Nejjednodussi je rict, ze neco nejde. Proste rovnou dopredu vedet, ze se nema cenu o nic pokouset. Protoze pak neni potreba nic delat. Stejne se vi, ze to nejde, tak proc s namahat zbytecnymi pokusy.
Kdyz zjistite, ze to co nema jit, nahodou jde nekomu jinemu tak je potreba najit novou vymluvu. Ten druhy clovek je totiz dukaz, ze to jde. Co ted? Treba je dobre rict, ze tomu druhemu to jde kvuli tomu, ze ma neco co vy nemate. Treba ma zname nebo ma penize. Nebo neni liny. Ono je celkem jedno, ze na vsem se da zapracovat. Zname a kontakty si muzete vybudovat. Penize nasetrit. Nebo lenost prekonat. Ale komu by se chtelo, ze?
Najit duvod proc neco nejde je jednodussi nez se snazit poucit co ten druhy clovek dela lepe a inspirovat se. A maknout jeste vice, abych toho dokazal jeste vice. Jednoduche reseni je rict proc to delat nemuzete.
Nekdy se ale stane, ze je fakt tezke nejakou vymluvu najit. Protoze skutecne neni zadny duvod proc byste nemohli delat uplne stejnou vec jako ten druhy uspesny clovek. Nemate zadnou prekazku. Krome te vasi mentalni prekazky ve vasi hlave. Na to existuje take reseni. Videl jsem to u jednoho “chytreho” cloveka co za mnou prijel na navstevu a chtel se mnou nejdrive delat nejaky business, ale pak zjistil, ze je lepsi nic nedelat. Duvodem proc se o neco nepokusit je, ze si usetri zklamani, kdyz se neco nepodari. Myslel to vazne. Proc se snazit neco dokazat, naucit, vydelat penize, vytvorit uspesnou firmu, zmenit svuj zivot… je tam vzdy riziko, ze se to nepovede. I kdyz budete mit vsechny schopnosti co jsou potreba tak to riziko tam porad je. Takze proc si neusetrit riziko mozneho zklamani? Kdyz nic nedelate tak muzete byt v klidku, dat si pivo, dobre se najist, dat si nohy na stul, zapnout si televizi a nic nedelat. A to vse s klidnym svedomim, protoze mate duvody proc to nejde a nebudete zklamani z mozneho neuspechu.
U tohohle pristupu jen sem tam hrozi riziko, ze se sem tam najde nejaky jedinec, ktery tyto pravidla porusi. Ten vas pak bude nasirat, protoze bude pripominat, ze to jde, kdyz se chce. Takovi lide totiz existuji, kteri si ty duvody proc to nejde nehledaji. Spise hledaji cesty jak vse zaridit aby to slo. Chteji totiz uspet. A tito lidi jsou nebezpecni. Pozor na ne. Ono jim to skutecne funguje. A je to jen vec pristupu. Nic jineho.
http://dreams.honda.com/#/video_la
Moc pěkně napsané!
Fascinuje me, jak autor tohoto blogu ma na vsechno odpoved. 😉 A vzdycky z ni vzejde, ze autor tohoto blogu je nejdokonalejsi, nejlepe dela business a je nejuspesnejsim na svete. A ostatni to delaji blbe (tedy to si mysli on…). Uchvatne, tesim se na dalsi clanek!
Souhlas, je to jen o přístupu k věci. :c) Znám řadu lidí, kteří už dopředu odmítají cokoliv, co by mohlo "smrdět" případným neúspěchem, i když by neúspěch mohl nastat pouze s pravděpodobností menší než jedno procento. Takoví mě prostě vytáčejí.
..vyborny clanok, taky co sa mi hodi na tieto casy..tiez si osobne myslim, je to vsetko o uhle pohladu a o chceni ci tuzbe..prekonani pohodlnosti, ci prekroceni "zony pohodlia" ..pekne 🙂
dobře napsaný… jo to znám od spolužáků a programování… taky jim to programování PROSTÄš NEJDE, ale podívali se na to někdy doma? ne… a stejně tak s vyděláváním peněz, všichni chtěj peníze hned, ale jak zjistí, že se výsledky dostaví třeba za půlrok, rok, tak se na to vykašlou…
To je přece jeden z mnoha známých rozdílů mezi deprivovaným Českem a USA 🙂 "No problem" přístup je vysoce nakažlivý, pozitivní, a opravdu se tak dá dosáhnout (mnohem) více než "sezením za pecí".
Váže se k tomu i to, že Američanům nevadí začínat něco nového 10x za život, stěhovat se, zkoušet, zatímco Čech je jakoby přivázán ke své rodné hroudě, chodí pro podporu a nadává na "ty nahoře"…
:-))) Presne tak to je. V CR je jeste rozsirene ze uspesni lide si to "nakradli", coz je bohuzel zalozeno na tech Kozenych, Pitrech apod. medialnich hvezdach. Kazdopadne je vyborna zaminka ze vsichni podnikatele jsou zlodeji. Casto ctu na diskuzich o ">obycejnem<, poctivem, pracujicim" cloveku ktery si nebude spinit ruce s necim takovym jako je zlodejske podnikani. "Obycejny clovek" me taky vzdycky dostane, jako by to snad byla cnost nicim nevynikat a uz to ukazuje ze se ten dotycny nepovazuje za nic extra…komplexy..
U pritelkyne doma to vidam casto, jeji rodina je v tomto presne takova(narozdil od pritelkyne) a jedna z castych vet co pada "prece si nemuze nikdo vydelat miliony poctive, to mi rekni jak asi!". Proste kdyz nevim jak na to, tak to nejde(jediny co znam je z televize Kozeny, takze jedine krast).
Holt s omezenym clovekem nic neudelas…to je jako ty moon hoax apod. typci, proste na vsechno si najdou vymluvu, mozek se brani prijmout urcite fakta za kazdou cenu.
V Čr má hodně úspěšných lidí kteří si to sami a poctivě vydřeli automaticky nálepku "podvodník" , nedávno mi můj kamarád říkal a proč se pouštíš do takových blbostí,kterých už je milion , raději si najdi pořádnou práci , než tohle….hodně lidí mě odrazuje ,když mám nějaký nápad a chci ho realizovat , ještě snad nikdy se mi nedostalo podpory "Jo to je dobrý nápad , běž do toho !!", každý Vás spíš zadupe typem "takových jsou tisíce, dnes už to nemá cenu je toho plno apod."….ale já se snažím jet svou cestou 🙂 Michal
Johne, tys mě zase nasral! 😉
Hulán: to s tou podporou jsi trošku ujel, ne?!
Nicmene prekonat tu nechut a blok jen tak je docela obtizne, takze zcela vazne se ptam, jak to prekonat?
Mně ty příspěvky o líných Češích připadají tak trochu jako Johnův poslední post "To nejde". Každý by se měl především zamyslet nad tím, proč má líné zaměstnance, a co udělal pro to aby pracovali. Začít může už u přijímacích pohovorů, směrnic, systému hodnocení, koncipování pracovní smlouvy. Anebo brečet 🙂
To mělo být jinam, sorry.
John mas absolutnu pravdu. Presne takyto pristup nic nerobenia vidim u niektorych ludi vo svojom okoli a poviem tak ze ma to priam vytaca.
