Cau Johne!
Mivam spousty “business” napadu, ale kdo je nema 🙂 Napad bez realizace je jen “vykecavani se”. Konecne jsem se rozhoupal a zacal dva z nich realizovat. Ovsem narazil jsem na dost zasadni problem a urcite ho uz resila spousta lidi. Jde o nechut lidi (globalne, ale nejvyrazneji v CR) zmenit svuj stav “vsemi utlacovaneho zamestnance” a delat cokoli, co nema bezprostredni uzitek.
Mám silnou vizi dvou online sluzeb, ale zjistuju, jak tezke je ziskat spolecniky. Uvazoval jsem, ze vezmu jako spolecnika nejakeho sikovneho
PHPckare/Javistu/webdesignera, protoze jsem se temhle vecem nikdy nevenoval, a rozjedu to spolu s nim. Mám obrovskou chut neco rozjet, chci tomu venovat volny cas, ale asi je ve spolecnosti nizke procento lidi, co smysleji podobne.
Otazka je:
KDE najit schopne lidi, co by sli do nejakeho projektu a venovali tomu svuj cas, znalosti a zkusenosti “jen” za podil? Jsou nejake vhodne mista, treba diskuzni servery/blogy/svolavatka? Vim, ze jsi solista zastavajici nazor rozjizdet projekty sam, ale rozhodne mas prehled jak to v businessu chodi a ja si vazim kazde tve rady.
Diky za jakoukoli reakci.
At se ti ve vsem dari,
Radek
pokud jde o online podnikání tak webtrh.cz
Videl bych to jeste trosku jinak. V takoveto fazi nejlepsi nejake penize nasetrit a nabidnout je programatorovi. Treba nejake mensi penize + podil. Ale jen za podil tomu nemusi verit a tezko nekoho presvedcis. Me se to tak taky stavalo. Takze jsem vetsinou programatorum dopredu platil.
Je pravda, že v ČR jsou lidi hodně nedůvěřiví a pokud je někdo zaměstnán, je zvyklý, že za svoji práci dostává měsíční mzdu. Kdežto ten kdo podniká ví, že si na úspěch musí počkat, a tak nějak je zvyklý určitým způsobem riskovat, odhadovat, věřit…
Já osobně bych hledal buď na Webtrhu nebo popřípadě na d.jpw.cz. Jak ale píše John, nejlepší asi bude něco zaplatit dopředu s tím, že pak bude mít i určitý podíl na zisku. Už jen tím, že mu ze začátku něco zaplatíš bude programátor vědět, že to myslíš se svými projekty vážně a že neztrácí svůj čas…
Ja bych to videl jeste jinak.
Podle me vubec neni pravda, ze by lide do neceho nesli bez platu. Spise naopak. Ale v takovem pripade musi byt projekt necim zajimavy/zajimave rozpracovany. Ja vidim problem v tom, ze Radek by sice rad, ale skutek stale utek, protoze pokud je on iniciator, tak to musi byt prave on, kdo projekt rozpracuje (ne z programatorske stranky) a pak podle me programatora bez problemu sezene..
