Radeji podnikam s vetsi konkurenci s fungujicim prostredim kolem me

Uplne zjednodusene receno muzete podnikat v zemi, kde je sice obrovska konkurence, ale vse kolem vas funguje. Zakony funguji. Sluzby kolem vas fungui. Proste jde to relativne snadno, protoze mate dobrou podporu.

Nebo muzete podnikat v nejake mene rozvinute zemi, kde je korupce, nejasna pravidla a skoro nic nefunguje. Zapojeni internetu bude trvat vecnost. Posta nebude poradne fungovat. Zakony jsou nejasne a zijete ve strachu, ze nekde neco nevedomky porusite. Musite prekonavat obrovske byrokraticke prekazky nez se vam cokoliv podari.

Ono tohle neni o Americe a nejake jine zemi. V USA toho taky spousta nefunguje. Spise jen takovy priklad principu. A da se to najit vsude.

Ja jsem u sebe zjistil, ze radeji podnikam tam kde to funguje. To ze to funguje znamena i vetsi konkurenci. Cim mensi byrokracie tim vice lidi muze podnikat. Je to tim i tezsi. Kdybyste byly v zemi, kde date nejaky uplatek a pak dostanete nejake specialni povoleni tak uz mate vyhodu, kterou ostatni nemaji. Ale nejak to neni ono. Mam pocit, ze cim mene prekazek, ktere jen tak zdrzuji od podnikani je vzdy lepsi. Ze je dulezite mit ten fokus ciste na tom cili. Ze jakakoliv byrokracie, prekazky, neferovosti jsou na skodu a rozptyluji. Ono te energie nikdo nemame nekonecne a hrozne zalezi kam ji venujeme.

Spread the love

11 thoughts on “Radeji podnikam s vetsi konkurenci s fungujicim prostredim kolem me

  1. Podle myho nazoru – ta mene rozvinuta zeme s ne uplne funkcnimi zakony bude vice vyhovovat lidem, kteri se nechteji zdrzovat nakymi pravidly. Naopak ten kdo to chce delat poctive, tak jak se ma, vse podle zakonu, se asi automaticky bude citit lip treba v USA. Alespon to byl pro me jeden z velmi dulezitych faktoru, proc z CR odejit. Proste jsem citila, ze bych byla vzdy v nevyhode a pozadu, kdybych se snazila splnit vsechny zakonne podminky, zatimco konkurence by s tim vubec neztracela cas, penize a usili. Navic ta konkurence tady mi spis slouzi jako inspirace jak udelat lepsi sluzbu. Na nektery veci co vidim u nich bych treba neprisla, tak staci nabidnout totez, plus neco navic a je to pak celkove mnohem dokonalejsi nez bez te konkurence.

  2. Zdraví­m,
    chtěl jsem se zeptat na názor ohledně společní­ka. Jednoduše rozjí­ždí­m své podnikání­ a protože o tom všude mluví­m, objevil se člověk, který nabí­dl spoluúčast. Známe se povrchně a nikdy k sobě nenašli společnou řeč. Jeho plusem je, že umí­ dodat, podle jeho slov, dobré kontakty a zároveň je velice zapálený pro věc( jeho stávají­cí­ business je blí­zko mého oboru). Na druhou stranu mi nesedí­ jako člověk a neví­m jestli bychom dlouhodobě byli schopni spolupracovat. Jeho návrh je 50/50. Co vy na to ? Jí­t do toho?
    Jeho účast asi zjednoduší­ a zlepší­ start mého podnikání­, ale zhorší­ můj pocit a sní­ží­ zisky/investice.

    1. Když já osobně ví­m, že vydělávám sobě a ne nikomu jinému, tak pracuji s radostí­, dlouho, soustředěně, výkoně a výsledky jsou ok.
      Když vydělávám pení­ze někomu jinému a ještě druhá strana na mě plive z poslední­ho patra, tak nejsem schopen pracovat na plný obrátky.

      Zvaž sám, jestli ten člověk opravdu ví­, jestli opravdu pomůže, jestli jeho plamí­nek neshoří­ za pár měsí­ců jak uvidí­, že z toho není­ boháč.

      Domluv si třeba s ní­m smlouvu, že jeho podí­l můžeš vykoupit za XY Kč a on s tí­m nic nenadělá popř.si udělej nějakou pojistku, aby jsi věděl že firma bude vždy růst. Ty potom můžeš makat jako křeček v kolotoči a on se jenom poveze.