"Nay likes your post." 🙂
Radeček zase moralizuje ? Inu, když někdo pošle tři firmy do krachu a skončí s dloužkem 10 mega, tak jsou internetové diskuse tím jediným uklidnění v jeho sockoidním životě. Víš Ráďo, ty jsi prostě loser se věím co k tomu patří.
pro neznalé :
http://idiotopedia.info/index.php?title=Hlavn%C3%…
na druhou stranu by se clovek nemel precenovat a myslet si, ze jde vsechno. napriklad kdyz si clovek pujcuje penize, nemel by si rikat ze to pak splati s tim, ze "to nejde" pro nej neexistuje. pak se mu treba nestane, ze skonci s dluhem 10M v garsonce na sidlisti v bolevci a uspesnym a bohatym bude jen na internetu…
hulan: jiste nejvic pracovitych lidi ma dluhy treba 10 mega coz?
Největším nepřítelem nejsou ty věci, které píše Hulán a dokonce jím není ani Hulán samotný. Největším nepřítelem je blbé klišé.
Hulán: Možná je lepší chodit pro podporu, než dlužit 10 mega ne? A x let starý ojetý Hyundai mi taky nepřipadá jako symbol úspěchu…
Na jedná přednášce od Google byl zmíněn jeden zajímavý názor o 10000 hodinách. Totiž, když člověk něčemu věnuje těch 10000 hodin svého času, tak bude v té činnosti nejlepší!
Je to čistě jenom o tom překonat tu mentální překážku v hlavě!
Panove nechte toho protiHulánovstí. Neříkám že Radka nějak extra můžu, ale v tomhle má pravdu.
Nevím jestli jste z matičky Prahy, já bydlím na severu a práce je tady sprosté slovo. A nějaká snaha? Nač, proč, podpory jedou a snaha bolí.
John i Radek mají fest pravdu, za úspěch Vás označí za zloděje a když nemakáte rukama jste pro většinu populace podvodní a "divný"
Čest proto všem vyjímkám!
Nikdy neříkejte, že něco nejde,
protože vždy se najde iniciativní blbec,
který neví, že to nejde, a udělá to!
Zhrnutie článku piatimi slovami:
Múdry hľadá spôsoby, hlúpy dôvody.
Jenda: Těch 10.000 hodin vyplývá ze zkoumání Gladwella, ale bohužel to není tak jednoduché, 10.000 je spíše podmínkou než zárukou úspěchu. Je to jeden z důvodů, proč příliš nevěřím na diverzifikaci v té syrové, často proklamované podobě, ale s touto nedůvěrou se nerad svěřuji zrovna na blogu člověka, který úspěšně diverzifikuje 🙂 Myslím, že Johnovi to vychází, protože umí podnikat v širším slova smyslu, ale je otázkou, nakolik lze doporučit člověku, který se sotva naučil rybařit, diverzifikovat formou výroby, exportu a prodeje vlasců.
Článek je pěkný a pravdivý, ale proč někteří diskutující tento "problém" vztahují hned automaticky na ČR? Určitě je to celosvětová záležitost – méně či více přítomná ve všech kulturách.
Vztahujeme na ČR, protože v ní žijem…
Já žiju v ČR a slyším ty hlasy lidí typu "podnikatelé jsou zloději, samá korupce, všichni kradou, vyvádějí peníze ze země a žijí jinde, tunelují, bla bla bla, nic nejde, nic nepůjde, nic nešlo, každý kdo podniká to rozjel švindlem, bez známostí a peněz od tatíčka nic rozjet nejde"
Prostě těch keců je v ČR až nad hlavu slyším je dnes a denně. Nejen, že to odrazuje mladé nové lidi od podnikání, ale i podnikatelům, kteří už jsou velcí pak lidé nadávají, místo aby je měli v úctě (a to nemluvím samozřejmě o sobě…). Taková ta věta typu "No jak mohl přijít k 100M Kč, jedině je nakrást…" je myslím typická.
Tohle myšlení skoro celého národa je deprimující, negativní, skostnatělé a přímo odrazuje od podnikání.
