Emigrace do jine zeme z vas muze udelat mnohem lepsiho cloveka. Vybicuje vas k vykonum, ke kterym byste se normalne sami nedonutili.
Jde o to, ze najednou mate mnohem tezsi podminky nez ve sve domaci zemi, kde jste na vsechno zvykli. V cizi zemi musite zacinat znovu od cisteho stolu, protoze neznate mistni prostredi, kulturu, zvyklosti, system a nemate tam kamarady nebo zname. Jste zaroven odprosteni od spousty konvenci jak se na vas budou vasi kamaradi divat. Protoze jste kazdemu naprostu u prdele. Takze klidne muzete odjet do jine zeme a zacit tam jako uklizec. V CR byste to nikdy neudelali i kdybyste padli sebevic na zem. Ta emigrace vam taky otevre oci v tom, ze se musite realne divat na svet. Mit iluze je smrtelny koktejl po kterem skoncite jako bezdomovec. Nemate moc sanci na chyby. Musite se nesmirne otacet, abyste se nekam posouvali nahoru.
Emigrace z vas bud udela lepsiho cloveka nebo vas zlomi. Osobne znam lidi, kteri se po mnoha letech stastneho manzelstvi po par letech v USA rozvedli. Mel jsem kamarada, ktery to neunesl a spachal v USA sebevrazdu. Doopravdy ten tlak je obrovsky. A neco z toho bud vyjde nebo nevyjde. Kdyz vyjde tak je to k lepsimu.
Nepripadalo vam to casto zvlastni kolik imigrantu se v USA stali strasne uspesni? Stali se z nich milionari nebo i miliardari? Proc? Vzdyt meli mnohem tezsi podminky v porovnani s domacimi americany, kteri znaji prostredi, maji kontakty, zname…
Taky je zajimave, ze lidi, kteri imigruji do USA a zustanou v ramci sve narodnostni komunity se malokdy stanou uspesnymi. Treba jako cech, ktery zase hleda praci mezi cechy a cerpa veskere know-how od cechu v USA. Sorry jsem nekoho hodil do tohoto stejneho pytle, ale citim, ze je nutne se trosku z narodnostni mensiny vytrhnout a poznat skutecnou Ameriku a americany. Ono to je tezsi, ale v tom si myslim, ze je ta pointa.
Ze kdyz vas nekdo hodi do tezkeho prostredi, kdy to budete mit mnohem tezsi nez ted, tak to nakonec muze byt pro vas velmi prospesne (nebo taky ne, kdyz to neunesete). Ja jsem si po pristehovani do Las Vegas v prvnim roce sahl taky pekne na dno a cely system podnikani jsem zalozil rozboru mych slabosti a silnych stranek. Proste jsem se snazil nic nenamlouvat. Uvedomit si co dokazu zmenit, kterou slabost muzu zmenit ve vyhodu. To je uplne na jinaci clanek. Zaverem jen chci rict, ze ta emigrace me posunula. Dala me neco co bych v zivote nedostal, kdybych zustal bydlet v CR. A to co jsem se naucil mi uz nikdo nevezme. Kdo to nezazil tak se to da tezko vysvetlit.
Aby se člověk odrazil, potřebuje dno. Ovšem nesmí být moc hluboko. Díky Johne za pěkný článek 🙂
Dno je dno. Nejhloubs. Strach z toho, jestli neni dost hlouboko, jestli z cloveka jeste neco zbyde, jsou presne ty sracky, ktery realitu zastiraji. Emigrace ani dno se nedaji ridit. Pokud se ridi a clovek se angazuje v nejakych spolcich krajanu, protoze se z ty samoty muze posrat, tak to muze zustat rovnou v Praze.
Je to tak, jak píšeš Michaeli. Jsem už v UK přes 8 let a nikdy jsem nepotřeboval jet do “český” hospody. Nekupuji české nebo polské výrobky. Kdeby mi to chybělo, tak bych zůstal v Praze. Jasně, že mi občas chybí náš chleba, housky, utopenci atd., ale to si dám při návštěve vlasti. To mi víc chybí pořádný mexikánský burrito :-). No už brzy si je zase budu dávat.
Tak on to pise John uz v tom clanku. Jako vzdy, kdyz neco napise a kdyz je to neco ne-az-tak-cool, tak je to dezinterpretovano a otoceno o 180 stupnu.
