Posilam vyvolane fotky do jedne vesnice, kterou jsme nastivili v Rajasthanu.
Ono me to neslo do hlavy, proc za nami mistni deti behaji a chteji porad at je fotime. Ale kdyz jsem pak videl jak ziji tak jsme pochopili, ze tohle je pro ne jedina sance jak mit nejakou vlastni fotku. Nekdo uz to takto v minulosti udelal, takze i my ted posilame nafocene fotky zpet do vesnice at je maji na pamatku.
Jen pro ilustraci takto se tam zije. Byli jsme pozvani do jednoho domu na typicky indicky caj. Pani domu, sla nejdrive nadojit mleko.
Pripravila mistni koreni do caje. Uvarila vodu, pridala koreni, cukr, caj a mleko.
Tohle je jejich obyvak/loznice. Vse velmi primitivni. Voda pouze v pumpe ve vesnici a musi se nosit rucne domu.
Tady si clovek uvedomi, ze mit vlastni fotku je v podstate velka vzacnost. Tohle jsou pro me presne okamziky, ktere mam na cestovani strasne rad. Clovek ziska mnohem lepsi perspektivu nad vlastnim zivotem, prilezitostmi co ma a jak ma s cim nakladat. Indie na me hrozne zapusobila. Asi nejvice tou energii, ktera primo z tech lidi cisi. Podivejte se na par fotek a musite uznat, ze to je z nich strasne videt.
Tohle je cast vesnice, ktera byla pred lety kompletne opustena. Ptame s proc a pruvodce rika jako duvod – black magic (cerna magie). Proste lidi uveri, ze kdyby tam zustali, tak se jim stane neco spatneho tak se prestehuji.
Zeny a deti jsou doma ve vesnici. Chlapi okupuji ulici, kde jsou ruzne obchody.
Jinak tohle je presne typ aktivit, ktere strasne rad pri cestovovani delam. Mit dobreho pruvodce, ktery dokaze vysvetlit mistni kulturu, nabozenstvi, zvyky… Videt vse na vlastni oci a uvedomit si jak ziji lidi na druhem konci sveta.
Tak doufam, ze poslane fotky jim udelaji radost a ze se do stejneho mista za par let znovu podivame.
Tohle je velmi dobré téma. Také rád poznávám, jak žijí lidé na vesnicicíh / mimo turistické oblasti, top zážitek, na který v životě nezapomenu, byla návštěva několika favel v Rio de Janeiru na vlastní pěst. Mám při tom ale morální dilema, jak se na místě chovat, aby to nebylo jak návštěva zoologické (jak pro mě, tak pro místní) – osobně to řeším tak, že na místě většinou nefotím a pokud ano, tak velmi diskrétně telefonem.
Třeba do těch zmíněných favel už před několika lety pronikl organizovaný gringo turismus. Asi je pozitivní, protože to do komunity přinese nějaké zlaťáky.
Jako naopak velmi negativní vliv vidím některé moravské cestovky, které vozí turisty třeba do českých vesnic v Banátu nebo do Karpat na Ukrajině. Kurví to jen místní lidi, krásně je to vidět například v ukrajinské Koločavě, což je díky českým turistům nejzkaženější vesnice na Zakarpatí.
Prosimte Johne, jak tam ty fotky posilas? Teda spis na jakou adresu? Nekam na radnici, a at si to tam prerozdelej, nebo do toho hotelu s zadosti at je tam roznesou?
Ten nas ridic/pruvodce v te vesnici sam bydli. Takze to posilam na adresu hotelu na jeho jmeno. A on to pak ve vesnici rozda.
A asi jsou víc šťastní, než spousta lidí u nás, i když nemají pomalu ani vlastní hajzlík 🙂
Přesně. Vidím, co se z nich a jejich dětí stává po příjezdu do Londýna.
Tohle me vzdycky taky zaujme.. jak v tech bohatych spolecnostech lidi maji cim dal vice problemu, ktere je delaji nestastne.
Zdá se mi, že kdyby jsi se nestal úspěšným podnikatelem, uživil by ses slušně i jako fotograf pro National Geografic. Máš dobrý cit pro kompozici.
Diky! Ale fotim strasne na rychlo. Takove bleskovky.
K tomu focení dětí – člověk by je mohl fotit a dávat to někam do úložiště, děti by opatrovaly adresu/odkaz a snad se dožijí aspoň nějakých chytrých telefonů za několik let, prostě by v dospělosti měli fotky z dětství. Takhle stejně v těch chýší ty fotky asi nevydrží desetiletí.Co by pro ně byl takový obyčejný tablet s Wikipedií – úplný poklad! Google by to focení mohl mít jako službu v rámci StreetView 🙂 Jdu se podívat, jestli někdo dělá nějaké superlevné foťáky pro rozvojový svět. I když fakt by to vyřešil nejlevnější smartphone a ten už se dá sehnat za desítky dolarů třeba za $25 už v roce 2014 – https://www.techchange.org/2014/07/30/cheap-smartphones-under-50-dollars/