Možná by se stálo zamyslet nad tím "proč hledat společníka"? Každý má jiné důvody např. někdo chce jen sdílet starosti a všechno řídit by bylo nad jeho síly; někdo má nápad, ale nemá peníze na jeho realizaci atd. Z toho co píšeš to vypadá, že hledáš společníka spíše na práci, kterou by však mohl udělat kdokoliv. Tedy stojí ti za to (snížení prvotního nákladu) obětovat podíl / rozhodování / určitou svobodu? Není lepší a v důsledku levnější toto řešit v podobě placené zakázky (jak už tu bylo napsáno výše)? V případě, že by však společník měl přinést výrazně více než jen např. "práci programátora" tak to je pak jiná
Vyhýbej se společníkům jak to jen je možné. Je hrozně lehké si s někým dopředu rozdělit budoucí zisk na půlku a povídat si u pivka jak to bude super a co všechno uděláme… Je ale hrozně těžké někoho donutit ty kroky které k tomu vedou udělat. Nejhorší společníci jsou příbuzní a kamarádi. Ti v drtivé většině očekávají že se s Vámi "svezou" ale pracovat se jim nechce ať tvrdí cokoliv. Nakonec Vás ještě pomluví… darmo mluvit. Když vydíte že to nefunguje uplně optimálně máte tendenci svého kamaráda/společníka omlouvat a říkáte si, no co, tak mu přesně řeknu co kdy má jak udělat a aspoň mi ušetří práci. Narazíte ale na to že on vlastně žádnou hmatatelnou činnost vyvíjet nehodlá, takže Vám slíbí cokoliv – ale skutek utek. Pokud potřebujete společníka na to aby vás dokopal k nějaké činnosti jinak se nic nehne z místa – tak je chyba ve Vás. Když si popravdě odpovíte na otázku – proč vlastně potřebuju společníka kterému dám půlku zisku – tak zjistíte že vlastně žádného nepotřebujete. Pokud jde o práci která je třeba udělat – na to si můžete někoho najmout a prostě mu zaplatit. Pokud jde o peníze které třeba vy nemáte a chcete společníka který je naopak má tak to je ale něco trochu jiného. To hledáte investora – a ten očekává jasný, srozumitelný plán co s jeho penězi hodláte udělat a ani tak Vám je často nesvěří. Otázka taky je kolik peněz vlastně potřebujete – já přez různě vyhozené hromady peněz dospěl k názoru že na začátku podnikání těch peněz vlastně potřebujete jen velmi velmi málo – jinak je ten podnikatelský plán špatný. Prostě buďto vyděláváte inhed nebo nikdy.
Milý Radku, programování je těžká dřina a nápadů má každý kupu, takže proto jsou programátoři opatrní, abys ty jen nedodal nápad a oni pak seděli 600 hodin u PC… Za svůj život jsem zažil spoustu lidí, kteří měli "skvělé" nápady, jejiž rozpracované asi tak na úrovni hodinové diskuse v hospodě. Takové ty nápady "Mám skvělo ideu, budeme prodávat svítící smetáky, ty to naprogramuj, domisly, strav na tom půl roku života a když to bude úspěšné, tak z toho budeme žít".
Pokud chceš někoho najít, tak na webtrhu (www.webtrh.cz)
Jinak lidé mají pravdu, na co společníka, dej si 20-30k CZK stranou a za to ti každý programátor udělá co chceš a nemusíš mu dávat podíl. Vždyť jsou na světe programátoři, co ti za 1000 USD naklonují kompletně celý fungující projekt :), taková franchíza zadarmo :).
Holt my programátoři jsme obezřetní, protože šéfů, pitomých nápadů a práce se vždy najde moc.
Navíc dobrý programátor, je vždy líný programátor :).
S Milanom a Vratislavom suhlasim – od spolocnikov ruky prec! A najhorsie sa pracuje s kamaratmi a znamymi. Ak raz nieco zarobis (samozrejme skor svojou zasluhou ako ich), budu cakat, ze im budes platit vela, lebo ste kamarati.
Neviem sice, o aku online sluzbu ide, ale myslim si, ze spolocnika urcite nepotrebujes. Poznam to z vlastnej skusenosti a zo skusenosti inych.
A ak by si mal niekoho platit fulltime za upravu tvojho webu, prip. za nejaky servis, ktory tvoja sluzba vyzaduje, mozno to nie je az taky dobry napad (zhltne ti kopec penazi a vysledok nemusi byt dobry).
Radsej si tu sluzbu daj spravit programatorovi a okresaj to na zaciatok co najviac, aby si neplatil privela. Postupne popridavas, co bude potrebne.
Již několikrát v životě jsem měl nabídky na "supervýhodný" business jako společník, pokaždé z toho sešlo ale s odstupem doby jsem rád že jsem se do toho nenechal uvrtat, jednou to byl kamarád (prodejna GSM) – už se se mnou 4 roky nebaví…..podruhé nastávající mojí sestry ( distribuce kosmetiky) – už spolu dávno nejsou a ještě jí dluží spoustu peněz….takže zopakuji to ještě jednou – společnka NEE !!
Obecně se shoduji s názory výše, programátor by měl být fixně placený. Jsou ale výjimky z pravidla, záleží na technické náročnosti podnikání a případné přidané hodnotě programátora (rozhled, kontakty, schopnost vést budoucí vývojový tým atd.). O úspěchu byznysu ale rozhodne Radek, takže by si měl nechat výrazně majoritní podíl, což schopný programátor těžko uvidí stejným pohledem…
Mohol by si zverejniť emailový kontakt na Radka? prípadne mi ho zaslať mailom?