Hodnota emigrace je ne v poznavani novy kultury, ale v tom vytvoreni prazdna pro hlavu. Teprv kdyz clovek pozna neco jako “tyvole tak oni tohle mysli vazne a veri tomu a dokonce tak zijou”, tak to ma dusledek zpetne pro vnimani svych vlastnich kulturnich axiomu, ktere se taky rozpadnou a nezbyva nic. A to nic se zaplni necim novym a to je ta chvile, kdy se treba muze clovek naucit delat byznys (bez ucitelu, prednasek, knih atd.), protoze delat byznys je proste uspokojovani poptavky.
Proto tady picuju proti konferencim v SF, sabbatical cestovkam a podobne. To vse si na to, co v tom ma byt, jen hraje a poskytuje to lidem vymluvu, ze “to” maji za sebou, plus je to podporeny marketingem lidi, ktery tyhle neemigrace poradaji.
Takze zopakuju. Ta hodnota emigrace neni v tom, ze clovek nasaje nejaky novy informace (byt se to samozrejme deje), ale v tom, ze ty “informace”, ktery ma nadratovany v hlave, tj. predsudky, eroduji. Pravda o svete je mnohem vic zapsana “uvnitr” hlavy nez vne, jen se k ni dostat pres omezeni vlastni kultury, tj. pres omezeni, ktera clovek prijal driv, nez pochopil, co znamenaji. Cim vic je clovek sam, tim lip pro nej a vnimani reality, ktery muze zurocit.
Jo nejvic se me libi ta pasaz o tom jak ses lidem u prdele. To je vubec nejlepsi, protoze muzes zacit v oboru kterej by ti treba rodina zatrhla jako nerealnej nebo moc rizikovej. Sam jsem to udelal obdobne, cena za tu samotu je, ze rozhodnuti jsou mnohem vic Vase, jelikoz vas nikdo neustale o nicem nepresvedcuje. Ze vam to treba nevyjde ma taky kazdej na salamu.
Ano souhlas.. delas to podle sebe. bez ohledu na okoli
Pekne shrnuto. Vidim to u sebe. Pocet vyresenych pruseru a posun dopredu za 2.5 roku tady v USA bych srovnala tak s min. 10 lety v CR. Tam bych si proste rekla, ze je to moc prace najednou nebo to mi za tu namahu nestoji (= lenost). Tady neni jina moznost, mnohdy nebylo na vyber. Ale po dvou asi nejsilenejsich letech myho zivota se to zacalo vyplacet a ten muj American dream se pomalu zacina naplnovat…
Ahoj, co prace? Spokojena zena v domacnosti s detma a poradenstvim na Viza, nebo uz se nekde rysuje vyuziti PhD a budes pocitat mosty? 😉
Zatim se snazim jit smerem spokojena matka podnikatelka – rysuje se brzy druhe dite a nove projekty. Diky za optani:)
Pekne!
Je pravda ze zivot v cizine cloveku otevre oci a ukaze jine dimenze. Da se toho paradoxne vyuzit i zpet doma v CR nebo vseobecne v Evrope. Vezmete si z toho to co je dobre a vyhnete se spatnemu. Jen je treba nemenit zivotni prostredi a styl do nekonecna. V mem pripade 4 roky v USA, potom skoro 6 uspesnych pracovnich let v Evrope a nyni na novo v Americe. Obcas si pripadam ze jsem previnul pasku. Ale jak je vyse napsano, je treba se zase odrazit. Mimochodem Johne jsme skoro sousedi, kdyby jsi chtel nekdy zajit s Moravakem na pivo;)
Kde sidlis?
Reno. Ale na Tahoe jsem dost casto
Reno je dobrá volba. Blízko do Bavarian World – německé uzeniny, chleba rohlíky… Docela závidím, ale mě by to tam právě z toho důvodu nedělal úplně dobře 🙂 Všiml jsem si, že podnikáš v docela zajímavém oboru – o moc zajímavějším než většina z nás tady. Já jsem také poblíž, z Mindenu, tak třeba můžeme někdy někam zajít i s Johnem.
“Jen je treba nemenit zivotni prostredi a styl do nekonecna.”
Tady by me zajimalo proc. Zni mi to trochu jako ta excuse stylu, ze uz teda litam prvni tridou a na zvedani telefonu mam lidi [ne, tim se dokonce ani nesnazim rict, ze clovek nema mit lidi na zvedani telefonu..].
Proste zmena prostredi je zabiracka na mozek, ten se musi vyporadat s necim, na co neni pripraven a diky tomu nezakrni. Funguje to stale. Nerikam, ze clovek ma plavat po povrchu a byt geofluktuant, jde o to nejak na tu kulturu narazit i jinak nez placenim hotelu. Ale jde taky o to, ze kazda kultura ma proste svy pohodlny stereotypy [tim pohodlnejsi a rychleji citelny, cim je vyssi HDP dany zeme a cim vic tam je semaforu na ulici] a jak si na ne clovek zvykne, tak zas jede na autopilota. At si to delakdo chce jak chce, ale obecne to neni myslim dobra rada. Je to priprava na duchod.
Druha vec je, ze se tu pro vsechny objevilo jedno novy/dalsi prostredi a to je online a tam jsme vsichni a porad. Takze uplne vypadnout se neda a ma to mnoho dalsich konsekvenci. Napriklad ze emigrace neni az takovej hardcore, jako musela byt driv. I kdyz se clovek vyhne expat skupinam, tak si vzdycky muze jit stabilizovat svoji ontologickou nejistotu na internet. Nedejboze kdyz ma tu nejlepsi vymluvu, ze na internetu pracuje.
Ja zapomnel ze zde vetsina lidi prispiva na k tematu business. To se omlouvam. Ja spise myslel na osobni pocit stesti a nalezeni mista ve spolecnosti kde jsem spokojen.
No, to je dost zasadni opominuti. Pokud clovek neni nasledovnik postmodernich kretenu, co rikaji, jaka je prace zabava a stesti samo o sobe, tak plati zasadni premisa:
Business je v primem protikladu jak ke stesti tak predevsim k mistu ve spolecnosti. O cem je byznys? O tom najit diru na trhu, novou cestu. O cem je spolecnost? O tom, ze clovek dela pouze ty povolene veci a chodi po prochozenych cestach, ktere jsou spolecensky prijatelne a zname. Kdo je typicky clen spolecnosti? Je to podnikatel? Ani omylem. Podnikatel je vyvrhel. Socialni hacker, kterej vidi, ze nekde se neco prodava prilis draho nebo vubec. radobystastny clen spolecnosti tak neuvazuje – ten nakupuje a konzumuje.
Sorry ale napsat to jen tak pod tenhle clanek, ktery rika, ze kdyz je clovek vyhozen ze spolecnosti a ze svyho pohodli, tak tim lip se mu dari v byznyse..to se ta diskuze bude tocit porad v kruhu, kde si tady kazdej napise jakoze svuj nazor a k nicemu se nedojde.
Zivot je proste volba a mimochodem k nejakymu stesti nevede zadna cesta. Konformizmus se spolecnosti se jako cesta za stestim jen tvari. Stesti se obcas na ceste vyskytne jako zazrak a to je tak vsechno. Vecni hledaci stesti jsou ti nejvetsi ubozaci, co nic nedokazou. Jasne, zni to drsne a cleny spolecnosti o tom asi tezko presvedcit. Ale lidi co delaji byznys proste musi chapat, ze cim mene mysli na svy stesti, tim lepe se bude darit byznysu.
Stesti je iluze za jakou se lidi zenou. Byznys je o tom, lidem tu iluzi prodat, ne o tom te iluzi podlehat. Pokud toho ma nekdo po Claytonovsku po byznysu plny kecky a chce si zahrat na hledace stesti, tak budiz – ale v tu chvili clovek uz byznys nedela.
Naprosto fascinujici je, ze tenhle svet funguje, prestoze si lidi chvili mysli, ze svet je placka, nebo ze neco vymysli v ramci ordinerni reality. Skutecna emigrace je konec urcite mnoziny iluzi, uplne stejne jako kdyz zjistis, ze te leta podvadi zena, nebo ze tvy rozkosny dite fetuje a slape na ulici. To fakt neni nic prijemnyho, i kdyz se to netyka tvych blizkych, ale sveta jako takoveho, ktery je mnohem drsnejsi a syrovejsi, nez si clovek dokaze predstavit i ve sve nejhorsi nocni mure. A teprv takovy zazitek zprostredkovava realitu takovou, jaka je a prave proto clovek dokaze lepe a bez predsudku vyhodnotit, co ty lidi skutecne chteji a ne to, co ja bych chtel, aby oni chteli, coz je presne ta zasadni byznys chyba vetsiny lidi.
“Uvedomit si co dokazu zmenit, kterou slabost muzu zmenit ve vyhodu. To je uplne na jinaci clanek.” – A bude? Tohle by mě osobně fakt hodně zajímalo – ne jen v obecné či “lehké” rovině. Ale opravdu něco co jde do hloubky. A možná nejen článek, ale rovnou nějaká kapitola či dvě v nějaké další knize 😉 I když chápu že na knihu teď čas asi opravdu není..
