Delegovani ma tyto faze:
1. Uceni.
Nejdrive to musite nekoho naucit nez mu kompletne praci nadelegujete. V teto fazi je potreba hodne komunikovat. Kontrolovat. Cilem je kompletne vyjasnit jak se prace musi provadet. Hodi se napsat treba nejaky navod a postup. Hodne dulezite je, aby doopravdy se pochopilo jaka jsou ocekavani.
2. Delegace.
Prace je nadelegovana. Kontrolovat je potreba, ale uz relativne malo. Vse musi fungovat. Nesmi se totiz kontrolovat az moc. Je potreba dat prostor na chyby, protoze chybami se lidi uci. Spise je dulezite sledovat ten celkovy cil, ktereho je potreba dosahnout. Drobne detaily at uz si vyresi clovek, ktery praci provadi. Tzn. nesmi se mikromanagazovat.
Na tom delegovani je nejtezsi si to spravne srovnat v hlave. Sami jsme si nejvetsim nepritelem. Tim, ze si myslim, ze vsechno umime delat nejlepe nebo, ze vsechno musime porad kontrolovat. Tyto nejistoty jsou nejvetsi prekazkou v uspesnem delegovani.
To je jedna z největších výzev s kterou se každý podnikatel ve fázi zvětšování firmy musí poprat. Cesta je lemovaná uštvanými mikromanagery, kteří nevěří ani vlastní matce a na druhé straně těmi , kteří důvěřovali všem, ale zapomněli je občas zkontrolovat 🙂
Bohužel existuje hromada lidí, které prostě není možné převést přes fázi č.1. Takže bych přidal ještě fázi č.0, ve které by se mělo odhalit, jestli je dotyčný schopen posunout se do fáze č.1.;)
Johne už dlouho si neudělal žádné video. Určitě by si něco na kameru chtěl sdělit. Snad tě od kamer neotrávil Den D 🙂
Taky bych se primlouval 😉
No a ja myslel, ze vetsina videa nema rada
Presne takhle to vidim take.
Deleguji v momente, kdy vim, ze ikdyz ten dotycny to neodvede tak dobre jako ja :), tak to odvede dostatecne dobre, aby nic nepokazil (ono ve skutecnosti temer vzdy ta nadelogovana prace bude ted odvedena lepe, nez kdyz jsem to zacinala delat ja, protoze v momente delegace uz je to vypilovane a na spoustu veci je presny postup). Kontroly a feedback pak zajisti, ze vysledek je velmi rychle podobny ocekavanemu standardu.
Nejradeji ale vidim, kdyz nadelogovana prace je odvedana lepe nez bych to udelala sama: a tak take nastavuji vysledna ocekavani 🙂
Ale souhlasim s Lukasem, ze by tam mel byt bod 0 – premysleni, zda tento clovek je vubec ten spravny neco takoveho delat. Vidim to casto, ze kazdy ma talent na neco jineho a treba u sales nebo direct customer support jde videt krasne, ze ne vsichni maji stejny talent na stejnou praci.
Ono zalezi co sa deleguje.
Ak ide o to ,ze nejaky Mexican bali rucne baliky, bez urazky, to nie je atomova fyzika a teda delegovat je jednoduche.
Ak ide o procesy vo firme, dolezite a zlozite, napr. planovat spedicku pre celu eu, tak sa to treba riadne naucit. Tu je dolezite, aby mal novy clovek riadny vycvik, t.j. predanie skusenoti, hintov a systemu prace. To sa musi naucit v celku kratkom case. Je toho vela, orbi chyby. Avsak terba vela kontrolovat, ci neporusuje system, ci robi dosledne, ci nekeca atd atd..
Deleguje sa najlepsie s vytvorenymi procesmi vo firme, ktore su automatizovane. Ktore ludia namozu menit.
Klucovym slvoom v narocnej praci je zodpovednost. Ak ju ludia nemaju fyzicky, tak si robia co chcu, ako chcu, porusuju system. Ak nieco spravi zle, lebo nesiel podla systemu, ma za to vyvodene dosledky. To je spravna cesta, podla mna.
Zodpovednost za svoje vysledky a pracu.
Velmi triezvy pohlad. A asi jedna z najvacsich challenges aku moze podnikatel mat.
Co sa ti viac osvedcilo, zacinat s menej skusenymi ludmi a dlhsie ich “trenovat” alebo skor najst seniorov, ktorym staci vysvetlit specifika a procesy biznisu?
Pravdiví článok a ako aj ostatný píšu v komentároch, delegovanie je v podstate základ podníkania a bez neho to skoro robiť ani nejde. Avšak začiatky sú pomerne dosť ťažké a niekedy to zaberie veľmi veľmi veľa času naučiť ľudí niečo – ale postupne sa to zlepšuje a zrýchľuje a pri ďalších ľuďoch už to ide lepšie a ľahšie – v tom je podľa mňa ta krása delegovania a ďalej aj keď výsledná práca je veľmi kvalitne spravená – pretože človek ktorý ju vykonál – tak ho to veľmi baví – to je tiež krása vidieť.