Hodne casto mi nekdo napise zadost o nejakou radu co se tyka podnikani v USA. Je pro me stasne tezke ty rady efektivne predavat. Ono ve vetsine pripadu ti zadatele vubec nejsou pripraveni na tu odpoved.
Nejsou zvykly na to jak to v USA chodi. Vychazeji z podminek prostredi v CR. A snazi se treba napasovat nejake to svoje mysleni do Ameriky. Jenze jim to nefunguje. A nechapou proc.
Pak me pozadaji o radu. Ja jim poradim. A oni mi na to reknou, ze doslova s tou mou radou nesouhlasi. Protoze podle jejich nazoru to funguje jinak.
Uprimne to je pro mne stranse frustrujici. On si fakt asi kazdy musi nabit trosku hubu. Udelat ty svoje chyby. A pakje mnohem lepe pripraven neco pochopit. Je to az zoufale jak jasne je videt jak je kazdy sveho stesti strujcem.
Proč by tě to mělo frustrovat? To je jejich problém, že nerespektují radu člověka, kterého si sami zvolili za rádce. Já když někoho požádám o radu, tak vím proč a taky respektuji jeho názory. Pokud někdo takhle nepřistupuje ke mne, další rady se nedočlá.
Protoze kdyz se clovek snazi skutecne porad, tak se vziva do pribehu toho druhyho cloveka, kterymu chce pomoct. Tak holt mezilidsky vztahy fungujou, navzdory tvymu mechanicistnimu presvedceni, ze jde jen o prelivani neutralnich infomaci.
Pokud do nekoho nebo neceho davam usili, tak proste chci, at se to usili zuroci v neco realnyho. Tudiz hromady natvrdlych mrtvol jsou skutecne frustrujici cesta zivotem.
To nabiti huby ma jeste jeden efekt. Nejen, ze clovek ziska to info z vlastni zkusenosti, ale taky se dostane k nejaky pokore, ktera zas vede k tomu, ze kdyz mu nekdo, kdo ma nejakou zkusenost da radu, tak spolkne ty pripominky, ktery ho napadaji a treba o tom zacne trochu premyslet.
Mnohem lip, vlastne nekonecne lip se da predat informace nekomu, kdo uz nekdy neco delal, zkusil a dostal na drzku, nez nekomu, kdo porad jen sedi na zadku a vymysli kraviny, ktery splachne prvni vlna. Takovej clovek vnima a nemaluje si svy iluze a nechodi s nima po svete od jednoho gurua k druhymu, aby mu je potvrdil a aby si dokazal, ze ma pravdu.
Kdo vi vi, kdo nevi udela si startup.
Jo souhlasim.. Mnohem radeji davam radu kdo prosel tim tezkym… pak uplne vidim, ze ten clovek doopravdy oceni. Jinak je to ztrata casu… pro vsechny.
Ta definice startupu je relativní. Startup je jen pojem, kterým se označuje určitá forma projektu/firmy v určité fázi, nic víc. Jenže díky tomu, kolik je kolem startupů bullshitu si všichni myslí, že je to právě o tom vysedávání na konferencích, titulování a o lidech, kteří nezvládnou “nic víc”. V jistým smyslu byly i johnovy projekty startupy, které přerostly v menší firmy, až větší korporace.
Taky se dostal od nějakých vysněných cílů, přes tisíce problémů, až k finální podobě. A to je ta důležitá součást podnikání. Je jedno jak tomu kdo říká, jestli se zezačátku ptá nebo rovnou dělá, ale rozhoduje exekuce a výsledek.
A právě schopnost exekuce je ve většině startupů enormní, chybí ale to dotažení a schopnost přemýšlet nad rámec vlastního trhu. Málokomu se z ČR podaří udělat globální společnost bez znalosti cílovýho zákazníka.
To je tak trochu o potrefeny huse ne?
Pokud i Johnovy projekty byly startup, vcetne toho, ze neshanel investory, mentory, ubytovani v hostelu v Kalifornii, hodlal si zjevne ten byznys podrzet navzdy, byla to one man show, nezameroval se na rust, ale na cash atd atd atd, tak pak je startup uplne jakakoliv zacinajici firma, cimz se pojem startupu uplne vyprazdnuje.