      1. Souhlas s Jonhy. Neznám ani jednoho člověka popř. zaměstnavatele, který by mi dal/dával ubohých 20 000 Kč popř. měsí­čně a ještě by mu bylo škoda mi dát tolik a chtěl by mi přidat. Prostě vždy vidí­m neochotu popř. mi vůbec nezaplatí­ za služby. V 90% zásluhy zpochybňují­. Ještě udělají­ ví­c problémů než pomohou vyřešit. Takřka vždy zapomenou na něco co jsem udělal. Přestože třeba mojí­ pomocí­ prodaly za miliony a vydělaly miliony, tak nebudou chtí­t platit. Ještě rády zapomí­nají­, že ty pení­ze musí­m zdanit a zaplatit soc.+zdrav a plno další­ch věcí­. Tam kde to funguje obráceně tak tam chci pracovat. Ze začátku lidově řečeno kecy, hory doly, vzdušné zámky, to mi nevadí­ a kdoví­ co ještě, ale jak se blí­ží­ čas výplaty tak to je nejméně pří­jemný pocit.

    2. Kontaktáře, korupční­ky a další­ “nenahraditelné” je podle mě vždy lepší­ “zaměstnant” jako nezávislé prodejce, přeprodávají­cí­ obchodní­ky či dodavatele právní­ch služeb (sepí­šou smlouvu s klientem) s velmi vysokou marží­.

    3. Zaloz si firmu s nekym, kdo ti pomohl, kdyz jsi byl uplne na dne (cili v prdeli). Jedno moudre prislovi rika: “Pratele hledej v desti”, jinymi slovy, “Kdyz ti tece do bot”.

    4. Manželství­ – to je přesný pří­měr, akorát je potřeba vědět, že 50% manželství­ se dří­ve nebo později rozvede, u společní­ků firem je to o dost ví­c. Je tedy nutné na začátku přemýšlet o tom jak naložit s pří­padným rozvodem a hádkami a smluvně si to dopředu ošetřil. Osobně bych s člověkem, kterého moc neznám, do společné firmy nešel. Když už , tak bych to ošetřil tak, že by podí­l nabýval postupně podle toho jak by plnil své závazky. Spolupráce se dá ale ošetřit i smluvně jinak než jen spolu podí­lem. Nejdří­v bych si s tí­m člověkem nějaký projekt nebo business vyzkoušel a až potom bych uvažoval zda ho mí­t za společní­ka.

  3. Konkurence je hrozně důležitá. A naprosto přirozená. V pří­rodě přežijí­ jen ti nejsilnější­, slabí­ vyhynou. Konkurence tě nutí­ nestát na mí­stě, pořád přemýšlet, jak se posunout dál.
    Bayern by nebyl nic bez Dortmundu, Barcelona bez Realu, Manchester bez Chelsea. A pak z toho prosperuje celá společnost.
    Moc nesouhlasí­m se rčení­m: “Je lepší­ být první­ v poslední­ vesnici v Galii než druhý v Ří­mě.” To je něco jako: “Mezi slepými jednooký králem.”

    A opačně – prostředí­, kde existují­ kamarádí­čkové, úplatky, známí­, kde je zdravý trh pokřivený dotacemi, umělými subvencemi a já neví­m, čí­m všm ještě, nikdy nevyprodukuje silného jedince, firmu, cokoliv.. Pokud ano, je to jen velká shoda náhod.
    Naví­c je to ší­leně demotivují­cí­ – proč se snažit, když někdo druhý se nemusí­, a stejně dostane to, co potřebuje.

  4. Znám lidi z východu, kteří­ nejsou schopni bez “poplatků” pracovat. Myslí­ si, že když dodali zboží­/službu tak už jenom za to lidi musí­ být rádi. Lidi z těch zemí­ kde fungují­ “poplatky” mají­ hrozný problém pochopit jak to tu funguje a jak se musí­ v zdejší­m prostoru obcházet konkurence a ještě větší­ problém jim dělá se inovovat ve zdejší­m prostředí­.

    Když člověk ze západu pří­jde na východ, tak snad vždy skončí­ lí­p. Dodává lí­p služby/zboží­ a má lepší­ pří­stup ke všemu než mí­stní­ (snad ve většině pří­padů co si pamatuji). Naučit se dávat “poplatky” trochu zabere čas, ale většinou lidi natáhnou ruku tak ví­te co asi musí­te udělat.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *