Nejsem zadny odbornik nebo ekonom. Uprimne spouste veci nerozumim. Ale utkvelo me v hlave, ze jednim z duvodu financni krize bylo ruzne obchodovani s derivaty. Proste banky si vytvorili z hypotek ruzne cenne papiry, jine agentury na ty papiry dali nejaky rating a pak se s temi cennymi papiry obchodovalo. S tim, ze nikdo poradne nevidel dovnitr s cim se vlastne obchoduje. A pak to prasklo.
Po skonceni financi krize jsem myslel, ze se od techto ruznych derivatu bude spise odstupovat. Z me prakticke zkusenosti je to opak. Vsechny me posledni pujcky na koupi skladu jsou tzv. interest swap. Banka mi da pujcku s promenlivou urokovou mirou, ktera se vaze na nejaky index. Ale ja chci mit ty uroky fixovane aspon na nejakou dobu. Treba pet let. Takze banka vytvori tzv. interest swap diky kteremu mam garanci na urcity urok na urcitou dobu. Pro me je ten interest swap jako kdybych si kupoval pojisteni, ze me ten urok nebude letat nahoru nebo dolu. Je to teda znovu derivat se kterym se obchoduje. Ja jsem jedna strana obchodu a na druhe je zase nekdo kdo to pouziva jako hedge nebo spekuluje. Proste si treba mysli, ze uroky nahoru nepujdou, takze kupuje tyto derivaty. A asi techto lidi je hodne, takze proto to ty banky tak prosazuji.
Tyto interest swap pujcky pred financni krizi mohli vyuzivat pouze obrovske firmy a na par obchodech. Ale ted je to naprosto bezna vec. Presunulo se to k mensim firmam. A skoro na vsechny dealy co banky nabizeji. Myslim, ze uplne kazdy deal nad $1M je ted agresivne tlacen jako interest swap (mozna i povinne). Ja osobne mam rad, kdyz je vsechno velmi jednoduche a srozumitelne. Takze jsem se temto interest swapum vyhybal s tim, ze jsem rikal, ze tomu nerozumim at mi to nevnucuji. Ale banky to vnucuji velmi agresivne.
Paradoxne kvuli vetsi regulaci po finacni krizi musi prochazet pres ruzne kontroly a nova pravidla. Takze treba podminkou teto pujcky je, ze mi nejaky odbornik z banky musi udelat prezentaci, nahrava se ten konferencni hovor a musi z toho vyjit najevo, ze tomu rozumim. Vsichni okolo se taky tvari, ze tomu rozumi, ale kdyz davam otazky bankerum tak mam pocit, ze tomu poradne nerozumi nikdo. Ale kazdy kolem toho strasne naslapuje po spickach, protoze podle zakonu mi to nikdo nesmi prodat, kdyz tomu nerozumim.
Teoreticky me to muze byt uplne jedno. Diky tomu swapu mam nizky urok a dobrou pujcku. Jen mi nejde do hlavy, ze po financni krizi se to takto rozjelo. Clovek by cekal, ze se spise ruzne financni produkty zjednodussi. Ne ze se bude delat cim dal vice ruzneho spekulativniho obchodovani.
Taky nevim co je na tom pravdy nebo jestli jsem tomu dobre rozumel. U posledni pujcky jsem se na toto trosku dukladneji ptal meho bankere. A pak mi mezi reci rekl, ze to teda nesmi vubec sirit, ale ze pro banku je to obchodvani pomalu dulezitejsi nez ten urok co mi uctuji. Rikal mi, ze ma projekci k me pujcce, ze na tom obchodovani me pujcky vydelaji neco pres 100 tisic dolaru (presne si to nepamatuji).
Jen male vysvetleni na zaver proc to vubec resim. Hodne pujcek splacim rychleji nez je jejich splatnost. Takze se potykam s necim cemu se rika tzv. pre-payment penalty. Pokuta za rychlejsi splaceni. V minulosti jsem treba ziskal pujcky, kde zadna pre-payment penalty nebyla. Kdykoliv poslu extra splatku tak se nic nedeje. Tyhle pujcky mam nejradeji. Pak jsem mel nejake pujcky kde byla prepayment penaly mensi cim vice let jsem pujcku drzel. Velmi oblibene bylo 5-4-3-2-1. Prvni rok byla pre-payment penaly 5%, dalsi rok 4%, … a tak dale. A ted kdyz se nabizi ten interest swap tak to zacina byt s temi pre-payment penalty komplikovanejsi. Zalezi totiz jestli uroky pujdou nahoru nebo ne. Kdyz ano tak na predplaceni vydelam. Kdyz zustanou stejne nebo pujdou dolu tak mam nejakou pre-payment penalty. Ale ta neni pevne dana. Urcuje se podle toho jak se zrovan ten muj swap obchoduje. Jestli je nekdo ochoten ho koupit nebo ne. Na toto existuje trh, kde se kazdy den da podivat na to obchodovani. Ale uz to neni tak primitivni na planovani. Ten swap se obchoduje ruzne podle toho jaka je nabidka a poptavka.
skusme nad tym trosku spekulovat, co ta banka z toho ma 🙂
K tej otazke preco sa tieto poistky na hypoteky zacali robit pre retail, tak zacali sa prave preto aby nenastali problemy ako v 2008. Banka si ale samozrejme najde dovod ako na predaji poistiek zarobit.
ja si myslim ze urobi presne toto:
Banka spravi jednoduchu arbitraz. Tebe poistenie preda za nejaku cenu, ktoru si stanovi a zaroven presne ten isty objem nakupi na burze v podobe standardizovaneho kontraktu. postupne pozbiera stovky podnikatelov, ktori potrebuju stovky milionov poistiek. Tieto podpisane zmluvy sa rozclenia na 1-2-5 rocne expiracie a podla tejto expiracie sa postupne nakupuju a pre banku je to risk free trade. tieto urokove derivaty sa obchoduju v gigantickych objemoch na paku, obchoduju ich prevazne institucie a naklady na ne su najlacnejsie zo vsetkych produktov obchodovanych na burze.
ak by som to mal napisat uplne jednoducho, tak by som to prirovnal k tomu, ze ti bankar zavola a povie ti, ze ti chce predat akcie microsoftu za $45. hned ako mu posles peniaze tak ich na burze nakupi za $38. Z akciami MSFT to ale spravit nemoze, lebo kazdy vie ze sa obchoduje na burze za $38.
A v pripade EURovych uroku jim likviditu v Londyne zprostredkuje RSJ a Janecek si pak muze koupit nove Ferrari a nebo si do toho jeho mnohozenstvi nabrnkount nejakou dalsi adeptku 🙂 🙂
Nicmene duvod prodeje techto pujce je asi skutecne jen v dodatecne marzi banky na zprostredkovani tech swapu. Protoze oni by samozrejme mohli poskytovat jen pujcky s pevnym (= vyssim) urokem, nebo s urokem navazanym na plovouci vysi urokovych sazeb. No a na Johnovi by pak bylo, jestli si riziko menicich se urokovych sazeb necha na sobe a riskne to, nebo jestli se pujde zajistit swapovym obchodem co mu zafixuje urokovou sazbu na celou dobu pujcky.
Je celkem logicke, ze banka mu tento prostor nenechava a misto toho mu preproda i to zajisteni. Potud je to v poradku, potud je to risk free trade ze strany banky. Problem muze nastavat v momente, kdy nejaky jedinec v te bance pojme napad misto prosteho nakupu swapu s nimi nejak pracovat, kontinuelne je prodavat a nakupovat na zaklade nejakeho matematickeho modelu. A tady plati, opet je to neco naprosto v pohode, pokud to dela RSJ ci kdokoliv jiny za sve vlastni penize. Nicmene nejaci picicmundove v bance spekulujici s penezi jinych a nenesouci riziko jsou moralnim hazardem, protoze pokud nekdo prodela sve penize, nic se nestalo. Pokud nekdo prodela bankovni penize stradatelu, tak jsme v haji, neb dle velikosti banky ji pak ve vetsi ci mensi mire jdeme zachranovat vsichni. A tady presne ma nastupovat bankovni regulace, ktera toto nedovoli.
