V nekterych vecech jsem uz az nacichl Amerikou a ceske mysleni je mi cim dal vzdalenejsi. Ale taky musim uznat, ze jsem drive premyslel jinak.
Americani jsou mnohem vetsi optimisti. Kdyz se zacina nova spoluprace nebo novy business tak se snazi kazda zucastnena strana najit co nejvice pohledu jak zaridit, aby to fungovalo. Nikdo neceka, ze na prvni schuzce nebo u prvnich emailu budou vyreseny vsechny problemy. Spise se hledaji ty pozitiva. Cim vice bude pozitiv tak tim je vetsi sance, ze se pozdeji vsechny problemy prekonaji. Protoze na to bude sila, vule a energie. Kdyz verim, ze neco chci dosahnout a bude to pro me dobre, tak na to tu silu najdu.
Je to jako kdyz zacinate nove podnikani. Potka vas spoustu problemu. Budete potrebovat penize, reklamu, vyresit jak zakaznici budou platit, jak budete resit stiznosti, reklamace, jak najit zamestnace, zaskolit zamestnance, vyhodit zamestnance, apod. Tech problemu bude urcite vice nez jsem vyjmenoval. To mi urcite muzete verit. A vetsinu problemu TED neumite vyresit. A muzete o nich mluvit jak dlouho chcete, ale dokud si je nevyzkousite poprve vyresit tak spravne reseni v pouhe teorii nenajdete.
V Americe se spise snazi u prvnich schuzek najit pozitiva a silne stranky. Bez toho aby se obe strany presvedcily, ze to muze fungovat se nic nerozjede. Kdyz mi prichazi nektere navrhy na spolupraci z CR tak prvni email nebo diskuze zacne s vyjmenovanim problemu. Ono to treba ti lidi ani nemysli spatne. Treba cekaji, ze ja nejak ty problemy zazracne a okamzite vyresim. Bohuzel vetsinou to je proces, ktery je casove narocny a je to vlastne podstata toho podnikani. Vzit vse krok za krokem a resit kazdou cast postupne. Problemy jsou a budou. Od toho je potreba je vyresit. Ale prave tady zalezi na tom lidskem pristupu. Nevyjmenovat jen problemy a ukazovat jak to nebude fungovat, ale spise rovnou hledat cestu jak to muze fungovat.
Přesně tak. Je potřeba si prvně říct o pozitivech, o tom, co je na spolupráci na novém projektu pozitivní a co ponese peníze. Po tomto se můžete začít bavit o těch méně příjemných věcech a to o problémech s daným projektem spojených. Když hned začnete s problémy a negativy, tak se Vám může stát, že i dobrý nápad pohřbíte, protože ve Vás začne hlodat myšlenka, zda je vůbec možné danou věc rozjet tak, aby vydělala prachy. Velmi důležitá je taktéž komunikace. Cokoliv Vás napadne se snažte konzultovat s partnerem. I kdyby to měla být třeba kravina.
Ahoj,
zakladam ted v cechach novou s.r.o porozhledl jsem se po internetu zda se neda nejaka koupit, pravdepodobne se nechalo par lidi motivovat Incparadise a novych spolecnosti vcetne nasledneho servisu, sidla apod. je dost. Obratil jsem se v teto souvislosti na reditele jedne pobocky ceske hospodarske komory, zda uz nenastal cas opet snizit potrebne zakladni jmeni z 200tis, protoze stejne nema zadny smysl (ve spolecnosti ty penize zustat nemusi, mohu si je libovolne utratit). A jaka byla jeho reakce:
"Podle mého názoru je současná norma založení firmy na hranici únosnosti
vzhledem k tomu, že už opravdu může podnikat každý. Bohužel z hlediska
spotřebitelů a obchodních partnerů nově vznikajících firem lze firmu
založit až příliš snadno. Dnes může podnikat "kde kdo" a to není zrovna
dobře. Systém: "nadělám dluhy, prodám a založím další firmu" je zcela
běžný. Především proto, že základní vklad je pouhých 200 tisíc.
Nemohu s Vámi souhlasit. Na rozdíl od Vás považuji založení firmy za
příliš snadné a benevolentní."
Tak tomu rikam pesimismus na nejvyssich mistech.
Souhlasím, že je třeba oboustranné (všestranné) nadšení z pozitiv a toho, jak to může fungovat a pozitivní přístup. Na druhou stranu ale považuji za nutné a rozumné si nadhodit alespoň základní SWOT analýzu, slabé stránky a hrozby alespoň definovat/pojmenovat a trochu je promyslet, jestli nejsou až příliš velkým rizikem atd. Nicméně všechny případné problémy stejně ani nejde na začátku odhalit.