To se pridavam. To by bylo moc zajimave slyset: “kterou slabost muzu zmenit ve vyhodu”
Slabosti se na vyhody nemeni, stejne jako z vody neni vino. Se slabostma se bojuje.
Jestli je neco vyhoda spojena se slabosti, tak je to to, ze si clovek uvedomi, kde ty slabosti ma. A to si doma nebo ve sve kulture, nebo obklopen stejnymi lidmi (treba expaty), co rikaji stejne veci a zakryvaji stejne slabosti, clovek neuvedomi.
Najlepsie je ksefty robit na cierno! Inak toto co popisujes sa da zazit aj pri cestovany po svete. Mam precestovanych 17 krajin sveta a po anglicky viem len I have a reservation. My name is……. Do you have any vacancies? a na letisku anglicke nadpisy, aby som sadol na spravne lietadlo, nasiel bezpecnostnu kontrolu. Dalej pozdravy, ano, nie, dakujem, prosim, prepacte v mietnych jazykoch kde cestujem. To sa clovek musi neuveritelne vediet vynajst ked nieco potrebuje a nevie ako to vypytat v anglictine, alebo miestnom jazyku. Pripadne ked na recepcii o niecom tocia po anglicky, alebo v miestnom jazyku a clovek netusi o com, alebo nieco clovek potrebuje a neovlada anglictinu ani miestny jazyk.
Jedno take pomaha v USA a v UK, a to je rovnost prilezitosti. Myslim, ze neni moc statu na svete, ktere nediskriminuji cloveka, ikdyz je cizinec a kde mu urady nehazi klacky pod nohy, ale jsou ferove a mnohdy i napomocne. To si myslim, ze pak dela podnikani v (cizi) zemi o moc lehci.
No ja jsem si zkousel jen tak na navsteve UK zalozit bankovni ucet a byl jsem vyfuckovan ve vsech bankach. Zaroven jeste k tomu fuckoffu zkusili upsellovat nejakou kravinu. (S americanem v Cesku jsem zasel do prvni banky a ucet dostal… to ze mu ho po roce zavreli s tim, ze tam nema hotovost a ten litr co tam dal mu zmizel na poplatcich a on se moh posrat s tim, ze v USA mu banka plati za pouzivani uctu/kreditky teda pomijim.)
V roce 2005 mě při pokusu o založení bankovního konta poslali z jedné pobočky LLoyds do jiné pobočky, ve které interiér nevypadal tak, jako v té první. V té druhé mi pak konto neotevřeli. HSBC mi konto otevřela, ale ke kontu jsem dostal kartu, se kterou jsem si nemohl koupit na netu ani letenku.
HSBC ted dela nejaka konta pro cizince uz (tech bank je myslim vic). Jsou o neco drazsi, ale je to porad jen par liber. Ono to jde vzdycky nejak, v UK chteli “jen” potvrzeni landlorda. Ja jsem si pak udelal ucet na Channel Islands. Jen jsem chtel rict, ze nevim jak US a pochybuju o tom, ze ne, ale UK ma pro emigranty omezeni urcite. A je to dobre. Realita musi klast odpor.
Samozrejme ze pokud jedu do rozvinuty korporatni zeme jako student, pracovnik atd., tak mam pro tu spolecnost hodnotu a je pro nej postarano. Ale pak mam prichystanou 100% determinovanou drahu kolecka ve stroji, ktere se lifestyle byz nedotkne.
Já mám konto zadara… To už jim dnes stačí pouhé potvrzení landlorda, že máš bydlení? 😀
Jo to jsou posledni zpravy od jednoho myce aut nacerno ted nekdy z prelomu roku. Mozna v kombinaci s EU pasem. Nic jinyho, co by moh ukazat, rozhodne nema.
me teda bez obcanky v CR banky taky moc ucet otevirat nechteji.. a to mam cesky pas
Presne tak:) Nechapu, proc lidi cekaji, ze zahranicni banky jim budou otevirat ucty bez toho, aby si proverili totoznost a kreditni risk aplikanta. Zase takovy raj to tady neni:)))
Ja zas treba nechapu, kdyz prijdu s balikem penez do banky, ze je musim prosit, aby mi otevreli ucet. Eventuelne ze banky, zvlast v Americe, nuti klienty zaroven do uveru a sporeni v tu samou chvili, aby se jim zvysil rating a vubec dostali kreditku, pricemz kdyz chce clovek debetni kartu, tak na nej koukaji jak kdyby spadl z marzu a maximalne tak vytahnou ten uzasny vynalez ze stredoveku zvany sekova knizka.
To, o cem jsme se tu bavili nejsou ucty precerpavane do minusu, ale uplne bezne ucty, kam si clovek posle cash a muze normalne platit hard cashem eventuelne muze nekomu dat svoleni k inkasu. Platit pres zemekouli preshranicnim prevodem za kazdou kravovinu, vyplnouvat pri tom IBAN a vsechny tyhle veci, platit nehorazny poplatky a nevedet kolik vlastne prijemci presne prijde na ucet a ten to pak jeste neumi strojove identifikovat, je “mirne neprakticke”. O nejakym vyberu penez na ten ucet a nuceni nekoho, at mi ty prachy posle do Cecny, nemluve.
Ale ne, kecam. Ja to chapu. Lidi maji byt ty dojny kravy, co frci na kreditu a kreditnim skore. Jen tak dal, tim vyssi uroky budou na lending clubu. Tim vice smajlu v postech. Dobre to delaji.
Zminujete jen osobni ucty a nebo I business? Osobni se v UK daji relativne snadno zalozit. HSBC ma tzv. Passport account, ktery je zpoplatnen £10 mesicne a k zalozeni je treba jen pas. Jinde je to ruzne. U me Barclays chtelo k osobnimu uctu jen pisemne potvrzeni od zamestnavatele a doklad totoznosti. Ale zalozit si business ucet je jiny kafe. Zaklada se na zaklade credit checku (tedy dobre platebni historii 3 roky nazpet). Ja byl v UK kratce a mel uz zalozenou LTD., ale to je vubec nezajimalo. V Barclays mi v jako jedine bance vysli vstric a business ucet zalozily na zaklade business planu, dokladu o spolecnosti z CompaniesHouse a dokladu totoznosti. V UK jsou firmy, ktere poskytuji za poplatek vyuziti jejich uctu tem, komu banky odmitly otevrit ucet. U me to trvalo tri mesice nez sem ho otevrel.
Jen o osobnim mluvim. Ten passport je ten o kterym mluvim nize.
Moje zkusenost je takova, ze pozadavky jedne banky se pobocka od pobocky lisi. Neda se rict, ze u nejake banky je to snadny a u jine tezky. Kolegyne narazila na to, ze pry CR neni soucasti EU a tak neni mozne zalozit ucet. Poukazani na hvezdicky EU na dokladech pry nebylo dukazem a dotycny urednik byl naprosto presvedcen o sve pravde. Bylo to myslim v Pourtsmout.
Tak co se týče UK, tak s Vámi nemohu souhlasit.
S timto musim souhlasit. Za 3 roky co jsem v Londyne sem se dostal k oboru, o kterym bych v CR ani neuvazoval. Sahnul sem si na uplny dno, byl.sem v podstate 14 dni bezdomovcem bez penez. Nezil sem v komunite cechu. Dlouho sem hledal prilezitost se uplatnit a dnes vidim obrovsky skok v tom, jak jsem premyslel predtim a jak dnes, kdy mam malou firmu. Jsem na zacatku, ale vysoka poptavka po produktu me opravdu prekvapila a nestiham vyrabet. Doufam, ze prilezitost maximalne vyuziju a bude se dal darit. Ziskal sem postupem casu I kontakty v usa a zvazuju, ze bych mohl I exportovat, ale v tuhle chvili je pro me UK obrovskym trhem. Emigrace mi otevrela moznosti, o kterych sem driv ani neuvazoval.
Ako som komentoval aj v predoslom clanku, najvEcsim problemom su tie blbe VIZA. Osobne is neviem predstavit ist na prechodne viza s tym ze viem ze po roku(najcastejsie) sa musim vrati. Aky to ma cele potom vyznam? OpEt ako som komentoval v predoslom clanku, pre mna to znamena nutnost ostat v EU a na US, AU alebo CA zabudnut. Nie ze by to bola nejaka katastrofa ale skratka ten jednotny Americky trh sa neda substituovat s Europskym kulturne a jazykovo roztriestenym trhom. Osobne sa snazim rozbehnut e-shopove SaaS riesenie a napr. viem ze existuju tzv. “startup viza” ale ja nechcem ani nepotrebujem ziadneho investora. Takze fakt, tie moznosti su naozaj nijake.