Ahoj,
připojuju se na stranu odpůrců společníků. Zvlášť jestli chceš jen někoho na napsání webu / aplikace…
Zajímavá věc je Odesk.com. Je to celkem prověřená věc a spoustu firem takhle outsourcuje svoje IT, nebo aspoň část. Myslím, že tohle je to, co by řešilo Tvůj problém. Najmout někoho na konkrétní věc a šmitec.
Heh, tento problém nie je čisto len osobný … 😀 Nájsť schopných ľudí je umenie, … Ach. Myslím, že už vieš čo od spoločníka očakávať, tak začať tam. Podľa toho ho hľadať …
Radku,
ozvi se na muj email lidoopus@yahoo.com. Muj osobni profil je: jsem Java programator, vlastnim firmu ve ktere pracuji phpkari a webdesigneri. Plus mam zkusenosti s uspesnyma web projektama, detaily kdyztak pozdeji po telefonu.
Souhlasím s těmi, kteří tvrdí, že společníci jsou často problém. Není to pravidlo, ale těch případů, kdy se společníci ve zlém rozešli, znám spoustu. Stalo se to i mému otci a ten mě před společníky vždycky důrazně varoval, zná i spoustu příkladů z blízkého okolí. Jeden blízký známý teď takový "rozvod" taky řeší, společník se jenom veze a bere 50% těžce vydřeného zisku, navíc mu ten společník dluží pár set tisíc z předchozích kšeftů a ví, že když je vrátí, bude v pytli a pohodlíčko mu zkončí. Jo a byli to kamarádi, jak je tady často zmiňováno. To jsou situace, kterým se ještě můžeš vyhnout, přemýšlej o tom 🙂 Pokud hledáš mezi zaměstnanci, budeš jim nejspíše muset nabídnout nějakou konkrétní částku za splnění úkolu, tak jak jsou zvyklí, možná navíc ještě nějakou prémii, pokud to bude rychle, nebo to bude mít úspěch a ani to nezaručí, že to opravdu udělají. Tu nechuť zaměstnanců cokoliv měnit taky často potkávám, mrzí mě to, protože často jde o vzdělané a chytré lidi. Teď mi jeden kamarád ing., který po promocích už pár měsíců neúspěšně hledá práci, řekl, že v podnikání nevidí perspektivu, chce být zaměstnanec. Bojí se zodpovědnosti, chce jistotu.
Ctěný pane Radku,
dva jsou "RADA", tři jsou "ZRADA".
Nepřijímám žádné peníze, pokud je projekt nevydělá. 😉
Kontakt: nereus@atlas.cz
Srdečně zdraví Ladislav
vetsina komentaru ma spatne zkusenosti se spolecniky. Z toho vyplyva, ze vetsina se spolecnikem zacinala. Takze spolecnik se urcite sehnat da. Chce to jen hledat. Nakonec se s nim asi ve spatnem rozejdes, ale nejak se zacit musi. I John zacinal se spolecniky.
Musím přiznat, že jste mi nasadili brouka do hlavy 🙂
Když se nad tím zamyslím, je možné že ta potřeba společníka vychází spíš z potřeby mít někoho kdo mě bude motivovat a s kým se budou sdílet starosti nad problémy.
Začínám se na věci dívat trochu jinak a je možné, že do toho půjdu sám. Jinak by nakonec člověk potřeboval celý dav lidí (programátora, právníka, statistika apod.) a to prostě nejde. Bude sice bolet dát většinu úspor do něčeho riskantního, ale… o tom to je.
Když si teď začínám uvědomovat co všechno je třeba zařídit, aby fungoval byť i velice jednoduchý projekt, trochu mě to děsí. Na druhou stranu je to výzva a skvělý pocit dát životu nějaký směr.
Ten Webtrh jsem neznal, hned ho prozkoumám 🙂
Na mě to působí tak, že nemáš co nabídnout.
Nejde o nechuť lidí dělat věci, které nemají bezprostřední užitek (kolik lidí se třeba vzdělává, kolik lidí investuje apod.). Problém je, že u tvých nápadů jsi nejspíš ten jediný, kdo v jejich budoucí užitek věří.