Nejde ani tak o tom nepojmenovavat mozne budouci problemy, ale spis pristup ktery ma vetsina lidi typu – je tam velka konkurence, nemas sanci, nebo jak budes delat reklamu, jak pak budes delat tohle, nebo tohle apod. Presne s tim jsem se nedavno setkal, az se tomu musim smat kdyz ctu ten clanek. Rekl jsem tomu cloveku "az to prijde, tak to budu resit". Lidi se proste vciti do vasi situace a maji strach i za vas , protoze by se samotni do niceho takoveho nepousteli…tak se vas snazi taky odradit :-)) Kdyby clovek mel zacit teoretizovat na papire nad tim jak vsechno vyresi tak se po*ere strachy jeste nez zacne 😉 Samozrejme, zhruba vim jak tyhle veci funguji od konkurence, neni to tak ze bych VUBEC netusil..nejdu do niceho slepe. Pokud ty veci delam ale prvne tak nemuzu videt detaily pod povrchem. Kazdopadne dobre na tom je, ze zatimco tihle lide se vas budou ptat "a jak budes resit tohle, a tohle a tohle" tak vy uz budete mit pulku veci vyresenych protoze na tom DELATE 😉
Pavel: souhlas, přesně tak jsem to myslel… pojmenovat si hrozby, trochu se nad nimi rozmyslet, ale nenechat se jimi zastrašit, jen o nich zdravě vědět a nemyslet si naivně, že vše půjde samo, pokud nadšení a důvěra v projekt převyšuje… znám několik lidí, kteří měli třeba i dobrý nápad na podnikání, ale strach z možných rizik je natolik paralyzoval, že nikdy neopustili zaměstnání a nepustili se do realizace svých nápadů…
Ono hlavně v každém podnikání mohou nastat nenadále překážky a problémy, ale od toho jsou schopní a méně schopní podnikatelé dle toho, jak umí překážky překonávat.
tenhle pozitivizmus se mi na americe velice libi. vsichni jsou ochotni, pratelstvi, snazi se byt prijemni a napomocni, prestoze kolikrat maji tezky den nebo jsou unaveni. kdyz pak clovek prijede zpet do cr a v obchode vidi otravene prodavace, neprijemne cisniky a dalsi nasrany lidi, je mu z toho zle.
Martin: zalozeni firem zde je opravdu prilis slozite, urcite bych ubral byrokracii – navstivit jeden urad, za 5 minut vyridit, a hotovo. Nechapu, proc toto resi soud, bohate by stacil zivn. urad a az sporne veci resit soudnim rizenim.
Na druhou stranu mi minimalni zakladni kapital 200tis prijde dobry, protoze bez nej stejne nejde rozumne podnikat.
Co by se ale melo resit je insolvence, aby nedochazelo k tomu jevu zalozim-zrusim-zalozim-zrusim. Zejmena nemajetna firma konci likvidaci bez konkursu a soud ji rovnou i vymaze z OR. Kdyby soudy dukladne zkoumaly duvody insolvence a trestaly odpovedne osoby (i za hazardovani, kdy je zrejme ze nejde o cistou druhotnou platebni neschopnost), tak to bude veselejsi. A nejak zamezit, aby jednatelem s.r.o. nemohl byt bezdomovec 🙂
Já si myslím že by podnikatelskému prostředí velmi pomohlo ze zákona stanovit maximální dobu splatnosti – s tím že splatnost se myslí "okamžik kdy mám peníze na účtě". Viděl bych to tak maximálně 5 dní po dodání zboží nebo služby. Jednak by to velmi urychlilo oběh peněz v ekonomice a z toho vyplývající důsledky a hlavně by jste hned věděli s kým že máte tu čest. Takhle nevíte jestli 3 měsíce po nezaplacení a 2x urgování už máte na dlužníka podaž žalobu nebo je to jen slušnej člověk kterému prostě někdo nezaplatil…. prostě když firma na něco nemá neměla by si to objednávat a mělo by to být ošetřeno zákonem. Jinak negativismus mne opravdu deptá. Nejlépe s takovými lidmi nespolupracovat.