V USA naopak vidím myšlení naprosto opačné…
Já bych zrušil sociální dávky, důchody dal na třetinu, a pak by se vidělo, jak by se hned rozjelo podnikání a snažení lidí. Teď sedí za pecí u piva a televize a jen nadávají, tak by museli vytáhnout ty svoje zadky i ven, zkusit se uživit, a najednou by zjistili, že to nejen jde, ale že je to naprosto normální a pohodové podnikat…
Jo na CR to vztahujeme protoze tady je to opravdu hodne – samo ze vsude ziji zavistivi lide nebo lide kteri se vymlouvaji, ale rekl bych ze podil v procentech u nas je vyssi, nebo jsou ti lide vic slyset 🙂
To o tom nakradeni je taky typicke, kdyz to nedokazu vydelat ja(tj. je to pro me nevysvetlitelne) tak to musel ten druhy nakrast.
Mimochodem Johne koukal jsem na stare clanky, ted zjistuju ze jsem byl jeden z tvych prvnich ctenaru, nasel jsem svuj koment pod clankem kde mas fotky aut ktera jsi koupil, je to z roku 2006…ani nevim ze uz sem tak dlouho chodim 🙂
Jaromír Adámek: podnikatelé mají u nás špatnou pověst a částečně zaslouženě. Chybí jim pokora a nabubřele kázají o tom, že všichni mohou dokázat to co oni. Ne, nemohou, každý nestartujeme ze stejné čáry.
Když vidím tvoje pubescentské útoky na důchodce, ty asi naši image moc nezlepšuješ.
Jaromír Adámek: hodně důchodců žije z důchodu 7-8.000 Kč měsíčně a pokud nikoho nemají (partnera), tak opravdu živoří. Jak bys jim chtěl snížit důchod na třetinu prosimtě?
Mart:
"Ne, nemohou, každý nestartujeme ze stejné čáry."
U někoho startovní čára možná pomůže, u někoho určitě ne a někdo ji vůbec nepotřebuje.
Každý je jiný a záleží na jednotlivci, jak se sebou umí nebo chce nakládat a co mu bylo dáno do vínku a co z toho je možné změnit (určitě ne všechno).
Tak je to např. s kreativitou u Johna nebo pohyb. talentem u Šebrleho. Pokud by ji někdo chtěl mít podobnou, je potřeba na tom hodně makat a nikdo nedokáže říct, jestli výsledný stav bude mít podobný rozměr.
Je například zajímavé pozorovat, jak se já bráním tomu, abych nebyl jako můj otec a přitom vidím, jak volím podobnou cestu životem jako on (co se podnikání týče). A je zajímavé, že jsem prošel celkem dost situacemi, kdy jsem si říkal, že toto už bude to pravé ořechové a nakonec jsem vývojem nepadl daleko od stromu.
Otec mně nikam nesměřuje, nic moc neradí (a když, tak častokrát nesouhlasím), ale JE TO asi V MYŠLENÍ, které jsem nejspíš odkoukal…
endorfin: Bohužel všichni nemohou být úspěšní a někdo pro to nemá ani předpoklady, ani se nenachází ve vhodné životní situaci. Jak jsi sám naznačil, sám máš výchozí podmínky dobré – měl jsi zázemí, vzor a důkaz, že to jde.
To jak se Mr. Adámek (ale slýcháme to denně od mnoha lidí) vyjádřil o sociálních podporách potřebným a důchodcům, je hezkou ukázkou toho, jak je naše podnikatelská kultura nevyzrálá. Stačí se podívat, jak Gates a Buffet ve velkém podporují charitu, v USA je normální přispívat na bohulibé účely, pomáhat těm "sockám" a jiným "parazitům", jak se často říká tady. Cítí společenskou odpovědnost, protože by bez společnosti nikdy zbohatnout nemohli.
Tohle je téma na mnohem širší debatu. Třeba o tom, že Evropa a celá její integrace je založena na sociálním základě, je to cesta vytyčená po staletích historických zkušeností. Jestli tu někdo nechce vyplácet dávky nezaměstnaným, asi dá přednost tomu, aby si je od něho masa lidí bez možnosti volby vzala násilím. Ten pravičáky vysmívaný "sociální smír" je základem pro udržitelnost naší společnosti.
