míle daleko.
A je pravda, že sociální dávky jsou výpalné za sníženou kriminalitu. Moc mě baví kecy těch “správných” hošanů, co by všem všechny dávky sebrali a poslali nevzdělanou, nejnižší sociální skupinu makat. Asi aby dělali ředitele v jejich firmách.
Tenhle problém prostě nemá řešení a dá se jenom udržovat na nějaké snesitelné úrovni. Buď se budou válet dopoledne u televize nebo budou v noci vykrádat byty a auta.
Ano. Přesně to říkám, je to výpalné placené civilizovanou společností za to, že ti lidé nenaběhnou do města rabovat/zabíjet. Ty dávky reálně sebrat nejde, protože systém absolutně nepočítá s něčím, jako že by najednou přišlo těch několik (asi desítek) tisíc lidí o bydlení.
Regulérní způsob vyhození nájemníka je žaloba na vystěhování a vystěhování exekutorem (10tis Kč náklad placený prvně oprávněným, následně vymáhán po povinném), ale představa, že toto udělají majitelé bytů na celém sídlišti je skutečně groteskní. Ty lidi by, kdyby všichni přišli o příspěvky na nájem, stejně nikdo z těch bytů nedostal. Skončilo by to maximálně kolapsem systému dětských domovů, kam by bylo nutno přemístit tisíce dětí, protože by neměly kde žít.
Ahoj, přečetl jsem si celý článek tady i v odkazu. Na téma sociálního bydlení jsem pak v poslední době zachytil tohle:
(Matěj Holan, žít Brno) Tak mám to dnešní jednání za sebou. Svolávala ho ministryně Maláčová (ČSSD) k nim na MPSV. Účastnili se ho zástupci několika měst (Most, Varnsdorf, Děčín, Ústí nad Labem, Ostrava, Brno a další), úředníci různých ministerstev a ministryně pro místní rozvoj a pro průmysl a obchod (asi, nic neříkala, ale někdo jí představoval). A hlavně Babiš. Který to opět pojal po svém.
„Zákon o sociálním bydlení nebude.“ „Dáme peníze obcím, ty si s tím poradí.“ „Nic jim nebudeme nařizovat, to je jejich věc.“ A hlavně se pořád do kola ptal, „jak máme zatočit s těmi šmejdy.“ Tak nazývá provozovatele ubytoven. Nic jinýho ho nezajímá. Zajímají ho jen šmejdi a jak jim překazit jejich byznys. Ale v žádném případě se u toho nesmíme bavit u bydlení. A po městech chtěl, aby mu napsaly, co se přesně má dělat, protože města to všechno vědí. To říkal pro to, aby dal najevo, že MPSV je se svou myšlenkou na zákon o sociálním bydlení úplně mimo a že jsou všichni nekompetentní. Chtěl prostřednictvím měst prokázat, že jakýkoliv komplexní přístup je zbytečný. Nepovedlo se mu to. Přihlásil jsem se do diskuze.
A začal jsem: „Vážený pane premiére, vy jste se tady opakovaně ptal, jak máte zatočit se „šmejdama“, ale že současně nebudete řešit bydlení. Tak vám můžu s naprostou jistotou říct, že tímhle přístupem nevyřešíte vůbec nic. V těch ubytovnách, které se nám nikomu nelíbí, totiž bydlí lidi. A ti se nevypaří někam do vzduchu, když zrušíte dávky, aby je „šmejdi“ neměli. Ti lidé potřebují bydlet. A vy jim musíte zajistit normální bydlení a jedině tehdy můžete ubytovny zrušit. Fascinuje mě, že tři měsíce po uzavření koalice porušujete vaši vlastní koaliční smlouvu, kde je napsáno, že zákon o sociálním bydlení bude (viz https://www.vlada.cz/…/programove-prohlaseni/programove-p…/…).“ V tu chvíli na mě začal křičet, že do toho míchám politiku a že on se ptá, jak má zatočit se šmejdama. Odpověděl jsem mu, že mu to vysvětluju a že do toho budu „míchat politiku“ i nadále, protože to politika je a ať mě nechá laskavě domluvit. Tak jsme nějakou chvíli mluvili přes sebe, až konečně zmlkl a nechal mě to dokončit.
„Já jsem vám tady přinesl akční plán ukončování bezdomovectví rodin, který jsme v Brně vypracovali. Je postavený na tom, že lidem je třeba nabídnout normální bydlení a sociální práci. A do osmi let se dokážeme ubytoven zbavit. Zásadní proto je, a já o tom budu mluvit, i když se vám to nelíbí, abyste přijali ten zákon, který ošetří tu věc komplexně. Bez sociální práce to nejde a samostatná investiční výstavba nic nevyřeší.“
Dělal, že to neslyší. A pokračovali jsme dál. Někteří zástupci měst a ministerstev se k jeho údivu přidávali na mou stranu, že je potřeba řešit to v celku. Pak tam mluvila radní z Ústí. Že u nich bydlí hodně lidí na ubytovnách, ke kterým se sami dopracovali, protože neumí bydlet a neplatí nájem a nic s tím nejde dělat. Zástupce Ostravy tomu oponoval, že u nich se daří rodiny udržet v nájmu, když se s nimi pracuje. V Ostravě se totiž taky snaží. Vzal jsem si opět slovo.
„To, že lidé mají hromadu dluhů na nájemném, je problém pronajímatelů. Měst i soukromníků. V Brně v programu ukončování bezdomovectví rodin prodloužilo bezdlužně 48 rodin z 50. Systematicky dělanou sociální prací a využili jsme toho, že dávky na bydlení jdou rovnou na náš účet. Tak to má dělat každý. Vznik dluhů na nájemném v obecním bydlení je selháním obcí. Pokud chcete, pane premiére, řešit šmejdy a ubytovny, přečtěte si náš akční plán na ukončování bezdomovectví rodin. Do osmi let nemusíme mít na území Brna žádnou ubytovnu. Protože těm lidem poskytneme jiné bydlení.“
„Brno mě nezajímá, mě zajímají vyloučené lokality,“ podrážděně reagoval první muž ve státě. „Ale pane premiére, v Brně máme vůbec největší vyloučenou lokalitu…“
Nezajímalo ho to. Mlel si pořád tu svou a hlavně jako mantru opakoval, že žádný zákon o sociálním bydlení nebude. „Zajímalo by mě, co na to Váš koaliční partner,“ dovolil jsem si poznamenat.
Po skončení jednání jsem za ním šel a ten akční plán mu vnutil. Bránil se. Brno ho nezajímá. Zajímají ho jen sociálně vyloučené lokality. A šmejdi. Ale bydlení se to nijak netýká. To už vyřešil výstavbou.
(Konec citace) Pokud jste Michale dočetl až sem, mohl by jste mi k tomu říct svůj názor? To téma mě zajímá, Díky.
Super článek už chápu těch 12 🙂