Potrebuji si udelat trosku cas a zhodnotit nejake projekty. A hrozne se mi do toho nechce. Je to totiz tak, ze kdyz neco zacinam tak si predstavuji jak to perfektne bude fungovat. Nekdy se zadari a jindy zase ne. A kdyz se moc nedari, tak doufam, ze se to nejak zlepsi. V budoucnu. Nechce se mi proste udelat velmi realisticke zhodnoceni a udelat zavery. Obzvlast kdyz je tim zaverem nejake radikalni rozhodnuti a zmena. Cloveku se do toho nejak nechce.
Ale je to nutne najit odvahu a energii. Aspon jednou za cas. Zrovna ted resim osud me realitni firmy a delam radikalni rozhodnoti. Beru do ruky tuzku a papir. A presne vypocitavam kolik se vydelava, kolik se utraci na nakladech. Analyzuji mozna rizika a zisky. Duvodem proc se mi do techto cinnosti nechce je, ze to je nekdy docela depresivni. Kdyz se clovek nepodiva realite do oci, tak je docela jednoduche ji ignorovat. Nic se pak nemusi menit a doufa se, ze bude lepe. Ale to taky neni idealni pristup. Doporucuji si sem tam sundat ruzove bryle a byt krute realisticky ke vsem svym cinnostem. Odstranit cinnosti, ktere berou cas a maji malou sanci na uspech. A zamerit se na to co ma nejvetsi potencial.
Skvele napisane…
Jeden z najlepsich clankov na tomto webe.
Mohol by si napisat clanok ako vlastne vyzera ked veznes do ruky tusku a papier?
– Ake ukazovatele si vsimas?
– Ako hodnotis to co si vypocital?
– Co vsetko hodnotis?
Suhlasim s Jasom, taky clanok by som velmi uvital!!
Take se pripojuji k Nay a Jasom.
Abych pridal trosku do mlyna, prilis nechapu firmy, ktere funguji 'aby prezily'. Napriklad argument typu 'trh se v krizi procisti' a kdyz zustaneme, bude to zase dobre. Premyslel jsem, jestli ma smysl mit firmu nekolik let ve ztrate jen pro to, aby "prezivala". Neni lepsi firmu zavrit a znovu na trh vstoupit v okamziku, kdy to ma smysl? (samozrejme za predpokladu, ze to je mozne, tzn. kdyz neni nutna kontinuita).
Martin Hinner: Většinu firem je docela nákladné zavřít a ještě nákladnější znova rozjet.
Pod cenou prodat stroje, materiál, pustit nemovitosti, propustit lidi, zákazníky darovat konkurenci. A za dva nebo tři roky znova shánět prostory, znova kupovat stroje (a za úplně jinou cenu, než v krizi), zavést technologii (rozvody apod.), najmout nové lidi, znova si je zaučit, opět vyladit postupy, získat zpět zákazníky…
Pak také záleží na tom, jestli je firma dobře řízená. Pokud není, tak je lepší firmu zavřít a jít dělat něco jiného, protože právě od takových se ten trh v krizi čistí…
Aha. Takže si řekneme:
Tohle nese málo, tamto nic – takže nebudeme dělat vůbec nic…?
Mě osobně se na americkém trhu uspět nepodařilo. Nic jsem ale nezrušil, jenom jsem zredukoval náklady a obchod zakonzervoval, než se mi podaří přijít na příčinu neúspěchu.
taky by me zajimalo podle jakych ukazatelu se rozhodnout co zavrit…
asi bych jako klicove ukazatele bral
+zisky
-naklady
-casova narocnost
ale nevim, treba mas nejakou sofistikovanejsi metodu Johne?
Myslím si, že určitá sebereflexe a sundání si růžových brýlí je nejdůležitější částí podnikání. Není umění mít firmu, která tak nějak přežívá, ale nikam se neposunuje. Z vlastní zkušenosti vím, že takřka vždy lze drobnými a nenákladnými změnami dosáhnout i vysokého nárůstu tržeb. A právě při sebereflexi a opravdu nestranném hodnocení výsledků se často objeví nové možnosti jak co dělat lépe a ziskověji.
Ja zase nerozumiem (resp. obdivujem, ze to dokazu zniest) ludom, ktori zalozia firmu, podnikaju nejaky cas a urobia si analyzu, ze zhruba v siestom az osmom roku by sa hypoteticky mohli preklenut prvykrat do zisku.
Prikladom je napr. SkyEurope, ale tych firiem je skutocne dost…
Pre mna by to bolo desatrocie depresie.
Ono společnost jako Skyeurope vydělala spoustě jedincům zajímavé množství peněz. A ještě více lidem prodělala. Ale rozhodně se nedá říct, že krachující společnost nikomu nic nepřinesla, velice často naopak.
Peter Repta – ano, ale to je firma – struktura a organizmus, nie one man show.
Vo vela oblastiach sa ziskovy odo dna 0 neda byt.
Ja se divam na:
– ZISKY /NAKLADY. To je nejdulezitejsi.
– TREND. Co se da cekat. Pujdou zisky dolu/nahoru. Nebo naklady nahoru/dolu…. Divam se na konkurenci, ekonomickou situaci, proste co se deje a co je potreba brat v uvahu.
– MUJ CAS. Osobne me nevadi mit business, ktery vydelava malo, ale nezabira temer zadny cas. Radeji budu mit vice takovych podnikani nez jedno, kde musim od rana do vecera osobne neco delat. Takze se divam kolik casu tomu musim venovat a jakou z toho mam odmenu. A jestli treba neni lepsi ten cas venovat jinde.
– MOZNE PRUSERY. Kazde podnikani prinasi potencialni prusery. Zakony, problemy co udelaji zamestnanci, ruzna nestesti (vykradou vas, vyhorite), kontroly financnich uradu, soudy… Proste me zajima jak je podnikani rizikove. Cim vice hrozi nejaky pruser tim vetsi zisk chci mit, abych ten problem pokryl. Takze to je taky hodne dulezite hledisko.
Pette: ano, suhlasim, ale zacalo to ako one man show 🙂 A tie problemy so stratami musi znasat mnozstvo ludi z firmy a z investorov.
Ale zaroven suhlasim, ze su tam desiatky ludi, ktori si za posobenie SkyEurope zarobili pekne peniaze, to ano.