Pavle.. tak diky za vernost ve cteni blogu:-)
Mart:
"měl jsi zázemí, vzor a důkaz, že to jde. "
Vzor a důkaz, že to jde můžu najít i jinde než doma (hl. teď v době otevřených hranic a netu). Stačí jen chtít.
Tzn., že Výraznou úkohu hraje jedinec sám. Jeho schopnosti, vůle, atd., atd.
Ale rodinné zázemí určitě udělá hodně. Přesto znám lidi, kteří jej neměli a daří se jim a naopak i lidi, kteří jej měli a nejsou spokojeni…
endorfin: mýlíš se, že stačí jen chtít. A podceňuješ vliv svých rodičů na to, kým jsi, úkrok v posledním odstavci na tom nic nemění. Tím to raději uzavřu, protože o podmínkách potřebných k úspěchu by šlo napsat knihu. Vlastně jich spousta existuje a bohužel na tomto blogu moc čtenářů nenacházím.
Vrátím-li se k tématu, pro velkou část obyvatel "to skutečně nejde" a nemají nás rádi za to, jak se chováme. Asi jako když sytý nevěří hladovému. Tyto názory zde píšu v naději, že se občas někdo probere a změní své chování vůči těm, kteří méně chtěli, nebo (což je také velmi pravděpodobné) měli míň štěstí.
Mám přesně tu zkušenost.Cokoliv začnu dělat,hned někdo zkritizuje.Nejhorší je,že zčásti se mi na té kritice podílí ti nejbližší od kterých bych spíše čekala podporu.Pokaždé když mě postihne nějaký neúspěch tak mám hned na talíři,já jsem ti to říkala.Vždycky když se do něčeho pustíš tak se ti to nepodaří.Vždycky se dostaneš jen do problémů .Když si najdeš chlapa tak stojí stejně za houby.No a ve většině případů to tak bylo.Jasně.Protože jsem si ty věci prostě připustila k tělu.Namaluji obraz a dozvím se,že ,no dobrý,ale stejně nic moc.Kvůli tomu jsem nemalovala,přesto,že vím,že malovat umím.Ztratila jsem 40 let,tím,že jsem svůj talent nerozvíjela.Před dvěma lety jsem začala dělat obchodního zástupce,na živnostenský list,za mizerný plat,který jsem musela nechat ještě zdanit.Zadlužila jsem se kvůli této práci ,přesto,že jsem prozřela během sedmi měsíců a uvědomila si,že tudy cesta nevede.Pak jsem dostala příležitost jako finanční poradce.V Česku velmi zprofanované zaměstnání-tedy ne zaměstnání,ta práce mě baví,miluju to,a hodně lidem jsemjiž dobře poradila.Pracuji ve výborném týmu.Jen mě prostě štve myšlení českého člověka-při vyslovení věty "jsem finanční poradce",se většina lidí začne cukat a říkat,že oni nic nechtějí,finančního poradce nepotřebují,a co bych jim tak asi radila.Pravda je ,že tohle hodně odrazuje od práce,ale mám i pozitivní názory.Moji spokojení klienti mě rádi doporučují dál a já vím,že abych byla opracdu dobrá tak se musím pořád učit a musím mít co nabídnout.Lidi u nás jsou tak nedůvěřiví,že i když jim ukážete reálnou cestu k zisku,či úspěchu tak prostě nevěří.Je to možná neuvěřitelné,ale moje neúspěchy mě nezlomily,pracuji na tom abych se dostala na samý vrchol a vím,že to dokážu,protože jsem přestala poslouchat všechny své pochybovače a i když vím,že to nebude jednoduché,jdu kupředu.Už se nehodlám zastavit na žádné překážce.Je to jen strach z neznámého ho co nás staví do role nevěřících ve svůj úspěch.