Jde o nechuť lidí dělat věci, které pokládají za mrhání časem.
Zamyslel bych se nejprve, zda máš opravdu dobrý nápad, kterému věříš, neboť jak píše LLook, někomu to může připadat nesmyslné a nechce tím ztrácet čas, neboť je to třeba jen tvůj sen, tvůj nápad, tvoje (nereálná) představa. Chceš-li získat partnera, kterému nabízíš "jen" podíl na nějakém imaginárním zisku v budoucnu, tak ho musíš nejprve umět přesvědčit a nadchnout pro danou myšlenku, aby tomu věřil stejně jako ty.
Nezavrhoval bych hned partnery, jak tady mnohokrát zaznělo. Chce to ale předem stanovit přesná pravidla – co kdo bude dělat, kolik kdo bude investovat času, práce, peněz, jak se budou hradit dodatečné náklady, jak se bude dělit zisk / ztráta,…
Často je totiž lepší mít partnera, který má společný zájem a cíl, než jen někomu nasypat peníze, aby něco udělal a "po nás potopa". (Na ty platby hlavně za programátorské práce si dej mimořádný pozor, ať neplatíš za zmetek, který ti už nikdo neopraví.)
Pozri, s partnermi to máš rovnaké v biznise tak aj doma. Môžeš niekoho poznať dlho, potom spolu začnete robiť biznis a dopadne to dobre. K výberu: Nemal by to byť známy, ale skôr kolega.
Poznám firmy, kde sú dvaja spoločníci a ide im to. Robili dlho spolu a potom sa im to akosi rozrástlo.
Viem o firme, ktorá začínala s 11 spoločníkmi a dnes to vedie jeden…
Záleží veľa od okolností.
Neviem či to patrí tak úplne k tomuto príspevku. Ale založil som len 2 dni dozadu organizáciu WOOSP.
World Organization Of Smart People, ktorá ponúka niekoľko výhod:
1. members will be in the smartest organization in the world
2. opportunity to participate in interesting projects going live or over the Internet
3. opportunity to earn money
4. good feeling of well-done job
5. new knowledge and experience
6. opportunity to meet new friends from around the world
7. become an example for your friends, family and surroundings
and much more …
K fungovaniu v organizácii stačia základy angličtiny, členstvo je bezplatné. Organizácia je medzinárodná, a preto budete mať možnosť stretnúť a spoznať ľudí z celého sveta. Podieľať sa na zaujímavých projektoch organizácie, ukázať svoje schopnosti, vedomosti a v neposlednom rade nájsť "svojich" ľudí, ktorí myslia a konajú podobne ako vy.
pre RADKA: V tomto prípade programátora, ktorý bude zároveň spoločníkom pri realizácii vášho nápadu.
Asi založím dumb dot org :).
Nevím, skoro unisono tady zní "společník ne, kup si programátora", ale nepadlo tady tohle: Nápad bývá (měl by být;) spojen s know how, strategickou informací, objevení místa na trhu apod. No, a podle závažnosti téhle kapitoly je dost rizikové, že najmete za 30k nějakého programátora… a on Vám s tím uteče. Co myslíte?
Nahlížel bych na problém taky přes osobnostní typologii. Do podnikání se musí zvát podnikatelé, ti obohatí vizi, mají obchodní a organizační talent, ochotu investovat své finance, know how atd. Dávat podíl typickému vykonavateli nedává žádný smysl. Jestli není připraven dělat byznys, poveze se, i kdyby pracoval nonstop 🙂 Pracovat nestačí.
Petr: je dost nepravděpodobné, že nápad úspěšně zrealizuje jeho nositel, natož někdo kdo jen slyšel hrubou představu.
Podle mně nejlepší by bylo asi našetřit peníze a ty pak nabídnout nějakému studentov,, nebo malé firmě. který by systém naprogramoval. Každopádně nápadů bývá vždy hodně, ale jejich realizace je mizerná vždy..
2Mart: Dobry nazor. Souhlasim. Malokdy to je jen o praci. Hodne casto je potreba vzdycky tam dat neco navic. A tezko se to da definovat.