V praxi to ovsem bohuzel probiha spise tak, ze tyto instituce rizene lidmi, co by nedokazali fungovat s vlastnimi penezi, tak hlasite krici, ze kdyz se jim to zakaze, tak to vlastne je obrovsky problem, protoze tamhle ten a tuhle ten to muze delat, ze se to pak zakazuje ci komplikuje uplne vsem, coz by v tomto kokretnim pripade vedlo jen k navyseni uroku na vsech pujckach vsem… A cele to maji na povel politici, co jsou jeste min znali a schopni, nez ti bankeri….
BTW: Jaky byl hackaton? 🙂
hackathon bol fajn.
V tom co se jak obchoduje bych problém neviděl, ať už je to spekulace nebo potřeba reálného byznysu. Jak říká John, že před krizí to mohly používat jen velké firmy, to je základní kámen úrazu, Protože to teď může používat každý, tak nehrozí riziko, že by se to všechno vrtlo do nějaké bubliny. Čím víc prvků v trhu, tím menší šance na to, že se ten trh nezvládne sám regulovat.
lenze John sa v tomto prave myli. pretoze pred krizov tento druh poistky mohol kupit hocikto, rovnako aj dnes, akurat dnes ma moznost si vybrat ci si poistku kupi draho alebo lacno. pretoze za nim pride poistovak az domov
To je stejné jako s akciovou nebo komoditní burzou – je to nejefektivnější způsob jak spárovat nabídku s poptávkou. Na rozdíl od finančních derivátů existují už stovky let a většina lidí, kteří je využívají jim celkem dobře rozumí.
Finanční deriváty neexistují tak dlouho a řada lidí jim zdaleka tolik nerozuměla – což byl prvotní zdroj finanční krize. V jistém okamžiku se nedůvěra v tyto instrumenty (hlavně ty vázané na hypotéky) zvýšila natolik, že se s nimi zastavilo obchodování – nebyl je ochoten nikdo koupit za žádnou cenu a krize byla na scéně. Nyní tomu snad odpovědní lidé v bankách rozumí více. Regulátor se samozřejmě snaží o to, aby lidé, kteří deriváty používají jim rozuměli – protože to může zabránit případným neodpovídajícím reakcím či nedůvěře.
Finanční deriváty tu tedy jsou i budou nadále a bude používat čím dál více lidí, protože jsou efektivní.
S tymto vobec nesuhlasim… to ze sa fin. derivatom nerozumie/nerozumelo, nebola pricina krizy. ti co si derivaty navymyslali vedeli velmi dobre co robia, ti jediní kto tomu neorzumeli bol dovercivi kupujuci na opacnej strane paky… financne derivaty nereflektuju ziadnu pridanu hodnotu, su len cisto spekulativny nastroj, ktory vyuziva ludsku hlupost a chamtivost (bohuzial vacsina kupijucich ma obe tieto vlastnosti)
A to vis, ze to cele vymyslela a zorganizovala Clintonova administrativa a ne zadni proradni bankeri? Ti bankeri byli prave ta duveriva cast, co to kupovala. Ja jen, jestli mas predstavu o kom vlastne pises. 😉 A jako dokonaly paradox si pak ta masa volicich ovecek zvolila socialniho inzenyra Obamu, aby to zas jinym socialnim inzenyrstvim lecil… To je to kouzlo demokracie. 🙂 🙂
ti důvěřiví kupující byli také bankéři… Finanční deriváty samozřejmě přidanou hodnotu mají , protože slouží například k zajišťování výše úroků – viz Johnův příspěvek a nemyslím si, že když John má výši úroků zajištěnou derivátem, že to má co do činění s chamtivostí nebo hloupostí.
Je stejné jako na komoditních burzách si producenti zajišťují pomocí derivátů cenu svých produktů – ať už je to ropa nebo zlato či pšenice.