Ten pán z Hospodářské komory mě udivuje, měl by podat demisi. Komora musí podporovat co nejjednodušší vstup do podnikání, tj.:
1. okamžité zrušení živnostenských listů a živnostenských úřadů (v USA a v Anglii nic takového není), OSVČ – sole trader se prostě zaregistrují na finančním úřadě a šmitec, viz tento formulář: http://www.hmrc.gov.uk/forms/cwf1.pdf
2. založení s.r.o. nesmí trvat déle, než několik hodin, maximálně 1 den, jako v USA a v Anglii, kde firmu založíte za 3 hodiny
Ohledně faktur: splatnost 5 dní je krutá, občas v akciových společnostech, které mají nad sebou audit trvá porplacení faktur objektivně i 2 týdny. Al ejinak souhlasím, že platební morálka je v ČR otřesná.
Paci sa mi pozitivny pristup k veci, lebo ked je clovek optimista, tak sa lahsie riesia vsetky problemy. Casto sa vsak stretavam s tym, ze niektori ludia radsej rozpravaju o tom ako sa to neda, miesto toho aby hladali riesenie.
Zaujali ma tu prispevky tykajuce sa insolventnosti, nemyslim si, ze stanovit zakonom dobu splatnosti by nebolo dobre. Toto tu uz bolo za minuleho rezimu, ked bola splatnost 14 dni. Vsetci, ktori robia v obchode vedia, ze rozne financne nastroje ako su obchodny uver, alebo akreditivy su pouzivane platobne insturmenty a vyuzivaju po celom svete a nie je mozne zmenit splatnost na 5 dni, lebo by to sposobilo totalny kolaps ekonomiky. Treba sa vediet chranit pre dlznikmi a stanovit si take platobne istrumenty, ktore su bezpecne – akreditiv, poistenie pohladavok alebo zmenka.
Směnek mám asi 20 a teď hned si za ně vůbec nic nekoupím. Obchodník potřebuje peníze a potřebuje je hned. Těch pět dní nebylo myšleno jako nějaké dogma – stejně tak to může být 14 ale čím méně tím lépe. Běžné jsou dnes splatnosti 2 měsíce – s tím že to dostanete za 4 a jste rádi. Ale u státních organizací nebo nemocnic není výjimkou ani 18 měsíců splatnost. A to už je opravdu hodně. Důvod je jasný – subjekt nemá peníze a tak si z dodavatele dělá banku. Prostě je to špatně. Extrémní zkrácení doby splatnosti by způsobilo dvě věci. 1) okamžitě by zkrachovali ti co objednávají ale nemají peníze a modlí se aby jim zákazník zaplatil – jinak sami neplatí když nemají z čeho – tím by se odbourala velmi brzy druhotná platební neschopnost.
2) zdravé firmy (pro které by díky bodu 1 zbylo více zakázek) by mohly rychleji otáčet peníze – tzn. více zakázek a z toho vyplývá více zaměstnanců.
Druhotná platební neschopnost žene slabší podniky do provozních úvěrů, kontokorentů a tak podobně. Prostředky pro svůj rozvoj dávají na úrocích bance a je to začarovaný kruh který nikam nevede. Úvěr sám o sobě není špatný ale problém je když si někdo bere úvěr protože má peníze někde na cestě.
Tohle je jeden z těch příspěvků, kvůli kterým se stále vracím zpět..
Tesat do kamene!
Este raz by som sa rada vratila k prispevkom o insolvnetnosti.
Ak chces ma uplnu istotu, tak rob obchody iba na platbu dopredu, tak to robia Cinania a vsetci od nich kupuju. Ak Ti kupujuci nepristupi na tuto podmienku, tak potom sa musis rozhodnut, ci zoberies na seba riziko, ze Ti niekto nezaplati nacas alebo uplne. Do kolesa druhotnej platobnej neschopnosti sa sa mozes dostat, ak chces predat za kazdu cenu komukolvek. Treba si vyberat zakaznikov a robit iba s tymi, ktori su solventni. Radsej urobit mensi obrat, ale dostat zaplatene, ako urobit velky obrat a mat problemy s platbami.
Tato doba pripomina 90-te roky, kedy bola vysoka druhotna platobna neschopnost a riesilo sa to roznymi zapoctami pohladavok a dokonca bartrovymi obchodmi a trvalo to niekolko rokov, kym sa to vsetko stabilizovalo. Preto si myslim, ze teraz si naozaj treba dobre premysliet s kym budes obchodovat, lebo zobrat si uver na financovanie obchodu, len preto, ze mi niekto nezaplatil je to najhorsie riesenie.
ono by stacilo upravit danove zakony tak, aby se dane pocitali ne podle data zdanitelneho plneni, ale podle datumu platby. Neco podobneho jako jsem zaslechl, ze maji na slovensku…
Rammi: tak to je, mrkni do zákona o DPH §26 odst. 2 – daňový doklad vystavuješ do 15 dnů po přijetí platby, v tom zákoně to je už několik let.