Ahoj Radku,
také pracuju sám několik let na online službě s několika šikovnými programátory. Je přirozené, že každý je nějaký a ne třeba jako ty. Jenže díky tomu třeba vznikne tvá služba (každý přeci nemá odvahu). Určitě bych se být tebou nevzdával.
Samota je občas strašná věc – na druhou stranu, pokud projektu věříš a sám by sis službu u sebe objednal (teorie, kterou razím), pak máš první malou část za sebou.
Tou druhou bude propagace a růst, což je nejtěžší fáze. Každopádně v této fázi bych teprve začal přemýšlet o nabídnutí menšinového podílu společnosti, která ti pomůže. Cílem spolupráce by mohl být prodej projektu během třeba 3 – 4 let za 5 – 8 násobek ročního zisku (funguje to i v rámci střední Evropy – kdysi o tom psal John, že v USA to takto funguje – tehdy ale myslím psal o 3 – 5 násobku). Nešel bych do toho ale s někým, kdo nemá zkušenosti s růstem firem (i kdyby ti ty peníze dal).
Pokud věříš, že poslední část zvládneš sám a plán bude mít úspěch, asi bych do toho šel sám.
Dostal jsem dříve, ale i dnes, hodně nezištných rad a zpětných vazeb ať od zákazníků, spolupracovníků, právníků, či úspěšných podnikatelů, proto rád pomůžu nezištně i ostatním začínajícím startupům:
krabs@myfreight.cz
ještě doplním k těm společníkům:
1) čím později někomu nabídneš podíl, tím větší hodnotu za to můžeš poptávat (protože bude už něco vykonaného). Nehledě na to, že pak se i zvýší potencionální okruh zájemců a také když už budeš mít něco za sebou, tak tě to donutí se nad tím více zamyslet co mu vůbec nabidnout – teď je to jednoduché, když porcuješ vzdušný zámek.
2) ve svém postu (5) jsem spíše nabádal k velmi důkladnému zvážení, než od úplného odrazení. Osobně mám zkušenosti se všemi uvedenými verzemi:
A) tedy bez společníka (osobně mi vadí nést všechny starosti sám; nicméně nyní se to chystám zkusit znovu, ale co nejvíce starostí outsourcovat)
B) se společníky – špatná zkušenost (geniální projekt byl zkažen díky společníkům, byla to ale zkušenost které rozhodně nelituji ač to bylo značně vyhrocené)
C) se společníky – dobrá zkušenost (měl jsem štěstí na team; vím že zcela jistě bych se bez nich nedostal tak daleko)
… a pak se v tom vyznej :o) Rozhodně to nejde obecně paušalizovat, je to vysoce individuální. Ale vysoká obezřetnost a důkladná rozvaha je opravdu na místě. Dobře to napsal Mart (25) Good luck
Vůbec jsem netušil, kolik zajímavých názorů se tady objeví! Některé jsou protikladné, o to víc ale motivují k zamyšlení.
Rozhodl jsem se rozjet sám ten jednodušší ze dvou projektů, ten druhý nechám na později. Během týdne bych měl mít za sebou obchodní jednání, které ukáží, zda to půjde dělat ziskově.
Ten druhý nápad bude náročnější, budu muset určitě někoho přibrat, anebo najít investora. Pokud ten první projekt vyjde, myslím že bude mnohem jednodušší přesvědčit někoho o tom druhém.
Moc rád bych to první děťátko za dva tři měsíce hrdě představil, držte palce! 🙂
Chci to dělat v Johnově stylu – ořezat to na základní funkční kostru, nic zbytečného navíc a pak postupně vylepšovat, pokud to bude vydělávat.
Jedná se o marketingovou službu, kterou si dosud mohly dovolit jen velké firmy. Po roce práce ve společnosti co se tím zabývá jsem zjistil, jak to hodně zlevnit (za cenu jistého zjednodušení a s využitím automatizace) a zpřístupnit malým firmičkám.
Zni to dobre alespon ramcove, ze vychazis z neceho co funguje ale delas to v necem lepsi(v tomhle pripade levnejsi)..to treba me ukazuje ze myslis v realnych pojmech, nebo jak to rict.