Jinak startup je proste firma delana na rust a na dluh a to JE bullshit umoznenej anomalni monetarni politikou posledni dekady. Jakmile/az zmizi levny penize, zmizi startupy, protoze vsichni budou potrebovat vydelavat kurevsky rychlejc a v tradeoffu rust vs. cashout se vse prehoupne v prospech toho druheho.
Proc jsou startupy bullshit je taky zcela zjevny: kecat se da o vsem krome penez a kdyz nejde o penize a to primo o vydelky, tak se bullshituje o rozsahu trhu, obratu a podobnych ptakovinach, ktery nelze nikdy objektivizovat. Takze to pochopitelne pritahuje ocasky, co umi lepe kecat nez vydelavat. Coz je ale bohuzel v dost zasadnim rozporu se zajmem investora (kterymu to v dobe levnych penez ovsem vadi vyrazne mene).
Mám pocit, že máš trochu zvrácený pohled na slovíčko startup, lepší bude to prostudovat víc do detailu a nezaměřovat se jen na ten balast kolem. John začínal s nějakým nápadem, který chtěl dostat na trh a otestovat s co nejmenším množstvím prostředků. Jakmile se to zdálo OK, začal zmíněný rychlý růst a podnikání tzv. na dluh, výměnou za růst rapidní.
Proto se stále mezi startupy řadí i Uber, Xiaomi a další. Kdyby stopli raisování peněz od investorů, jsou v relativně krátký době v zisku, jenže tak nefunguje žádná rozumně rostoucí firma. Problém nastává jen ve chvíli, kdy chce většina investorů zpět peníze najednou a ty peníze tam momentálně nejsou. Ale jestli si myslíš, že do většiny projektů v early fázi dávají lidi peníze jen proto, že vidí před sebou modrý oči a nějakej potenciál, tak to je bláhová představa.
Vcelku pěkně tohle, o čem mluvíš, shrnuje v nedávným blogpostu Andreessen Horowitz, který se snaží vysvětlit, proč je nebo není na řadě další technologická bublina, díky “levným penězům” od investorů.
A souhlasím i s tím, že si startup opravdu říká každej druhej, koho na záchodě napadne nápad, do kterýho by rád vrazil maximálně 5 tisíc, objel 30 konferencí, kde si zaspeakuje a pak ladil 3 roky web, aby zjistil, že je to k ničemu. Takový lidi nepočítám mezi podnikatele vůbec.
Johne, chtel bych se zeptat jak testujes napady na podnikani, snad se to trochu hodi k tomuto clanku. Udelas na to nejjednodussi website, davas inzeraty do Craigslist, na Ebay apod., ale co delas kdyz to nefunguje? Snazis se to optimalizovat, kolik casu a penez investujes do jednoho napadu nez se rozhodnes, jestli ma smysl pokracovat nebo ne?
Jde o to, ze nekdo preferuje “fail fast”, vyzkouset co nejvic veci jenom povrchne, a nekdo rika, ze je potreba vytrvalost a jit vic do hloubky, aby se ukazaly nejake vysledky.
Takze co je pro tebe dulezitejsi, vyzkouset co nejvic, nebo vytrvalost u jednoho napadu? A pokud vytrvalost, tak kolik casu a penez investovat do jednoho napadu, nez clovek vidi, ze to nefunguje a zkusi neco jineho?
Ne moc to neoptimizuji. Radeji to udelam i trosku horsi .. jen abych videl, jestli to vubec ma nejakou sanci na zivot. A kdyz vidim, ze zakaznici objednaji i kdyz web neni uplne dokonaly (nebo je i doslova strasny) tak je to pro me velmi povzbudive. A pak je cas teprve optimalizovat.
V podstate cim strasnejsi web a presto zakaznik objedna = to je pro me nejlepsi zprava. Radeji vyzkouset co nejvice. Investovat minimum. Videt co se chyti. A na tom pak pracovat.