Je chybou dodavatelů, že vystavují daňové doklady předem, mají ho vystavovat potom.
Standa: s DPH to je slozitejsi, DUZP je zjednodusene bud' datem prijeti platby, nebo datem, kdy bylo plneno. Fakturuje-li nekdo zpetne (coz je zcela bezne), tak …
Martin Hinner: už není DUZP ale DUP 🙂
Možná vycházíš ještě ze starého zákona?
Obdivuju tě Johne. Nechápu totiž kde bereš tolik síly každou minutu svého života něco dokázat. Z počtu příspěvků a podnikání, kterým se věnuješ, usuzuju, že neznám nikoho jiného, který by byl tak organizovaný.
Vyzdviháváš USA, ale nevěřím, že to je jedinná věc. Řekl bych že v USA je taky dost líných a negativních lidí.
to Travis: samo ze vsude jsou lini lidi a ty nebudu cumet na takoveto blogy, pro ne je akorat vhodny cuco a nejaka ta trava. Nechapu proc si tak frustrovany. Tenhle blog ja beru jako dobrou inspiraci k memu podnikani. Na to to asi tady je ze?
to Standa: a kde by pak panove z komor pak delali? Tyhle zbytocny instituce jen upravuji stav nezamestnanych v pozitivnich cislech:(
Ahoj,
Johne chodím delší dobou na tvůj blog, jsou tady zajímavé postřehy. Také podnikám v ČR v různých oborech až celkem úspěšně . Přesto pokud to sečtu tak mě to přijde moc práce za málo peněz .Po přečnění tvé knihy,kterou jsi tu doporučoval jsem čím dál více přesvědčen skončit tu s podnikáním a začít spíše se věnovat podnikánímu ve Státech. Sice moc tomu nevěřím jak píšeš z mého pohledu moc růžově o tom jak je to jednoduché ve státech podnikat ,tak proč tam není více lidí co podnikají ? Chci udělat velkou životní změně a to ,že bych začal podnikat kroky k tomu abych se mohl v příštím roce nějak podnikat v USA a zažádal o ty viza pro investory a přesvědčil je,že stačí cca 30 000,-dolarů pro mé podnikání . Jsem pro to rozhodnut,bude tam zatím pojedu na turistické vízum abych se na krátkou dobu zorientoval kam vlastně chci jet.Mám nějaké otázky:
Proč jsi se přestěhoval do Kalifornie a kam? Všude uvádíš jak je výhodné podnikat v Nevadě,přesto se mě to nezdá co se týká obyvatel to je velice malý trh oproti Kalifornii to se nadá srovnávat? Technicky by mě zajímalo, pokud by měl fimu v USA tak jako majitel něco pro firmu mohu zařizovat ale nesmím od té firmy pobírat finance? Tím míním,že když bych byl na turistické vízum ve státech zařizoval bych si podnikání a s tím spojené veškeré kroky (zařizování,nakupování věci atd.) Otazká zní řídit firmu mohu zařizovat prodávat nebo poskytovat službu ale nesmím být za to placen? Vůbce se nikde nehovoříš o rodině, žiješ stále s přítelkyní a pracuje?
Dík za odpovědi a názory na toto téma
Rozhodne bych se snazil najit svoji vlastni cestu. Najit si svoje duvody proc se stehovat do jake casti USA. A nedivat se na nejaky presny navod jak to delam ja.
Ja bydlim v Kalifornii, protoze muj sen bylo bydlet u more. Ale na podnikani je mnohem lepsi Nevada kvuli byrokracii, levnejsim nemovitostem, apod.
Co se tyka trhu.. asi zalezi co budes delat. Hodne firem pracuje pro zakazniky z cele Ameriky. Nebo uplne lokalne.
Bez korektnich pracovnich viz nesmis pro americkou firmu aktivne pracovat. Je to catch 22. Na jednu stranu potrebujes firmu v USA co nejvice rozjet. Na druhou stranu pro ni nesmis pracovat. Pro vice detailu se zeptej imigracniho pravnika.
Ne o vsem pisu na blogu. Nektere veci zustavaji v privatni oblasti.