Jeste k tomuhle si myslim ze je plus mit za sebou nejakej uspesnej projekt(aspon jeden),na druhou stranu v tom pripade uz asi clovek ma i na zaplaceni toho programatora..ale muze se stat ze penize dojdou(stalo se to me), a pak ty reference pomahaji…Ja sehnal investora, zatim je spoluprace fajn, plati a projekt nechava na me, behem dvou mesicu bude prvni verze 😛
radek – ja vidím problém skôr v tebe a nie v tých programátoroch. Prečo chceš riziko neúspechu hodiť práve na nich? Lebo sa sám bojíš a ten tvoj nápad rozhodne nie je dokonalý a bez rizika. Len si ten strach nevyťahuješ z podvedomia. Inak by si tie nápady už dávno pustil. Ale ak sa nájde niekto, kto ti to zadarmo naprogramuje, tak si rád zoberieš podiel.
Ako sa tu písalo už mnohokrát – nápadov je prebytok a nestoja väčšinou ani za korunu.
Ty sám musíš niečo začať realizovať a ak budú hotové aspoň prvé kroky, prvá aj keď nedokonalá, ale funkčná verzia, tak niekto ľahšie uverí, že to myslíš skutočne vážne. Tak vážne, že si bol ochotný do toho investovať peniaze aj čas. A nie len nápad (pre 99% ľudí bezcenný). Takých nápadov ti každý podnikateľ vystrieľa z rukáva na počkanie desiatky.
Pokiaľ myslíš, že máš dobrý nápad, tak makaj v robote, alebo na brigáde, šetri a za pár mesiacov si to ufinancuješ aj sám. A nemusíš sa s níkým deliť o zisk.
Jedinej spolecnik, nejlepsi spolecnik: ))
Btw: kdyz chces zacit podnikat, tak se nemusis nutne hned vzdavat zamestnani. Kratkodobe jakozto prechodna faze muze fungovat oboji zaroven, i kdyz to chce trochu zatnout zuby a mit hodne passion; )
podnikat bez kapitálu to je jako plavat bez nohou…
Našetři si nejdřív nějaké peníze a potom začni nápady realizovat , až ti začnou něco vydělávat partťáky najdeš snadněji…
podobny problem ted taky resim, mam spoustu napadu, dokonce par uz jsem jich i zrealizoval, ale nektere potrebujou dotahnout do konce, udelat QA, opravit chyby, sehnat reklamni klienty, no a na to ja moc nejsem 🙁
Ahoj, no mluví se tady o společnících… ale zajímalo by mě co si myslíte o zaměstání kamaráda…?:) těším se na Vaše názory…
2Honza: Zamestnavani kamaradu je jeste horsi.. velke riziko, ze o toho kamarada prijdes.
Souhlasím s velkou opatrností při výběru společníka a s tím, že čím později ho vezmeš, tím menší podíl můžeš nabídnout. Klíčem je zkusit tu myšlenku co nejdříve prodat, jakoby ta služba existovala – o výrobu se starej později. Někdy je hodně těžké přijít na to, jak to udělat, ale ušetří to spoustu jiných starostí. K najímání programátorů: klíčem je chtít výrobu na klíč za předem dohodnutou částku – on pak na oplátku bude chtít jasné zadání a to povede k hodně užitečnému dialogu a mimo toho se dobereš k reálnějšímu pohledu na své náklady dříve než bude pozdě. Kdybys pak někoho hledal, zkus třeba také náš projekt http://www.itkult.com, je tam 1200 firem i kontraktorů a inzerce je teď zdarma (dej mi vědět na email). Petr
hm, jsem jeden z pametniku internetovych zacatku u nas a mohu rici ze od napadu k realizaci je velmi dlouha cesta.Nápadů na dobré služby za hodinu kazdý dokáze vymyslet asi tak deset. Potiz s Radkem vidim v tom, ze na mne pusobi dojme cloveka, ktery nema vubec zadne zkusenosti s podnikanim a veri, ze napad je to nejdůlezitejsi….. coz je naprosta blbost…
Jinak osobne jsem v jedne sve firme mel spolecnika ktereho jsem skoro neznal kdyz jsme spolecne rozjizdeli podnikani … ale role byly presne stanoveny . … ja jsem ridil, co se ma delat, motivoval a makal… on se ucil a makal… tomu byly nastaveny i nase podily na zisku. Fungovalo to perfektne a kdyz jsme ukoncili cinnost tak to bylo v dobrem a kazdeho nas nase spoluprace posunula dopredu.