Na druhu stranu EU zase nie je taky maly trh a ako tak pzoeram, ak ma clovek odvahu sa pustit do vsetkych krajin(tzn. podpora a PR vo vsetkych jazykoch) tak ten trh na velky potencial, len to nie je take lahke ako v US(jeden jazyk a kvazi “jedna” kultura).
nejvetsi problem neni US, EU nebo viza, ale tvoje hlava, ktera se na tom zasekla
howgh
Nesouhlasím. Víza nejsou tak velký problém. Ber to jako test. Pokud nezvládneš víza, tak asi není moc dobrý nápad sem chodit.
Tak napis o tom nejaky how-to blog. Urcite to zuajima viac ludi.
how to je zivot sam
ja leta psal how to, jen tak a objektivne receno, bylo to dost k prdu a neni to ta efektivni cesta
ted to zkousim jinak…. nicmene proste how to navody jsou nebezpecny; konci v jeste vetsi prokrastinaci vsech ctenaru… muze to znit silene, ale cim min toho clovek cte (a muzou to byt skutecne chytry veci), tim min mu skutecne vleze do palice
jsou dva druhy vnimani: deduktivni a induktivni; deduktivni je prave to how to..navod.. a tim se nikdo nikdy nic nenauci… je to prave o indukci, o tom, at clovek nejdriv neco dela, pak nejak prestane delat chyby a dela to lip a pak, nakonec, pochopi, co to vlastne dela a napise to treba na blog
urcity zkusenosti jsou nesdelitelny a neprevoditelny, nebo to rozhodne nejde tak jednoduse, jak se zda… i proto skoly jsou uplne k nicemu, zvlast byznys schools [pokud clovek nehodla delat karieru kancelarsky krysy]
proste emigraci nebo vyjeb od obchodniho partnera kterymu veris ti nikdo nezprostredkuje, nikdo ti neukaze co ti to udela s hlavou (mozna tak tu prvni fazi jo – vztek), atd
to dulezity co clovek potrebuje vedet je, ze i mnohem min bystry lidi nez on sam zvladli jak treba emigraci, tak treba vydelat slusny love… zbytek je na cloveku samotnym… staci vedet ze to jde
Možná někdy. Ale ona je to docela široká problematika a je těžké dát nějaký jednoduchý návod. Navíc těch zdrojů na internetu je strašně moc, člověk by se jen opakoval. Dost záleží na konkrétní situaci každého člověka. Mimochodem, u mnoha lidí, kteří se mě na to ptají, narážím na úplně základní problém – dalo by se jim pomoci, ale nejsou schopni zvládnout interview v angličtině na velvyslanectví.
Zase jednou souhlasím s Michaelem, nejdůležitější je vědět, že to nějak jde a že to jiné zvládli. Výhodou je, že na českém i slovenském US velvyslanectví jsou velmi přátelští a patříme mezi země, kde to jde nejsnáze.
Porozhlídni se po seznamu možných víz, porovnej s vlastními možnostmi, pročti si příslušné informace na oficiálních stránkách ale i na různých expat fí³rech. V tomhle případě jde totiž nejen o oficiální zákony, ale protože vízum hodně závidí na subjektivním názoru úředníka, tak i o to co většinou prochází a co už ne. Jde o ty praktické zkušenosti, které by měl mít třeba dobrý imigrační právník. Bohužel dobrý imigrační právník skoro neexistuje a většina lidí, které znám si vše řešila sama – a úspěšně. Věnuj tomu den nebo dva a určitě budeš mít docela dobrý úvodní přehled.
presne tak, to je ta iluze co si clovek mysli, kdyz zije tam kde se narodil (a ani to byt jinak asi nemuze, nez podlehat te iluzi)
pak zjisti, ze vetsina tech neprekonatelne tezkych veci je skutecne temer neprekonatelne tezka, ale nejak se holt doklepou a pak prijdou i jinaci challenge a clovek se uci a uci
vzdycky clovek do neceho nastoupi jako totalni tele nebo jako vysokoskolak poprvy na studijnim (nebo jako John na vecirku se zakladatelem Googlu) a pak pochopit tu iluzi a pak se v tom nauci chodit… a muze jit dal
Pěkně napsané. V ČR se ale taky dá prosadit, jen je to tu prostě malé. V USA je prostě trh tak velký, že i když člověk přijde s největší “kravinou”, tak 0.1% z oslovených je opravdu zajímavé číslo. 0.1% v ČR je nic.