Diky za odpovedi, jeste bych se zeptal jak vybiras napady ktere
budes testovat. Protoze kazdy ma aspon 10x vic napadu nez stihne
realizovat nebo testovat, ale neda se vubec odhadnout co bude
fungovat a co ne. Vetsinou je to presne naopak nez si clovek
predstavoval, to co se mu zdalo nejlepsi vubec nefunguje a ty
nejhorsi napady prinesou nejlepsi vysledky.
Takze nejdriv vyhodis ty nejlepsi napady, pak vyberes ty 3 nejhorsi
a ty zacnes testovat? Nebo je lepsi hodit si korunou?
Nebo mas nejaky system a testujes treba to kde mas nejakou
konkurencni vyhodu, nebo to co te zrovna nejvic bavi, nebo
vyberes to co jde rychle otestovat a zbytek nechas zatim lezet?
K tomuhle se zrovna ty penize hodi. Totiz ze kdyz ma clovek prachy, tak muze testnout mnohem vic tech svych napadu, i kdyz to castecne musi outsourcovat, takze to neni idealne udelany. Ale jako nastrel pro zjisteni informace to staci.
Plus se zkusenostma se clovek uci a uci se taky vyhodnocovat nejaky jemnejsi signaly (treba signup/customer ratio atd), ktery by jinak nadhodnotil nebo podhodnotil.
Clovek se taky uci prenaset svy zkusenosti multioborove, tj. kdyz se vyznas v jednom oboru/trhu, tak aby ses co nejrychleji zorientoval v druhym.
Je dulezity zacit, zapomenout na to, ze nekde na konci je dovolena na Komorach a neustale to cele probirat a prehodnocovat a nebyt otrokem svych genialnich myslenek, tj. nezaseknout se na nich. Kazdy i relativne skvely reseni ma milion variant, jak ho lze vytunit.
V dnesnej dobe uz existuje vela nastrojov, ktore ti zabezpecia prvych navstevnikov, ktori ti v pripade dobreho napadu “ohodnotia” web pozitivne a mozes sa bud posunut dalej alebo prejst na iny projekt, napr. http://www.producthunt.com, news.ycombinator.com atd.
Nemal by si byť z toho frustrovaný ,lebo nikdy nedáš každému radu šitú presne na neho ani tebe nedá každý radu ktorú by so možno chcel počuť ,ale každý sa snaží dávať také rady ktoré uznáva za naj a myslí si že takto to bude fungovať najlepšie asponň si myslím 🙂 Keď by si sa spýtal 10 manažérov na nejaký problém mí´žeš dostať aj 10 odlišné odpovede to je proste pluralita názorov.
Ahoj Johne,
Mne sa od začiatku čo ťa čítam páči ako detailne a bez vaty píšeš o podnikaní (nie len v USA).
O fenoméne múdrych hláv, ktoré si pýtajú radu a potom o nej záporné diskutujú viem tiež svoje. Robím v alternatívnej energetike – EnergiaWeb.sk, ale sa mi “páčia” názory, “ja sa tomu nevenujem, ale podľa mňa je to inak”.
Prosím ťa máš pocit, že je to najmí¤ zvyk nás stredo a vychodo Eurí³panov, alebo aj Američanov?
Ale ako tu odznelo – je to ich právo si nabiť hubu aj nechcú počúvať.
Možná by stálo zato dát dohromady nějaké obecné – ani ne rady, ale spíš popis toho trhu. V čem je jiný. Oproti třeba Evropě.
Ten mám pocit velmi dobře popsal ve svojí knížce 😉
Ono není vůbec na škodu, aby si člověk prve v tom novém prostředí něco vyzkoušel, párkrát narazil a vzal si z toho patřičné ponaučení a posouval se tak postupným vývojem dál..někde na té cestě mohou přijít dobré rady od zkušenějších lidí určitě vhod, ale podstatné je, zda si to pak ten někdo dokáže poskládat do souvislostí a napasovat na své zkušenosti a vytěžit z rad to maximum.
No a pak tu máme Johna, který si jede podle svého selského rozumu, a kdyby si do toho nechal kecat a poslouchal rady všemožných chytrolínů, kteří se mihnou kolem, tak dnes v USA určitě není tam kde je.. 😉