2swen: Jsem rad kdyz vidim takove komentare. Protoze presne takto to je.. Napadu si kazdy vymyslime stovky. Ale kazdy detail te realizace je klic k uspechu. Nektere detaily doopravdy pomuzou, jine jsou jen mrhanim casu. Je potreba vedet co je dulezite. Nebo testovat a rychle implementovat. Je to spousta prace, ale je to zpusob jak uspet.
Díky za komentář swena. Pořád mi totiž článek připadal divný, ale nedokázal jsem přesně říct co.
Mám pocit, že když je někdo líný, nebo nezkušený, tak obviní obvykle lidi, že jsou líní a raději chtějí zaměstnanecké jistoty.
Už je to takový folklór. Nechopní šéfové házejí vinu na líné zaměstnance, nezkušení realizátoři na líné lidi.
Škoda je že pan Radek tu nemá adresu, ja som jeden z tých ľudí čo hľadajú takých ľudí ako je Radek. Rád by som si vypočul vaše nápady a vymysleli spoluprácu.
Jedna z vecí, ktorým sa katívne venujem je tvorba softvéru na zakázku.
Pan Radek napíšte mi na kucera@myvision.sk
Ahoj všem,
podnikám od roku 1986 pouze obchody. Jak už tu někdo psal, tak nápadů těch je opravdu spousta a osobně jsem byl fabrika na nápady, dnes mi je necelích 50let jsem unavený. Hrozně rád vidím zapaléné mladé lidi do podnikání a závidím jim ten elán, ale bílou zavistí. ) Za tuto dobu jsem se naučil čist lidi i podle toho co napíší. Myslím, že u radka nejde o společníka pouze za práci, ale spíše hledá sponzora svého nápadu. Ovšem je lepší vždy jednat na rovinu a nestydět se, že třeba němáte potřebnž kapitál. Já začínal ze pujčenýma 2500Kč za bolševika jako vekslák a šlo to. po revoluci jsem špatným rozhodnutím o moje investice přišel. Chvilku jsem se potloukal až mě napadlo si opět půjčit 40 000Kč a začal jsem obchodovat s Asii, během roku jsem měl peníze, které jsem stratil zpět a moje firma fungovala. v roce 2005 jsem chtěl svou opravdu dobře zajetou firmu rozdělit a hledal jsem společníka, kterému mohu věřit a našel jsem. Byl to chytrý kluk, kterého jsem znal od mala i jeho rodinu. Tak jsem ho zapracoval vše fungovalo, zatím pouze za plat. Následně jsem už chtěl ukončit svou činost a věnovat se koníčkům a odpočinku. Dnes je firma pod plným vedením onoho chlapce, sice dle recese" malinko níže, ale stále prosperuje. Rád to pozoruji i jeho energiji a dravost a jsem pyšný! )
Ovšem v "podnikatelském důchodě" jsem se začal nudit. A tak jsem chtěl navázat obchodní spolupráci s firmou v USA, ale bohužel ikdyž by se jednalo o opravdu velké objemy zboží a firma v USA byla rodinný podnik, tak domluna byla velice špatná, odpovědi na například email byl 10denní, telefonicky jsem jednal vždy s někým jiným, který nevěděl o ničem. Proto jsem se rozhodl dále se v USA neangažovat a pomalu připravuji výrobu onoho produktu v ČR. Dokonce jsem to pojal jako koníčka a jelikož se jedná o naprosto jiný druh podnikání a budu něco vyrábět což byl můj životní sen, tak mě to dělá strašnou radost.
Společník většinou neubere práci ba naopak přidá. Pokud jsem se mýlil a společníka nepotřebujete na peníze, pak začněte skromě bez společníka, dnes jsou firmy snad na vše a dohodnutí ceny je to nejmenší a vyjde to levněji. Pokud naberete společníka v začátku, tak tomu nedávám velkou šanci, pokud oba dva nebudete finančně silní.
Je to pouze má rada a zkušenost, která se mi vyplatila. A taky trochu moje ohlédnutí.
Pán Werner, priznám sa, že ma ten posledný odsek trochu zmiatol. Takže píšete, ak som to správne pochopil, je vhodné za prvého spoločníka si zohnať práve človeka, ktorý je vlastne zamestnancom?